ZLÍNSKÝ KRAJ Nejde o tradiční turistiku. Lidé chodí mimo vyznačené trasy, nenajdou žádné rozcestníky s časovými údaji ani tabule s popisem toho, co vidí. Přesto má takové putování divočinou své kouzlo.
„Lidé uvidí nedotčenou přírodu, poznají, jak se sama vyvíjí. Sami v ní mohou zkoumat divoce žijící rostliny a živočichy," líčí Eliška Vozníková z ekologického Hnutí Duha.
Právě ona je spoluautorkou nového turistického průvodce Poznáváme ostrovy české divočiny, který představuje několik jedinečných míst. Autoři publikace původně vybírali z 270 lokalit v celé zemi. Nakonec výběr zúžili na pouhých pět míst v zemi. Hned dvě kapitoly jsou věnované Zlínskému kraji. Autoři v nich popisují pětici míst, která rozhodně neplatí za „provařené" turistické cíle.
„Tento region je výjimečný. Části Javorníků, Beskyd i Chřibů totiž tvoří původní, nijak nepřeměněná příroda," píše se v knize.
Na první pohled nejlákavěji působí prostředí Beskyd a Javorníků, kde mají ochránci přírody zmapovaný pohyb velkých šelem – vlků, rysů a medvědů.
„Díky fotopastem víme, že se tu tato zvířata pohybují, ale je klidně možné, že je migrace zavede i do Chřibů," naznačila Vozníková. „Turista by ovšem musel mít velkou dávku štěstí, aby je potkal osobně."
I tak v regionu existuje řada dalších přírodních zajímavostí.
„Fascinující je například rezervace Smutný žleb uprostřed Stupavské vrchoviny nebo Máchova dolina v Chřibech. Kvůli kyselému podloží tu rostou zakrslé buky, které jsou navíc různě bizarně deformované," uvedla autorka.
V další chřibské lokalitě Nazaret zase rostou nevšední polštářové trsy mechů.
Člověk, který se vypraví po stopách průvodce, se naopak musí smířit s tím, že se až na výjimky nedočká výhledů do krajiny, jako tomu bývá na frekventovaných magistrálách. „Je to tím, že v krajině, kterou představujeme, není mnoho vykácených stromů," upozornila Vozníková.
Sama se neobává toho, že by lákání turistů do divočiny mohlo přírodě uškodit. „Předpokládáme, že druh turistů, který bude mít o takové výlety zájem, ví, jak se v divočině chovat," uvedla.
Ochránci neplánují ve zmíněných lokalitách informační tabule, přesto hledají způsob, jak lidem přiblížit to, co uvidí.
„Dobrá možnost je najmout si průvodce, který o dané lokalitě ví všechno. Něco takového už funguje v Bílých Karpatech či na Šumavě," připomněla Vozníková.
Přestože průvodce představuje jen ostrůvky divoké krajiny, cílem Hnutí Duha je vytvořit větší územní celky bez vlivu člověka.
„Zatím jde o lokality o deseti hektarech, my bychom rádi tisícihektarové plochy. Čeká nás ještě řada jednání s majiteli lesů i dalšími institucemi," předvídá.
