Olomouc 12. března (ČTK) - Česká republika by podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana měla víc přispívat na spolufinancování Programu rozvoje venkova, kterým do země proudí miliardové dotace z fondů Evropské unie na investice. Česko má jedno z nejnižších národních spolufinancování programu v EU, což ohrožuje jeho konkurenceschopnost, řekl dnes Toman na sněmu komory v Olomouci. Čeští zemědělci, potravináři a lesníci získají z Programu rozvoje venkova v letech 2014 až 2020 zhruba 84 miliard korun.
Na program je letos v Česku připraveno 13,6 miliardy korun, z toho 10,2 miliardy korun z EU a 3,4 miliardy z národních zdrojů. Vláda už loni schválila zvýšení národního spolufinancování programu. Namísto původně předpokládaných 15 procent vzrostla částka, kterou se na projektech financovaných převážně z unijních peněz podílí stát, na 25 procent.
Podle Tomana je to ale stále málo. "Chceme se výrazně pokusit vyjednat navýšení kofinancování z dnešních 25 procent minimálně na 35 procent, tedy o 1,2 miliardy korun ročně," uvedl Toman. Vedení komory proto zahájilo jednání s ministerstvem zemědělství a k jednacímu stolu chce usednout také se zástupci ministerstva financí. "Cílem je snížit nerovnováhu oproti ostatním zemím. Například Polsko jako přímá konkurence má (kofinancování) 38 procent a německé spolkové země až 50 procent," upozornil Toman. Nízká úroveň spolufinancování Programu rozvoje venkova podle něj ohrožuje konkurenceschopnost tuzemského zemědělství na evropském trhu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na sněmu zemědělcům slíbil, že o navýšení spolufinancování programu na 35 procent bude jednat s ministerstvem financí, aby mohlo být zahrnuto do návrhu rozpočtu na příští rok. "Když se podíváme na státy, které jsou našimi významnými konkurenty, tak mají kofinancování 35 procent a víc. Je proto nutné, abychom vyrovnali podmínky a finanční prostředky se pokusili najít," uvedl Jurečka, podle nějž bude nutné ve státní rozpočtu vyčlenit zhruba 80 milionů eur ( 2,2 miliardy Kč).
Sněm Agrární komory také požádal Jurečku o zpřísnění podmínek pro získání přímých plateb či podporu přijetí zákona o významné tržní síle. Zemědělci rovněž chtějí sjednotit krajské a ministerské soutěže o nejlepší regionální potraviny při zachování značek krajů i značky ministerstva.
Sněm požaduje i přípravu záchranných opatření pro případ, že dubnové zrušení mléčných kvót v EU bude mít negativní dopad na chovatele a mlékárny. Farmáři se obávají značného kolísání cen mléka. Jurečka novinářům řekl, že už připravuje národní dotační program zaměřený na chovatele mléčného skotu, který bude v případě potřeby aktivován.
Sněm zvolil čtyři nové viceprezidenty komory, kterým se se stali předseda Lesnicko-dřevařské komory Libor Vaněček, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a členové představenstva Agrární komory Leoš Říha a Josef Kubiš. Počet viceprezidentů tak vzrostl ze dvou na šest. Viceprezidenty jsou také Václav Hlaváček a Bohumil Belada.
