moderátor
Desítky, možná i stovky milionů korun se musí v dohledné době investovat do lesů v Krušných horách. I když byli po dlouholetém působení síry a dusíku vysázené nové dřeviny, jsou pro tuto oblast nevhodné a musí se vyměnit za jiné. Nejvíce postižena je oblast mezi Klínovcem a Petrovicemi. Ta byla vystavena dlouhá léta úletům znečišťujících látek z velkých zdrojů, především z uhelných elektráren. Jak potvrdil Evě Holé Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity, stav lesů se sice změnil, jejich obnova je ale nezbytná.
Vladimír BEJČEK, Česká zemědělská univerzita
Je pravdou, že po roce 1989 došlo k výraznému tedy zmenšení emisního, následně i imisního zatížení Krušných hor. Je pravdou, že některé elementy dále unikají. Byl vlastně odstraněn nebo velice omezen oxid siřičitý, ale samozřejmě dusíkaté látky dále vyletují, sice je to v daleko menší množství než třeba produkuje automobilová doprava, ale samozřejmě uhlí je celá Mendělevova soustava prvků, který létají dál.
Eva HOLÁ, redaktorka
Jak odborníci upozorňují, nebezpečí hrozí nejen ze znečišťujících látek ve vzduchu, ale i v půdě.
Vladimír BEJČEK, Česká zemědělská univerzita
To se dneska začíná projevovat často neočekávaně při nějakých třeba klimatických náhlých zlomech, ať to jde nahoru nebo dolů, tak v ten okamžik ty nepůvodní dřeviny, které tam jsou, tak reagují velice, bych řekl, spontánně a dochází k odumření těch porostů na velkých plochách.
Eva HOLÁ, redaktorka
Zničené lesní plochy byly osázená břízou a také smrkem pichlavým, který byl pro tuto oblast nevhodný.
Vladimír BEJČEK, Česká zemědělská univerzita
Bylo to asi i trošku nešťastné řešení, protože ten smrk pichlavý, jeho opad je daleko ještě horší než u normálního smrku, čili špatný rozklad toho jehličí, okyselování dále těch vrstev a je celkem nasnadě, že tyto náhradní porosty, jak jim říkáme, budou muset být časem odstraněny a postupně nahrazeny tím, co by sem patřilo. Zdaleka ne jenom smrk obecný, protože ten vlastně byl na mnoha místech nepůvodní, původní je vlastně pouze v podmáčených polohách a v okolí Klínovce, kde vlastně v těch výškách tam patří, ale měl by tam být hlavně buk a vůbec listnáče, který vlastně by měly být minimálně ve směsi tedy s tím smrkem a tím ty lesy budou daleko životaschopnější.
Eva HOLÁ, redaktorka
I když majitelé lesů ročně investují nemalé částky, ministr zemědělství Petr Gandalovič připustil, že peněz je stále málo.
Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/
Nestačí to, musíme hledat další zdroje, protože potřebujeme řádově tři sta, čtyři sta milionů korun ročně, abychom odvrátili tu hrozící katastrofu, která se blíží, která je vlastně způsobena tím, že ty náhradní dřeviny mají omezenou životnost a je potřeba je nahradit dřevinami, které budou už nastálo.
Eva HOLÁ, redaktorka
Na svahy Krušných hor se proto musí podle Vladimíra Bejčka vrátit původní dřeviny.
Vladimír BEJČEK, Česká zemědělská univerzita
Můžeme říct, že na úpatí Krušných hor do té výšky řekněme čtyři sta, čtyři sta padesát metrů to byly doubravy, potom výše až vlastně na mnoha místech až po vrcholky to byly bučiny. Pouze v podmáčených polohách, rašeliništích, takových těch rašelinách půdách, tam byl smrk původně a potom v okolí Klínovce, kde to bylo už vysoko, tam patří smrk, tam buk už nevydrží.
Eva HOLÁ, redaktorka
Ministr zemědělství proto vede Krušné hory jako jednu ze svých priorit.
Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/
Návštěvníkovi Krušných hor to možná až tolik nepřijde a říká si, že ty kopce jsou krásně zelené, ale odborník ví, že to skutečně už je jedna z posledních fází, jak toho smrku pichlavého, tak i břízy a myslím si, že je potřeba s tím co nejdříve něco dělat.
