Nečekaně rychle a většinou přirozenou cestou se podle Správy Národního parku Šumava obnovuje les v bezzásahových zónách. Kde byly kůrovcové kalamity, roste v průměru přes šest tisíc malých stromků na hektaru plochy.
Některé holiny zabírají rozlohu v řádech desítek hektarů a na většině z nich dřív docházelo k umělé obnově lesa. Podrobný monitoring jedné z nich, bezmála 28 hektarů velké odlesněné plochy u jezera Laka na Prášilsku, jež vznikla po orkánu Kyrill, ukazuje, že ač se tam uměle sázelo, většinu nové generace lesa tvoří přirozená obnova.
„V letech 2009 až 2016 zde správa vysadila 22 tisíc sazenic. Dnes tu ve skutečnosti roste přes 140 tisíc stromků. I kdyby přežila veškerá umělá výsadba, představovala by dnes na této pasece jen 15,5 % všech mladých stromů," konstatovala Pavla Čížková ze Správy NP Šumava, která vedla monitoring tohoto území.
Díky datům z evidencí, inventarizací a z biomonitoringů je jasné, že v NP Šumava dnes roste zhruba 350 až 500 miliónů mladých stromků. Správa zde za posledních 22 let vysadila 14 768 300 nových stromků.
„Kdyby všechny přežily, přispěli jsme budoucímu lesu jen třemi procenty mladých stromků," doplnil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
