Zachraňme Šumavu, tvrdí už delší dobu starostové šumavských obcí. Poukazují především nato, že způsob zvolený vedením Národního parku Šumava ponechat bezzásahová území není dobrý. I proto se rozhodli k dalšímu kroku, právě dnes představili v Českých Budějovicích knihu s názvem Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence Národního parku Šumava. Starostka Stožce Zdeňka Lelková k tomu říká:
Zdeňka LELKOVÁ, starostka Stožce
Hlavní důvod je ten, že bychom potřebovali mít v ruce pramen informací, který by trošku lidštějším způsobem vysvětlil náš názor, jak by se mělo v lesních ekosystémech Národního parku Šumava zasahovat. Druhým důvodem bylo, že jsme chtěli, aby také ten náš názor byl slyšet. A třetí důvod byl ten, že jsme chtěli dokázat, že i my, přestože nám tvrdili, že jsme laici, že do toho nemáme co povídat, máme za sebou odborníky a opravdu kvalifikované odborníky, kteří mají stejný názor jako my a kteří v podstatě ten náš názor podporují a tímto jsme to dali spolu s nimi najevo.
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
Knihu podpořil i jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje /ČSSD/
Jihočeský kraj se hrdě hlásí k Šumavě jako k dědictví, které nám tu zachovali naši předci. A myslím si, že problém, který se dnes vyvolává a který se tváří jako problém opravdu důležitý a možná i vědecký, tak je spíš pseudovědecký, protože se z něj dávno stalo politické kolbiště, kolbiště mezi ministerstvem životního prostředí a samosprávami a lidmi, žijícími na Šumavě. My tomu chceme zabránit. My chceme, aby problém Šumavy byl diskutován skutečně seriózně, a pokud k tomu přispěje i vznik této knihy, jedině dobře.
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
Stanislav Vacek, jeden ze dvou autorů této knižní novinky nám řekl, v čem on sám vidí její smysl a co ho vedlo k práci na této publikaci.
Stanislav VACEK, autor knihy Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence Národního parku Šumava
Je potřeba sbližování extrémních názorů na tu problematiku managementu Národního parku Šumava. Když to srovnám s Krkonošema, tak tam vědecká fronta není vůbec rozdělená. Je víceméně jednotná a tady je příliš polarizována. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré přesvědčit starosty i širokou veřejnost, vysvětlit řadu těch problémů, protože na rozdíl od lesníků přírodovědci tuto problematiku mnohdy chápou z lidských pohledů a nemají takový široký komplexní pohled na tu ucelenou problematiku managementu lesního ekosystému a ochrany přírody na Šumavě.
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
Předseda Rady Národního parku Šumava Jan Stráský potvrdil, že Šumavě nutně potřebuje koncepčnost.
Jan STRÁSKÝ, předseda Rady Národního parku Šumava
Stav a vývoj na Šumavě je vážný ze dvou důvodů. Za prvé jsme po velkých kalamitách, se kterými bojujeme velmi rozporným způsobem a za druhé jsme v okamžiku, kdy musí pro park vzniknout nový plán péče, nový systém ochrany přírody, poněvadž zákon říká, na každých deset let a ten stávající příští rok vyprší, tudíž jsme na křižovatce. Jsme na křižovatce, která zaznívá ze všech těchto akcí. Všechny strany si ji uvědomují, park tím, že by rád udělal další krok k dalším bezzásahovým územím a my zase, abychom mu v tom nějakým rozumným způsobem zabránili.
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
Pavel Hubený, šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava říká, že současný způsob bezzásahových zón na Šumavě je jediný možný pro budoucnost celého parku.
Pavel HUBENÝ, šéf Chráněné krajinné oblasti Šumava
Je to jednoduchý, protože jde o národní park a národní park je kategorie ochrany přírody a vlastně ochrany divočiny. Ta Šumava by se měla stát zase po dvou s tech dvě stě padesáti letech zase z velké části divokou přírodou, ne úplně na celé ploše, ale tam, kde divočinou ještě před dvěma sty lety byla, a některý ty stromy to ještě dokonce pamatují, tak tam bychom tu divočinu měli vrátit.
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
Problematiku budeme pochopitelně dále sledovat a informovat vás o ní v příštích zpravodajských relacích.
