Mirka Nezvalová
Zápisník
Vzpomínáte, když se v prosinci 1989 otevřely hranice? Najednou jsme mohli z dříve zadrátovaného Československa vyjet bez devizového příslibu třeba do sousedního Rakouska. Fronta českých automobilů tehdy stála od přechodu Studánky až do Vyššího Brodu. Stáli jsme v ní také. Místo do obchodů jsme ale vyrazili na rozhlednu Moldaublick. Lipno z ní bylo vidět jako na dlani. Potkali jsme tam několik dalších Čechů a vedli řeči o tom, jak je skvělé, že už se závory zvedly.
Až se poprvé od roku 1991 díky soudnímu rozhodnutí otevře dříve nepřístupná část šumavského národního parku, určitě tam bude nával jako tenkrát v devětaosmdesátém roce na hranicích. Už pro tu šanci podívat se alespoň jednou do míst, která se možná už zanedlouho nějakým novým nařízením parku zase uzavřou.
Lákají nás přece třinácté komnaty, tajemství za zavřenými dveřmi. Věřím, že tetřeva hlušce na Šumavě ten zájem veřejnosti nevyhubí. Vyprávěla mi totiž známá, která žije na Kvildě, že před třemi roky v zimě se jeden zvídavý tetřev vydal porozhlédnout po obci. A taky to přežil. Takže, vytáhněme běžky a hurá na Šumavu.
