PŘÍSEČNÁ Přijeďte se podívat na špínu a smrad. Teplárna na biomasu nám ničí život. Dýcháme prach, ztrácí se nám voda ze studní, trápí nás hluk. Takové jsou nejčastější stesky obyvatel malé obce Přísečná u Českého Krumlova.
Pražská firma tu koupila starou teplárnu na uhlí a s pomocí evropských dotací ji před sedmi lety začala přestavovat na biomasu, která pohání i generátor na výrobu elektřiny.
Celé zařízení je zatím ve zkušebním provozu. Kvůli kritice veřejnosti bude muset provozovatel obhajovat byznys v procesu o vlivu stavby na životní prostředí EIA. Rozhodl o tom krajský úřad.
„Jsem za to rád. Kolují tady fámy, alespoň všechno vysvětlíme," tvrdí předseda představenstva akciovky Carthamus Jindřich Beznoska.
V pondělí už obhajoval projekt před krumlovskými radními. Místním politikům dělá starost hlavně doprava paliva do Přísečné přes město. Štěpky putují po silnici, zatímco původně firma plánovala jejich transport po železniční vlečce. Navíc už neplatí, co slíbila Krumlovu před stavebním povolením - že bude vytápět párou třetinu města. Původně zásobovala teplem sídliště Mír, Vyšné a průmyslovou zónu v Domoradicích. Nyní už zůstaly jen průmyslové areály. „Teplo si vyřešíme. Nelíbí se nám doprava. Na převážení biomasy auty trvají z ekonomických důvodů. Čeká nás ještě složité dohadování," míní starosta Krumlova Dalibor Carda.
„Přivážíme osm až dvanáct aut denně, zatímco do vedlejší průmyslové zóny v Domoradicích míří za stejnou dobu mnohem více náklaďáků. Protože stát přestal biomasu jako odpad z některých provozů dotovat, musíme ji přivážet z lesů. Pokud ji budeme vozit po železnici, musíme udělat poblíž překladiště," plánuje Beznoska.
Firma uvažuje o železniční zastávce v deset kilometrů vzdáleném Kájově. S tím krumlovská radnice rovněž nesouhlasí, protože transport štěpků by stejně putoval městem. Petici podepsalo 750 lidí Dohady kolem provozu gradují od roku 2012, kdy firma kotle na dřevo spustila. Energobloku za půl miliardy korun zajišťuje chlazení voda z vrtů. Dovezenou biomasu zpracovává před sušením drtička, spaliny z kotelny vycházejí přes třicetimetrový komín.
Stavební úřad rekonstrukci staré výtopny povolil a nakonec i prodloužil její zkušební provoz, ačkoliv inspekce životního prostředí našla v projektu závažné nedostatky. Například nevyhovující filtry kotelny.
Vůči zařízení se vyrojila řada připomínek. Dokonce petice se 750 podpisy obyvatel. „Nejdřív jsme ekologickému projektu fandili. Až potom se objevily nedostatky, které spočívají v nedodržení norem a předpisů," říká dnes předsedkyně krumlovských zelených Dana Kuchtová.
„Těch problémů je spousta. Mám fasádu celou černou jako od sazí, studnu bez vody. Když zafouká vítr, roznese po okolí prach ze skládek. Jsou nekryté, do biomasy prší a ta pak zapáchá," popisuje Miroslav Schwarz, který s výtopnou sousedí.
Provozovatel zatím všechny připomínky odmítá. Zápach považuje za subjektivní pocit, který nemusí vznikat od něho, a nákladní doprava je podle něj zanedbatelná z hlediska silničního provozu. Vodu z vrtů chce nahradit napojením na vodovodní řad.
Podle Miroslava Schwarze je nemorální, aby lidé trpěli soukromým byznysem, navíc dotovaným Unií. Přísečné totiž nepřináší teplárna nic, obec na ni napojena není.
