"Podle Pavly Čížkové, referentky biomonitoringu, na jednom hektaru bezzásahové plochy roste v průměru 6352 mladých stromků. „Nejvyšší hodnoty zmlazení jsme napočítali u hradu Kunžvart. Vysoké hustoty jsme zjistili také u Prášil nebo v Novém Údolí. Nejnižší hustoty zmlazení nebo místa bez zmlazení jsou nejčastěji v potočních nivách či na rašeliništích," dodala Pavla Čížková.Nejvíce zmlazující se dřevinou je smrk, který má podíl až 78,5 %, následuje dub s 9,7 % a pak to jsou jeřáb ptačí, bříza, javor klen a jedle. Změna podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného nenastala ani ve skladbě dospělého lesa. Podíl smrku ve vzrostlém lese je téměř shodný s podílem smrku ve zmlazení. „Přitom smrk, který by měl být na oteplení a sucho citlivější, spíše jen posiluje svoji pozici. Správa parku jej už od roku 2013 ani nesází," doplnil ředitel parku.Tlející dřevo je důležité pro růst nové generace lesa. „Tlející dřevo obsazují desítky druhů hub, hmyzu, ale je důležité i pro některé druhy ptáků. Navíc, ležící odumřelé dřevo zadržuje srážkovou vodu, která by jinak odtekla," uvedl Pavel Hubený s tím, že další kolo biomonitoringu se rozběhne již v roce 2019."
