PLZEŇSKÝ KRAJ Vlastníci soukromých a obecních lesů upozorňují na to, že státní podnik Lesy České republiky nestačí včas zasahovat proti kůrovci, protože musí na pokácení napadených stromů vypisovat výběrová řízení. Malá pružnost v reakci na výskyt kůrovce je podle experta z Mendelovy univerzity v Brně příčinou, proč se nedaří eliminovat kůrovcovou kalamitu.
Lesy České republiky se brání tím, že množství kůrovcových těžeb, tedy kácení stromů napadených kůrovcem, je stejně vysoké i v lesích ostatních vlastníků. „Když hajný v soukromém lese zjistí, že tam má kůrovcem napadené stromy, zvedne telefon, řekne: Franto, našel jsem tři kůrovcové stromy a Franta je druhý den pokácí. V Lesích ČR se tento postup používá jen někdy," uvedl Václav Toman, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Plzeňském kraji.
Přiblížil i to, jak postupuje státní hajný. „Najde stromy napadené kůrovcem, zaeviduje je, zadá jejich GPS polohu, příští týden to nahlásí svému šéfovi a udělají výběrové řízení na toho, kdo bude stromy zpracovávat. Není to pokaždé, někde to udělají hned, ale v ostatních případech se v rámci výběrového řízení třeba někdo odvolá a měsíc je pryč. Kůrovec už je vylétnutý a z každého napadeného stromu je deset dalších napadených stromů. Revírník Lesů ČR by to rád dělal jinak, ale svazují ho zákony. Ty nejsou špatné, ale nemohou se používat v kalamitní situaci," popsal Toman.
Lesy ČR by podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů Radka Pokorného musely mít k účinnému boji s kůrovcem výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. O situaci v úterý jednala vládní meziresortní skupina. Zatímco dřív měl státní podnik zaměstnance, kteří při napadení stromů kůrovcem okamžitě zasahovali a v případě vylétnutí kůrovce káceli i na první pohled zdravé, avšak již napadené stromy v okolí, nyní to funguje jinak. „Lesy zjistí, že je někde problém, tak začnou soutěžit firmu, a než se ji povede vysoutěžit, kůrovec vyletí a problém se přesune jinam. Takže se likvidují až následky. Aby se s kůrovcem dalo bojovat účinně, musely by mít Lesy ČR výjimku z veřejných zakázek," řekl ČTK Pokorný. Ten však také upozornil, že k současné situaci dlouhodobě přispívá změna klimatu a z něj vyplývající sucho v letech 2015 a 2017, které k šíření brouka výrazně přispělo.
Minulý týden odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, protože šéf státního podniku podle ministra postupoval nekoncepčně a zanedbal situaci kolem přemnoženého kůrovce.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ale na číslech z Plzeňského kraje ještě před odvoláním Szóráda doložila, že tristní je situace v lesích všech vlastníků. „Nálet kůrovců na smrky v Plzeňském kraji je od loňského července zcela enormní. V loňském roce se na území Plzeňského kraje vytěžilo v lesích ve správě Lesů ČR 200 tisíc metrů krychlových kůrovcové hmoty, a v lesích ostatních vlastníků 250 tisíc metrů krychlových," uvedla Jouklová s připomínkou, že z čísel tedy vyplývá, že Lesy ČR vytěžily 44 procent kůrovcových těžeb, což odpovídá ploše lesů spravovaných Lesy ČR v Plzeňském kraji. „Tato čísla dokládají, že žádný vlastník lesa situaci nezhoršuje a je u všech stejná, protože současná gradace kůrovců na smrku není důsledkem přístupu jednotlivých vlastníků, ale důsledkem dlouhodobého sucha," doplnila Jouklová.
Lesy v Česku vlastní z 50 procent stát - Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a lesy ministerstva životního prostředí, polovinu vlastní ostatní vlastníci, například 24 procent soukromníci a 16 procent obce.
Pro lesníky v Plzeňském kraji je kůrovec nyní prioritou, protože část Plzeňského kraje společně s částí kraje Jihočeského je po severní Moravě druhou kůrovcem nejzasaženější oblastí v Česku. „Tato oblast se táhne od Třeboně směrem na západ přes Prachatice, Horažďovice, Sušici až k Domažlicím. Výskyt kůrovce odpovídá nejsušším místům," popsal Toman.
