Jednou z reakcí na přírodní katastrofu může být rozvoj turistiky. Doklady přitom najdeme i v české historii, například na dodnes atraktivní krajině Šumavy. Právě tam se v 60. a 70. letech 19. století, kdy porosty zasáhla vichřice a kůrovec, turistika rozvinula.
Cestovní ruch přitom, řečeno dnešním slovníkem, působil jako strategie odolnosti, která umožňovala adaptaci na socioekonomické nejistoty, které přírodní katastrofy lidem přinesly. Vyplývá to ze studie Anny Kolářové z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd.
Celý článek najdete zde.
