logo Silvarium tisk

Výzkum ukázal, že stovky let staré stromy rostou i na dalších místech známého šumavského pralesa, kde se nyní může těžit. Národní přírodní rezervace Boubínský prales zabírá plochu přibližně 670 hektarů. Její část, kde se nyní nesmí zasahovat, se rozkládá na 140 hektarech. Odborníci na základě výsledků výzkumů navrhují bezzásahové jádro ještě rozšířit.

Kácet, nebo lesy v národní přírodní rezervaci Boubínský prales ponechat přirozenému vývoji i mimo jeho oplocené jádro? Spor v roce 2020 přivedl demonstranty až před budovu Správy národního parku Šumava ve Vimperku.

Celý článek najdete zde

Komentáře  

+14 # najše 2021-12-30 20:52
to je tak, když někdo špatně čte porostní mapu a hospodářskou knihu a vůbec nečte historický průzkum boubínského pralesa a jeho okolí. Potom si může průměrný věk porostní skupiny zapsaný jako 150 let vykládat jako stejnověkou monokulturu - kdyby studoval lépe matematiku a lesnictví, tak by mu mělo dojít, že průměr 150 let může znamenat, že v lese jsou stromy ještě podstatně starší a nemusí to znovu a lépe vědecky vyzkoumávat.

Tragédií je to, že to ekologicky stabilní prostředí udržované mimojiné hospodářskou činností lesního personálu dostane nový dárek - bezzásahovost. Spolu s bezzásahovostí dojde k nárůstu denzity Ips typographus, který je všechno jiné, než symbiont a altruista, jak si k úžasu mnohých ve skutečnosti myslí vedoucí dotčeného výzkumu. Výsledkem tzv. vědeckého výzkumu bude spálení několika miliónů korun v grantech a doporučení na všechny dosavadní způsoby hospodaření se vykakat. Bude to moderní a hloupé a moudrými zůstanou jen úplně obyčejní lidé žijící v okolí, kteří si povzdychnou nad tím, proč pořád někdo musí něco zachraňovat až k úplnému zachránění ! Stejným způsobem zahynul např. Lukenský smrk - 54 metrů vysoký kandidát na nového Krále smrků, kterému ublížila zelená parta tím, že nechala bez dozoru obligátního parazita , který se dožívá s bídou 1,5 roku, ale ve velkém množství přemůže i takového mohykána, kterému táhlo na 400.
-7 # Máchal 2021-12-31 09:05
Nečetl jste nějaký jiný článek, než ten výše a jeho zbytek v odkazu? O věku stromů v porostech až 400 let, zjištěného dendrochronologií tam Pavel Šamonil uvádí pravý opak toho, co mu přisuzujete o nějakém čtení z porostní mapy a věkových průměrech.
Moje zkušenosti s VUKOZem a tamním výzkumným týmem jsou zcela jiné, než že by to byli nějací vyznavači kůrovce, a i jejich přístup k doporučování nějakých ochranářských postupů vč. bezzásahovosti byl vždy spíš rezervovaný a výzkumnicky profesionální. Rozhodně žádní kůrovcoví aktivisté.
Nic proti cílenému zachraňování mimořádných stromů aktivními zásahy, ale neprotiřečíte si v tom trochu, když jiným vyčítáte, že "musí pořád něco zachraňovat"?
+9 # najše 2021-12-31 15:00
ale kdepak pane Máchale, právě proto, že věc znám do detailu, tak můžu napsat to, co jsem napsal. Vím o důvodové zprávě před schválením tohoto výzkumu (který jsme neúspěšně navrhovali zrušit), vím o pozadí práce VÚKOZ - výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví; vím o jejich touze po impact faktorech, nově založeném ústavu pro ekologii a mnoho dalšího.
Často proto také myslívám na úsloví, že některé věci je lepší nevědět.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě