Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Plány Ruska na těžbu ropy a dalších surovin v Arktidě narážejí na ostrou kritiku ekologů. Zásah do panenské přírody by podle nich znamenal nevratné změny ekosystému. Případná havárie by pak mohla poškodit životní prostředí na celé planetě. Odborníci varují, že už teď pevninskou část severu značně devastuje těžba dřeva.
David MIŘEJOVSKÝ, redaktor
Jehličnaté lesy nahradily méně kvalitní dřeviny. Bříza a olše dnes bují na obrovském území, kde proběhla těžba. Kvůli silným mrazům zde stromy rostou pomaleji, kácení tak postupuje rychleji, než se původní lesy stačí obnovovat. V těchto místech pak není práce a místní obyvatelstvo strádá.
Aleksej JAROŠENKO, Greenpeace Rusko
Například v Archangelské oblasti už je pryč pětina všech lesů. Lidé odtamtud odešli. Dalších více než 30 procent vesnic je na hranici vymření.
David MIŘEJOVSKÝ, redaktor
Kvůli extrémním klimatickým podmínkám se místní příroda vyrovnává se zásahy člověka několikanásobně déle než například v mírném pásmu. Uniklá ropa z poškozeného mořského vrtu by zůstala pod ledem a proudy by ji mohly roznést tisíce kilometrů daleko. Společnosti, které plánují v pobřežních vodách těžit suroviny, slibují, že budou postupovat s maximálním ohledem na přírodu. Podle části ekologů ale místnímu ekosystému vážně uškodí už samotná zvýšená přítomnost lidí. Těžaři proti slibují, že použijí jen nejmodernější technologie s minimálním dopadem na přírodu.
Denis CHRAMOV, náměstek ředitele, ropná a plynárenská společnost Novatek
Profit, spolehlivost a stabilita nastanou pouze tehdy, když budou práce v regionech jako Arktida prováděny v souladu se všemi nejvyššími normami ekologické bezpečnosti.
David MIŘEJOVSKÝ, redaktor
Obrovské investice ale na severu neplánují jen ruské firmy. Hlásí se i další státy, které v minulosti na ekologii ohledy příliš nebraly.
Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka
Pozadu nezůstává ani Čína, která o větší vliv v Arktidě usiluje dlouhodobě. Lákají ji přírodní zdroje i obchodní cesty pro zboží do Evropy. Na severu Ruska chce investovat do železnic a přístavů. Mluví o sobě jako o zemi blízké Arktidě. Pokouší se o přístup k surovinám v Grónsku, kde investuje do těžebního průmyslu.
David MIŘEJOVSKÝ, redaktor
Ochránci přírody chtějí podnikání v Arktidě zastavit všemi prostředky. Podle nich totiž s lidmi přijdou i další negativní jevy, jako je třeba pytláctví, a to na souši i v oceánu. Z Číny Barbora Šámalová a Ruska David Miřejovský, Česká televize.
