ŠUMAVA Starostové šumavských obcí, které jsou v Národním parku Šumava, připravují ústavní stížnost. Hodlají tak reagovat na novelu zákona o ochraně přírody, kterou v úterý napotřetí schválili poslanci. Ti nevzali v potaz ani senátní návrh novely, ani veto prezidenta Miloše Zemana, který senátní návrh podporoval. Starostové tvrdí, že po přijetí novely budou pošlapávána základní lidská práva obyvatel národního parku. Podle některých by pomohlo, kdyby byly zastavitelné části obcí vyňaty z parku. „V Národním parku Bavorský les, který často bývá předkládán jako náš vzor, žádná obec není jeho součástí. I když je tam samota nebo polosamota, tak je vyjmuta," uvedl starosta Kvildy Václav Vostradovský. Vostradovský sdělil, že 17 z 22 obcí národního parku bylo pro senátní návrh novely zákona, který braly jako kompromis. „Na jedné straně jsou miliony lidí, kteří na Šumavu jezdí, na druhé straně 2500 lidí, kteří tam bydlí. Ty poslanci hodili přes palubu. Zřejmě proto, že to není silná voličská základna," myslí si Jiří Hůlka, místopředseda Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Horní Plané.
Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený je naopak přesvědčený, že schválena byla moderní novela zákona, která je jistým kompromisem mezi dobrou ochranou přírody a rozvojem regionu. „Dává jedinečnou šanci udělat pomyslnou tlustou čáru za všemi rozmíškami, které na Šumavě probíhaly. Sedneme si k čistému stolu a budeme pracovat. Jisté je jedno – všem jde o zachování úžasné šumavské přírody, rozvoj šetrné turistiky a regionu i spokojený život obyvatel. Jsem si jistý, že v tom najdeme shodu nebo dobrý kompromis," myslí si ředitel.
Zda přesvědčí šumavské starosty je ale velká otázka. Většina obcí totiž bude usilovat o to, aby se národního parku zbavila. Podle Hůlky je nesmysl, aby do něj patřila radnice ve vsi nebo zdravotní středisko. „Celý katastr Kvildy je v národním parku, takže ať jsme na úřadu, v kostele, na hřbitově, tak jsme pořád v národním parku," popsal Vostradovský. „Ještě větší paradox je, že silnice první třídy E55 je také v národním parku, a to včetně kasin ve Strážném. To jsou nesmysly a nenormálnosti," doplnil Hůlka.
Vostradovský dodal, že v Krkonošském národním parku nejen že jeho hranice obchází intravilány obcí, ale dokonce i sjezdovky jsou vyňaty z tohoto prostoru. Podle Vostradovského by ale Kvildě vyjmutí zastavitelného území pomohlo jen částečně. Vodní zdroje má totiž dva kilometry od obce v plánovaném bezzásahovém území. „Takže pokud se na vodovodním potrubí něco stane, nemůžeme tam zasahovat. Zkrátka bylo to jednání o nás bez nás a novela měla ještě uzrát," popsal Vostradovský.
A proč tedy obce dávno neusilovaly o vyjmutí z parku? „Protože v nás pořád žila naděje, že se dobojujeme normálního stavu. Chtěli jsme speciální zákon o Národním parku Šumava, který chtěly oba kraje i obce. To byl jasný kompromis, který by se dal stručně popsat tak, že součástí parku budou obce a jejich potřeby a na 70 procentech rozlohy bude divočina. Teď je to v režimu: tady bude divočina a obce tu nejsou. Proto se budeme obracet na ústavní soud," popsal Hůlka.
A na čem bude ústavní žaloba stát? „Dopředu to říkat nebudu, protože nechci protistraně nahrávat. Obecně jde o práva svobodně se pohybovat a žít, která budou na Šumavě omezena," sdělil Hůlka.
