Praha – Hospodařit s majetkem získaným v restitucích a snažit se o co nejvyšší zisky budou muset co nejdříve začít i duchovní. Příští rok totiž dostanou církve od státu na své platy o celých 72 237 650 korun méně než letos. Od ledna 2016 se zároveň začne částka, jíž stát církvím na mzdy přispívá, snižovat každoročně o pět procent.
„Dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, je církvím a náboženským společnostem poskytován ze státního rozpočtu příspěvek na podporu jejich činnosti. Ten bude vyplácen 17 let, tj. do roku 2029," uvedla pro Deník Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva financí. Pak tok peněz ustane úplně.
Výše příspěvku se v prvních třech letech (2013–2015) odvíjela od částky, poskytnuté církvím v roce 2011. „Dle zákona jim byly poskytovány mimo jiné i prostředky na platy duchovních. Lze tedy předpokládat, že i z nyní poskytovaného příspěvku jsou platy duchovních hrazeny. Využití těchto prostředků je však zcela v kompetenci církví, neboť zákon toto nestanovuje," vysvětlila Štěpanyová.
Průměrný plat duchovního v ČR je okolo 16 tisíc. „V posledních měsících mi byla vyplácena základní mzda 23 710 korun, po zaplacení povinných odvodů a daní mi zbývá něco přes 18 tisíc čisté mzdy," zveřejnil svůj plat již loni kardinál Dominik Duka. Finance na platy duchovních by od příštího roku měly postupně plynout stále více hlavně z hospodaření s majetkem, který církve získají v restitucích.
Národní památkový ústav evidoval na 50 výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucí. Na polovinu žádostí odmítl nebo vrátil. K nejvýznamnějším vydaným položkám patří areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Odmítl ale vydat Německému řádu hrad Bouzov. Řád se proti rozhodnutí bude bránit soudní cestou. Na soud se už obrátily i další řády, většinou kvůli nevydaným lesům a pozemkům.
Lesy ČR v rámci církevních restitucí evidují celkem 2250 výzev k vydání majetku. Zástupci církví a náboženských společností v nich požádali o vydání 48 943 pozemků a 1392 staveb. Požadovaných asi 150 tisíc hektarů představuje kolem 12 procent z rozlohy Lesů ČR.
Největší majetkové přesuny za poslední čtvrtstoletí zažívá Olomoucký kraj. V restituci navrácených Biskupských lesích na Beskydsku a Jesenicku se do budoucna vytěží až 230 tisíc kubíků dříví ročně. Biskupství ostravskoopavské nyní hospodaří na 25,5 tisících hektarech lesa. „Kromě toho se Biskupské lesy také starají o lesy vydané jednotlivým farnostem v rámci majetkového narovnání mezi státem a církví. Jde zhruba o 1377 hektarů," řekl generální vikář Martin David s tím, že příjmy z hospodaření, což nejsou jenom lesy, ale i pronájmy půdy a kancelářských prostor, by do budoucna měly vytvářet takový zisk, aby pokryl náklady na mzdy duchovních a v neziskové sféře. „Nyní potřebujeme ročně na platy, včetně zdravotního a sociálního pojištění, kolem 100 milionů korun," vysvětlil David.
Podle mluvčího České biskupské konference Františka Jemelky jsou problémem i nedokončené restituce zemědělské půdy. Restituenti mohou podle údajů státu ještě nárokovat až 300 tisíc hektarů. V rámci církevních restitucí by podle dřívějších odhadů úřadů mohl stát vrátit 30 000 hektarů zemědělské půdy.
