MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ PETR GANDALOVIČ ŘEKL PRÁVU:
Asi před rokem jsme spolu hovořili o situaci v lesním hospodářství. Tehdy se zdálo, že se podařilo uklidnit lesnické firmy, které nebyly spokojeny s průběhem a výsledky tendrů na práce v lesích. Po měsících smíru teď přišel ostrý útok České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH). Čím si ten výpad vysvětlujete?
Právě před rokem jsme s Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů podepsali memorandum, díky němuž se situace skutečně uklidnila a na jehož základě se povedlo uzavřít střednědobé tendry na lesnické práce. Poprvé po dlouhé době mají Lesy ČR uzavřeny na těžbu tříleté smlouvy, které nejsou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Mimo jiné i na základě toho ustoupila Evropská komise od žaloby na Českou republiku kvůli porušování směrnice o veřejných zakázkách. Obvinění ČAPLH proto považuji za nepřijatelný a nepodložený útok na mou osobu, a jak už jsem řekl, budu se bránit právní cestou.
Asociace spočetla a tvrdí, že státní lesy přišly při zakázkách na odstranění následků vichřice Emma přinejmenším o 250 miliónů korun. Jak to s těmi zrychlenými tendry a cenami v nich vlastně je?
To musím kategoricky odmítnout. Je jasné, že po větrné kalamitě je nejdůležitější rychle odklidit popadané dřevo, abychom předešli rozšíření kůrovce. V těch územích, kde množství kalamitního dříví bylo větší než plánovaná nahodilá těžba podle střednědobých smluv, byly Lesy ČR nuceny na jeho odstranění vyhlásit zrychlená výběrová řízení, přesně jak to umožňuje zákon o veřejných zakázkách. V jednacím řízení bez uveřejnění byly vždy osloveny tři firmy, takže cena vzešla z této soutěže. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou zakázku na omezené množství kalamitního dříví, je cena přirozeně nižší než ve střednědobých smlouvách, kde partner počítá s dlouhodobým vývojem ceny. Samozřejmě zde působí i fakt, že současná cena dřeva je právě v důsledku kalamity nižší. Ale celkově platí, že srovnávat tato dvě nezávislá výběrová řízení nelze, protože vycházejí z jiných objektivních podmínek.
Dobře, ale nedeformují zmíněná jednací řízení přece jen trh se dřevem, jak argumentuje šéf ČAPLH?
Zdůrazňuji, že jsme se vždy řídili jak zákonem o veřejných zakázkách, tak i vyhláškou, která ukládá vytěžení kalamity do 30. června. Objem takto zajišťované těžby je asi 650 tisíc kubíků, což je okolo osmi procent celkové roční těžby Lesů ČR. Takže toto množství dřeva těžko mohlo narušit trh.
ČAPLH dále tvrdí, že jste tyto kroky podnikl zcela svévolně a bez jejich vědomí...
Není to pravda. O vypsání jednacích řízení bez uveřejnění jednalo vedení ministerstva a Lesy ČR s Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů, jíž je ČAPLH součástí, a dohodli jsme se, že tento postup je zcela v pořádku. Máme k dispozici zápis z 2. dubna kde ČAPLH souhlasí s vypsáním výběrových řízení v té podobě, ve které nakonec vypsána byla. Agresivní útok ČAPLH mne tedy překvapil a považuji jej spíše za výsledek snahy některých podnikatelů, kteří by si chtěli státní les pouze pronajmout jako fabriku na dřevo a neberou zřetel na další, mimoprodukční funkce lesa.
Tvrdíte tedy, že většina lesnických podnikatelů je se současným stavem spokojena?
Nechci mluvit za podnikatele v tomto sektoru. Ale dokladem toho, že se s posledním atakem ze strany ČAPLH řada firem neztotožňuje, je to, že řada z nich se rozhodla z této asociace vystoupit. Znovu opakuji, s partnery chceme otevřeně jednat o všech problémech a jsem přesvědčen, že většina z nich také dává přednost jednání, a nikoli mediálním útokům.
Dá se memorandum, které jste s lesnickými firmami podepsali, ještě považovat za životaschopné? Je vůbec naplňováno?
Na základě memoranda byly vypsány střednědobé tendry a v lesích se hospodaří oběma způsoby, tedy s odběrem dříví takzvaně na pařezu i s jeho předáním na odvozním místě. Komise, která má posoudit a po čase také vyhodnotit oba modely hospodaření v lesích, se schází a pracuje, jak má. Nevidím jediný bod memoranda, který by nebyl naplňován. Myslím, že memorandum je zcela životaschopné a oběma stranami naplňované.
Celková situace v lesnictví a dřevařském průmyslu už delší čas není právě růžová. O dřevo není ve světě valný zájem, jeho ceny se propadly. Jak vidíte další vývoj v těchto oborech po vichřici Emma a i v souvislosti hypoteční krizí v USA?
Jsme si velmi dobře vědomi toho, že situace na trhu se dřevem je velmi složitá. V uzavřených střednědobých tendrech však existuje mechanismus takzvané indexace cen dřeva. To znamená, že každé tři měsíce dostáváme od statistického úřadu čísla o vývoji cen dřeva a změna cen se pak promítá i do smluv a cen dřeva zakotvených ve smlouvách. Celý mechanismus tedy reaguje na výkyvy na trhu, a tak věřím, že se podaří dřevařskému sektoru toto nelehké období přečkat. Už teď víme, že pokles cen je zhruba dvacet procent, o tolik bude tedy snížena i cena dřeva ve smlouvách.
Lesničtí odborníci i ekologická hnutí upozorňují také na to, že situaci v našich lesích komplikují velké škody způsobované zvěří. Jaká tady vidíte východiska?
Jsme si tohoto problému dobře vědomi a připravujeme v současnosti úpravy tak, aby se stav zvěře neurčoval jen sčítáním, ale aby byl závislý na škodách zvěří způsobených. Jednoduše řečeno, pokud zjistíme zvýšené škody, bude třeba v dané lokalitě zvýšit odlov, a tím redukovat škody na únosnou mez. Lesy ČR dávají na návrat lesů k přirozené druhové skladbě obrovské prostředky a tuto snahu musíme podpořit. Řešením není pouze oplocovat území, na kterém nám rostou mladé stromky, ale navrátit do lesa vyvážený stav mezi zvěří a stromy.
Připouštíte, že v tomto směru je stav v lesích nedobrý a je třeba to napravit. Proti ale bezpochyby bude silná myslivecká lobby. Jak chcete myslivce přesvědčit?
Jsem si vědom toho, že myslivci s tím asi nebudou úplně spokojeni. Není ale možné obětovat celospolečenský zájem jedné zájmové skupině. Nechceme lesy beze zvěře, ale pokud možno vyvážený a přirozený stav lesů, kde mohou vyrůstat i původní druhy stromů a kde bude žít přiměřené množství zvěře. Nejedná se nám o nějaké hromadné odstřely nebo něco podobného. Přirozeného stavu lze dosáhnout přirozenými metodami. K tomu připravujeme legislativní kroky tak, aby zde existoval pevný rámec s jasnými pravidly. Budeme zároveň apelovat na vlastníky pozemků, aby více uplatňovali svá práva ve vztahu k honitbám.
