Roman ŠEBRLE, moderátor
Tak jsme slyšeli, že bourovčík toulavý se vyskytuje i na jižní Moravě. Tam ale teď řeší jiný problém s jeho příbuzným. Stovky stromů hlavně na Brněnsku totiž zničila záplava bekyně velkohlavé. A i tento druh housenky může být člověku nebezpečný. My máme jen kousek od lužních lesů našeho kolegu Jakuba Nakládala. Jakube, je patrné jaké škody housenka napáchala?
Jakub NAKLÁDAL, redaktor
Ano, ty holé stromy s očesanými větvemi bez listí jsou viditelné už z velké dálky. Záplava housenek bekyně velkohlavé hlavně u Pohořelic a Vranovic na brněnsku musela být opravdu masivní. To mi ostatně potvrdili i lesníci. Bekyně velkohlavá je motýl s rozpětím křídel až 7 cm a jako housenka dosahuje délky mezi pěti až šesti centimetry. V České republice patří mezi jedny z největších listožravých škůdců, který se zaměřuje hlavně na duby, topoly nebo ovocné stromy. Jedinou obranou je postřik, jenže ten je vzhledem k ochraně dalšího života v lesenemožný.
Miroslav SOVOBODA, ředitel lesního závodu Židlochovice
My jsme zaznamenali velký výskyt bekyně velkohlavé cca před nějakými 12, 13 lety, ten rozsah byl obdobný, nicméně v té době odumřelo nebo uschlo cca 15 ha mladých dubových porostů.
Jakub NAKLÁDAL, redaktor
Bekyně velkohlavá ale nepředstavuje jen riziko pro stromy. Vedle oslabení dřevin redukcí nebo úplným zničením listové plochy může být housenka nebezpečná pro člověka. Chloupky housenky můžou způsobit alergické reakce na lidské kůži, případně i dýchací potíže, podobně jako v případě bourovčíka toulavého, se kterým se potýkají v Německu.
Roman ŠEBRLE, moderátor
A u tématu ještě zůstaneme. Česko má totiž s housenkovými kalamitami několik nepříjemných historických zkušeností. Tu nejhorší měli na svědomí housenky můry bekyně mnišky, kterou vidíte na obrazovce. Ta mezi lety 1917 a 1927 v českých lesích napáchala doslova velkou paseku. Problémy tenkrát začaly na Vysočině, kde housenky bekyně mnišky zdecimovaly až 600 000 ha lesů a dále se šířily do dalších krajů. Přitom způsobují stejné zdravotní problémy jako housenky bourovčíka toulavého, který zaplavil Německo. Během zmiňované kalamity nesměli lidé dlouhé roky do lesa vůbec chodit. A české lesy v minulosti decimovaly i obaleči modřínoví. Jeho přemnožení v osmdesátých letech se popisuje jako nejhorší kalamita, jaká kdy zasáhla Krkonoše a Jizerské hory. Příčinou řádění housenek obaleče tehdy bylo extrémní sucho.
