Když jsem si vloni četl výzvu české pobočky Greenpeace k zastavení těžby lesních porostů starších 120 let, vzpomněl jsem si na stať Jana Krajhanzla Nádechy českého ekohnutí po 25 letech (publikováno v roce 2014) o krizi českého environmentálního hnutí a zaváhal jsem, jestli náhodou naše ekohnutí (tedy zde konkrétně Greenpeace) nemá pořád stejný problém.
Následně, o pět měsíců později po uveřejnění zprávy o sledování cesty dřeva ke zpracovatelům (z buku vytěženého ve Ždánickém lese se dělá v Ružomberoku papír!, to všichni v oboru ví už více než 40 let, akorát Greenpeace to zjistili teprve nyní jako obrovský objev a udělali z toho mediální bombu), jsem si se smutkem sám sobě musel přiznat, že z analýzy Jana Krajhanzla si současný management Greenpeace poučení nevzal.
Celý článek najdete zde.
