MUDr. Jitka Marková
Prakticky všichni návštěvníci Šumavy v letošním roce jsou zdrceni. Nechápou, co se děje. Z médií se ozývají zcela rozporuplné informace o hospodaření Národního parku Šumava. Při pohledu na obrovské holiny a plantáže souší však každý návštěvník usoudí, že musí jít o hospodaření doslova „turecké“.
V posledních letech se kůrovec množil především díky vývratům po orkánu Kyrill z ledna 2007. Obdivuhodné množství vývratů - 800 tisíc kubíků - bylo zpracováno do listopadu 2007. V lesních porostech pak bylo ponecháno 300 tisíc kubíků dřeva. Z toho bylo 160 tisíc kubíků neodkorněno - a tedy vystaveno následnému napadení kůrovcem, 140 tisíc kubíků bylo odkorněno.
Tři vedení během roku
Podle jakého klíče bylo rozhodnuto o lokalitách, kde zůstanou neošetřené vývraty po Kyrillu? Správa Národního parku Šumava stihla během jednoho roku uplatnit tři managementy.
První se řídil známou zónací, pocházející ještě z dob předchozího ředitele, Ing. Ivana Žlábka. Druhý management se řídil Bursíkovým diferencovaným managementem, který dělil druhé zóny do podzón, v nichž se diferencovaně zasahovalo. Principem tohoto diferencovaného managementu bylo skryté rozšíření bezzásahových I. zón bez souhlasu obcí ležících na území parku. Tímto nařízením tehdejšího ministra Martina Bursíka byly bezzásahové zóny rozšířeny prakticky na 30 % rozlohy parku. A třetím managementem, jenž byl schválen ministerstvem životného prostředí, ale podepsán tentokrát již jen RNDr. Alenou Vopálkovou, nikoli exministrem Bursíkem, byl management sedmi oblastí, kde měly být ponechány vývraty po Kyrillovi, a které opět rozšířily bezzásahové území o 6780 hektarů plochy parku, což v přepočtu činí dalších 10 % jeho rozlohy. Prostým součtem se dostáváme na číslo 40 % bezzásahového území. Především třetí management RNDr. Zdenky Křenové - vedoucí sekce výzkumu a ochrany přírody -byl aktem protizákonným, neprošel žádným správním řízením, nebyl projednán s obcemi ležícími na území parku, a je možné, že obce do této doby o existenci sedmi bezzásahových oblastí nic nevědí!
Všechny tři managementy byly uplatňovány najednou, což vyústilo v naprostý zmatek a nepřehledné hospodaření.
Management sedmi oblastí
Podstatou posledního managementu sedmi oblastí je ponechání vývratů po Kyrillovi v nejcennějších lokalitách Národního parku Šumava. Tyto oblasti tak byly předem odepsány, každému bylo jasné, že s odstupem dvou až tří let podlehnou žíru kůrovce. Šlo o 6780 hektarů v těchto oblastech: Modravské slatě (4529 ha), Polom, Plesná, Jelení skok, Černohorský prales a lokalita pod bývalým Trojmezenským pralesem. Všechny tyto lokality již zcela podlehly aktivitám kůrovce nebo jsou alespoň kůrovcem ve velké míře napadeny. Asanace v nich neprobíhá, tak jako oficilně neprobíhá od 1. ledna 2007 v I. zónách.
Management sedmi oblastí, jehož navrhovatelkou je vedoucí sekce výzkumu a ochrany Národního parku Šumava RNDr. Zdenka Křenová, jde proti veškerým pravidlům ochrany přírody, je v ostré kolizi se Zákonem o ochraně přírody a krajiny i se všemi myslitelnými mezinárodními úmluvami. Je zajímavé, že paní doktorka je absolventkou Jihočeské univerzity, je placena nejen parkem, ale i Jihočeskou univerzitou a je člověkem, který povoluje veškeré výzkumné projekty na území parku. Granty na tyto projekty zajišťují značné finanční příjmy pro Jihočeskou univerzitu, Akademii věd a další výzkumná pracoviště. Dále je zajímavé, že největšími odpůrci šetrné asanace (zasahování) jsou právě vědci již jmenovaných institucí.
Šumavská měsíční krajina
Zatímco za ředitelování Ing. Ivana Žlábka byly nejvyšší kůrovcové těžby v roce 1996 a zahrnovaly i kubíky kůrovcového dřeva z I. zón, zdaleka nedosahovaly rekordů letošního roku. V druhých zónách bylo nebo má být letos vytěženo 230 tisíc kubíků napadeného stromoví, navíc toto množství nezahrnuje napadené a padlé stromy v I. zónách. Vznikají další obrovské holiny. V blízkosti Plešného jezera lze vidět holinu o rozloze 60-70 hektarů. Pro názornost - povolená rozloha holin v hospodářském lese činí tři hektary. I tyto holiny jsou svědectvím neutěšeného stavu Šumavy.
Ochrana národního parku se změnila v jeho plundrování. Bohužel se zdá, že rozloha kůrovcem postižených porostů a již vzniklých holin je natolik významná, že mění nejenom lokální klimatické podmínky, ale i hydrické podmínky krajiny. Je totiž prokázáno, že lesnatost povodí ovlivňuje schopnost zadržovat vodní srážky. Chybí množství jehličnanů, jejichž jehlice zachycovaly velké množství dešťové vody a postupně ji uvolňovaly. Dešťová voda prudce stéká po površích holin, po plantážích souší a prudký sluneční žár dále vysušuje šumavskou „měsíční krajinu“. Chybějící stromy neabsorbují vláhu, neprobíhá v nich fotosyntéza, prudké lijáky odplavují živiny, dochází k půdní erozi, zvyšuje se kyselost půd, klesá biodiverzita (druhová rozrůzněnost)...
To vše je důsledkem nezodpovědných experimentů managementu parku. Ředitel Ing. František Krejčí obhajoval bezzásahové přístupy s tím, že rekordní Žlábkovy těžby se již nebudou nikdy opakovat. V tuto chvíli dramatické kůrovcové těžby vysoce přesahují Žlábkovy těžby, v příštím roce budou ještě vyšší. Tím vznikají obrovské holiny, které nemají v historii parku obdoby. To vše je cena za bezzásahovost Ing. Krejčího, podporovaného ministerstvem životního prostředí a Hnutím Duha. Jde o bezohledný „ekologismus“ likvidující cennou současnost za cenu nejisté budoucnosti a za cenu tunelování jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí České republiky.
