Události regionu 17:00
Ivan MLS, moderátor
Příjemný páteční podvečer. Pracovní týden je za námi a před námi hlavní zpravodajská relace Českého rozhlasu České Budějovice. Událostmi regionu vás provede Ivan Mls. "Populaci kůrovce máme pod kontrolou", oznámilo na dnešní tiskové konferenci ve Vimperku vedení Správy Národního parku Šumava. "Kůrovcová apokalypsa není zažehnána", naopak vybízejí k opatrnosti představitelé šumavských obcí. Výtky, že správa šumavského parku stále ponechává lesy po orkánu Kyrill nekontrolovatelnému vývoji, odmítl ředitel správy František Krejčí. Podle něj kůrovec letos napadl dvě stě tisíc kubíků dřeva.
František KREJČÍ, ředitel Správy Národního parku Šumava
Pro nás jako správce lesů a Národního parku Šumava je to v podstatě, i když to zní divně, ale úspěch. Protože s ohledem na to, co jsme ponechali po Kyrillu k zetlení, cirka dvě stě tisíc kubíků, tak v minulých letech, když v historii Šumavy se tato okolnost stala, i když nikdo to nenechal tehdy v minulosti záměrně jako my, tak většinou ten výskyt následující rok toho kůrovce byl dvou až čtyřnásobek oproti tomu dříví, co se nechalo na Šumavě ležet přes zimu. A proto říkám, že to je úspěch, protože my máme tu bilanci jedna ku jedný, což zase je díky tomu, že jsme spustili integrovaný systém ochrany lesa a díky vysoké profesionalitě našich lesníků.
Ivan MLS, moderátor
Starosta Modravy Antonín Schubert, profesí lesník, nezpochybnil profesionalitu svých kolegů, ovšem optimistická čísla správy šumavského parku podle něj neznamenají, že je zažehnána kůrovcová apokalypsa na Šumavě.
Antonín SCHUBERT, starosta Modravy
Šumava je labilní smrkovou monokulturou. Ta její mozaikovitost se rozprostírá jenom na mizivém procentu rozlohy Národního parku Šumava. A já z té monokulturnosti mám doopravdy obavu. A právě to vylišení těch zásahových a bezzásahových oblastí se může dotknout i centrální části Šumavy, to znamená, že se může stát, a z toho mám já obavu největší, že Modrava bude stát uprostřed pasek, čili vykáceného lesa. A to právě to, co nechceme dopustit. Ano, mám strach z lýkožrouta smrkového, protože území obce Modravy je tou výkladní skříní, ve které je vidět, co vlastně ten kůrovec dokáže.
Ivan MLS, moderátor
Jak poznamenal starosta Modravy Antonín Schubert, údaje předložené správou šumavského parku je třeba porovnat se skutečným stavem v lesích. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha čísla ukazují, že v oblastech ponechaných přírodě přibylo tři sta hektarů plochy lesa, kde uschly staré smrky, což představuje půl procenta rozlohy národního parku. Celkem je tedy nyní možné vidět lesy se souvislejšími plochami suchého stromu na dvou a půl procentech rozlohy národního parku. Průzkumy a monitoring ale podle Duhy prokázaly, že pod uschlými stromy vyrůstá nový les. Podle Josefa Bálka z úseku lesního hospodářství ministerstva zemědělství jsou škody způsobené usycháním šumavských lesů miliardové. Sousední Německo a Rakousko se od Národního parku Šumava oddělují pásem bez lesa z obav před kůrovcem a vše může skončit i u Evropského soudu.
Josef BÁLEK, úsek lesního hospodářství ministerstva zemědělství
Samozřejmě by to šlo zastavit, ale tím, že národní park lpí na té zásadě bezzásahovosti a do těch bezzásahovejch zón zařadil i ty smrkové porosty, takže vlastně národní park nemá zájem to zastavit. Ty tisíce hektarů jsou sežraný, ale nemuselo by to postupovat dál. A ještě vloni naše republika to mohla zastavit tak, aby si na nás nemuseli ty Bavoři a Rakušané stěžovat.
