Krkonošský národní park (KRNAP) letos vytěžil výrazně více kůrovcového dřeva než v minulých letech. Důvodem byla především větrná kalamita na podzim roku 2017 a následné šíření kůrovce v době zpracovávání kalamity. Naopak roční celkový objem těžby dřeva byl 86.145 krychlových metrů dřeva, což je oproti roku 2017 pokles o 14 procent. ČTK to zjistila od zástupců Správy KRNAP. Poskytnuté údaje k letošní těžbě dřeva jsou za období od 1. ledna do 26. listopadu.
Mluvčí národního parku Radek Drahný pro ČTK uvedl, že přestože problémy s kůrovcem byly letos v Krkonoších větší než v minulých letech, nelze to označovat za kalamitu. "V dlouhodobém pohledu se jednalo procentně o druhý nejhorší rok od roku 1994, kdy Správa KRNAP převzala právo k hospodaření v lesích. Objem těžeb kvůli kůrovci dosahoval 53 procent z celkové nahodilé těžby. V roce 2017 to bylo 25 procent," uvedl Drahný.
Těžba kůrovcového dřeva byla letos do konce listopadu 32.599 krychlových metrů, zatímco za celý rok 2017 šlo o 5275 metrů krychlových. "Přesto se nejedná o abnormální situaci, objem primárně napadených stojících stromů tvořil jen asi 13 procent z celkového objemu nahodilých těžeb, zbývající část byla sekundárně napadená hmota ze živelné kalamity v průběhu zpracování," sdělil Drahný.
Krkonoše mají v boji s kůrovcem v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, je tam vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení.
Největší polomy za poslední dobu zasáhly Krkonoše v říjnu 2017, kdy vichřice Herwart bezprostředně poničila asi 14.000 metrů krychlových dřeva. V dalších týdnech a měsících se k tomu přidaly následné škody, které by ale bez poškození porostů Herwartem nenastaly. Herwart tak včetně sekundárních škod poničil na území KRNAP více než 30.000 metrů krychlových dřeva. Nejpostiženějšími částmi hor byly střední Krkonoše a jihozápadní svahy Černé hory.
KRNAP hospodařil v roce 2017 s přebytkem téměř 15 milionů korun. Příjmy činily téměř 363 milionů korun, výdaje bezmála 348 milionů korun. V celkovém rozpočtu tvoří příspěvek zřizovatele pouze asi jednu třetinu, zbytek jsou projekty a výnosy z vlastní hospodářské činnosti Správy KRNAP, například z prodeje dřeva. Národní park očekává, že výnos z prodeje dřeva bude letos v průměru výrazně nižší než v minulých letech. Letošní průměrná cena za krychlovým metr totiž činila 1167 korun, v roce 2017 to bylo 1459 korun a lze předpokládat, že ceny budou dál klesat.
