Ferdinand Peroutka, jr.
Ještě více letos než v předchozích letech mohl být návštěvník Šumavy svědkem dvou diametrálně rozdílných koncepcí nakládání se šumavskými hvozdy. Vedle tradičního lesnického způsobu hospodaření na "Zelené střeše Evropy" pokračuje i experiment s bezzásahovými zónami, v nichž převládá šedivě hnědá barva mrtvých stojících i padlých smrkových kmenů, ponechaných svému osudu. Spory o tuto tzv. přirozenou obnovu lesního porostu, prosazenou ministerstvem životního prostředí, ani po 15 letech odborných a politických diskusí neberou konce.
Podle Správy Národního parku a CHKO Šumava, která bezzásahovou I. zónu (tvoří 13 % plochy parku) spravuje, jsou horské smrčiny vlivem teplejšího počasí, náletů lýkožrouta smrkového a vichřic mimořádně ohroženy "velkoplošným rozpadem". Zároveň s rozpadem smrčin však startuje i fáze přirozeného omlazení a obnovy, která je údajně o mnoho intenzivnější, nedojde-li k těžbě a odvozu uhynulých smrků. Škoda jen, že se o úspěšnosti tohoto postupu nemůže pěší turista na vlastní oči přesvědčit. Všichni tři poslední ředitelé parku pod nejrůznějšími záminkami otevření pěšího přechodu (např. v oblasti Modravské slatě - ta navazuje na I. zónu NP Bavorský les) vždy zablokovali. Dvojnásob škoda proto, že podle současného ředitele parku Františka Krejčího přirozená obnova tam skvěle pokračuje, takže "není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin".
S bezzásahovým režimem v lokalitách napadených kůrovcem ostře kontrastuje až úzkostlivá starost o hospodářské lesy v péči Lesů ČR. Lesníci nebezpečí rozšíření kůrovcové kalamity nepodceňují a zvláště letos nasazují mimořádné prostředky i síly k její likvidaci. Ve srovnání s minulými lety instalují v postižených oblastech zcela výjimečný počet lapačů všeho druhu. Nejen instalují, ale jak se turista může přesvědčit, také tyto tisíce lapačů pečlivě sledují, zaznamenávají výskyt škůdců a hubí je. Nenajde se místo, kde by napadené dřevo nebylo z lesa odstraněno nebo alespoň oloupáno, aby kůrovec zahynul. Je to pochopitelné, lesníci bojují o každý zdravý strom, protože v něm nevidí jen výtvor přírody, ale i jeden z nejcennějších darů pro praktický život člověka. Váží si i staletého úsilí svých předchůdců a nechtějí, aby náklady na vypěstování kvalitních smrkových porostů přišly nazmar. Dobří hospodáři v lese totiž nejen pasivně sledují přírodní procesy, ale také aktivně napomáhají úsilí člověka o racionální a šetrné využívání přírodního bohatství.
Koneckonců i ředitel parku Krejčí přiznává, že na dvou nejexponovanějších bezzásahových územích - v oblasti Modravských slatí a Trojmezenského pralesa - hrozí enormní nárůst plochy napadené kůrovcem. Zatímco Modravské slatě podléhají stejnému režimu jako I. zóna Bavorského lesa (z níž nalétává kůrovec i na českou stranu), v oblasti horského hřebene od Trojmezí po Plechý je situace jiná. Rakouští vlastníci sousedících lesů si už dlouho stěžují, že jim kůrovec z nezpracovaných polomů napadá smrky na jejich straně. Když stížnosti nepomohly, zvolili Rakušané radikální postup a přistoupili k vykácení ochranného pásu v délce 2 km a šířce 200 m, aby zabránili přeletu brouka. Kvůli holinám na rakouském území odkrývajícím větru les na české straně, podali ekologičtí aktivisté z hnutí Duha zase stížnost k Evropské komisi. Těžko hádat, který způsob nakládání s lesy tam najde větší pochopení - zda experiment ohrožující lesy v sousední zemi, nebo rázné ochranné opatření vlastníka lesů. Případ na rakouské hranici ukazuje, že těsné sousedství obou koncepcí je a asi vždy bude konfliktní.
Snad nejvyváženější vztah ke kráse i bohatství hlubokých šumavských hvozdů měl kníže Adolf Schwarzenberg, když v roce 1858 na popud svého lesmistra Josefa Johna prohlásil část boubínského masivu za přírodní rezervaci - prales. Původní rozloha rezervace byla 150 ha a časem se rozšířila na nynějších 667 ha. Poučení o vývoji lesa bez zásahu člověka přináší dodnes, protože je snadno dostupná po naučné stezce. Naproti tomu I. zóna národního parku o rozloze třináctkrát větší je pro běžné turisty v podstatě nepřístupná a slouží převážně ekologům jako pokus o retrospektivu přírodního vývoje před mnoha staletími. Hrozí ovšem, že až se pusté krajiny "velkoplošného rozpadu" konečně zazelenají, pokusí se ekologové převést do "bezzásahového režimu" další a další lokality. Již dnes o tom svědčí plány na sjednocení menších částí do jednoho celku. A jen 5 % plochy parku (okrajová zóna) je podle záměru ekologů výhledově určeno k využívání "pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku". Není se tedy co divit starostům šumavských obcí a jihočeskému hejtmanovi, že mají o budoucnost obyvatel a návštěvníků Šumavy nejvážnější obavy. Bojí se totiž, aby zde ekologové se svou příslovečnou důsledností nerealizovali vlastní poučku, že největším nepřítelem přírody je člověk.
Monitoring médií
- pátek 14. únor 2025
- Starostové dál kritizují způsob prosazování Národního parku Křivoklátsko (ČTK)
- Národní park Křivoklátsko by měl zahrnout 16 procent současné CHKO (ČTK)
- Novela zákona o ochraně přírody zpomalí výstavbu, varuje Hospodářská komora (asb-portal.cz)
- Novela mysliveckého zákona budí emoce: Vlastníci honiteb varují před znárodněním lesů (hrot24.cz)
- Krajský úřad Vysočiny rozhodl o výjimce pro Kronospan správně, konstatovalo ministerstvo (obcasnik.eu)
- Chrudim plánuje v městských lesích Dům přírody za 92 milionů, žádá o dotaci (ČTK)
- Myslivec ošklivě poničil solitérně stojící smrk (tachovsky.denik.cz)
- Štětí: Občané si mohou koupit dřevo z městských lesů (litomericko24.cz)
- Sníh i řeky na polovině. Kraji hrozí velké sucho (Mladá fronta DNES)
- Do pozorování ptáků se v lednu zapojilo 36.000 lidí, nejčastěji vídali sýkory (ČTK)
Poslední komentáře
-
Zákon o ochraně přírody a krajiny prošel prvním čtením. Poslanci podpořili vznik NP na Křivoklátsku navzdory odporu starostů
Demokracie v praxi. Zelených parazitů není nikdy dost. Pro místní ... -
Myslivec ošklivě poničil solitérně stojící smrk (tachovsky.denik.cz)
MYSLIVCI ŠKODÍ DALEKO VÍCE, co na to vlastník pozemku.... Vlastníků ... -
Novela mysliveckého zákona budí emoce: Vlastníci honiteb varují před znárodněním lesů (hrot24.cz)
Zajímavé, jak nejvíce křičí ti nejméně postižení !!! Velký vlastník ... -
Dražitelé na aukci dříví v Chropyni nabídli rekordní částky za dub a modřín
Je tam taky vidět několik nových momentů. -
Na břeclavské dražbě se prodalo veškeré nabízené cenné dříví, celkem tisíc kubíků (lesycr.cz)
"říkat, že "lžeme" nejméně" :lol: Myslel jsem to na ten lesočeskej ... -
Hasičům pomáhal u hořícího lesa i dron. Po velkém požáru zůstává rozsáhlá spálená krajina (olomoucky.rej.cz)
Jen když koukám na ty těžká a obrovská auta, tak mají štěstí, že jak v ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
Jak je něco povinný, stojí to za... :sigh: Lepší prořezávka žádná, jak ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
V tabulce si ale všimněte, jak rostou ceny od šestého tloušťkového ...