SVOBODA NAD ÚPOU Ještě před 50 lety byly brusírny na dřevo nedílnou součástí krkonošského průmyslu. Zašlou slávu dnes připomínají už jen zchátralé fabriky. A také poslední brus v republice, který do roku 2007 vyráběl dřevovinu v Klášterské Lhotě. O unikátní památku však dlouhé roky nikdo neměl zájem. Její příběh však přece jen skončí happy endem. Pracovníci Národního zemědělského muzea si včera patnáctitunový stroj odvezli a počítají s ním do chystané lesnické expozice nedaleko Hluboké nad Vltavou. Stroj na výrobu dřevoviny zachránil v roce 2008 pražský etnograf Vít Smrčka, od té doby byla ve svobodském areálu Správy Krkonošského národního parku. Jednal s několika institucemi, ale nalézt zájemce se mu podařilo až po dlouhých sedmi letech. „Původně jsem si myslel, že se vše podaří dojednat během roku. Nedá se říci, že by nikdo o stroj neměl zájem, ale je přece jen hodně velký a muzea ho neměla kam umístit. Celou dobu jsem však věřil, že se to nakonec podaří, jinak bych za tím nešel," řekl Vít Smrčka, který se fenoménem zpracování dřeva v Krkonoších dlouhodobě zabývá.
Mimo jiné o svážení a tradičním zpracování dřeva v nejvyšších horách natočil dokumentární film. „Je to unikátní brus, podle všeho poslední tohoto typu ve střední Evropě. Takovéto technické památky je potřeba uchovávat," zdůraznil nadšenec.
Zpočátku chtěl, aby stroj zůstal v regionu. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí ale Smrčkovu nabídku odmítlo. „Ač na to nejsme zařízení, pomohli jsme stroj bezpečně uložit na našem pracovišti dřevovýroby ve Svobodě nad Úpou," poznamenal mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Nákladní auto včera stroj převezlo do 100 kilometrů vzdálené Čáslavi, kde má zemědělské muzeum pobočku. Brus na korbu auta naložil jeřáb. V Čáslavi zůstane minimálně do příštího roku, kdy instituce plánuje s využitím dotačních peněz rekonstrukci depozitáře v jižních Čechách. Ten bude běžně přístupný veřejnosti. „Brus se stane součástí sbírek Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada, konkrétně expozice věnované lesnictví u nás. Když to dobře půjde, lidé zde stroj budou moci vidět v roce 2017," uvedl Miroslav Čeněk z Národního zemědělského muzea.
Tříkomorový stroj, jehož základ tvoří betonový brus na hřídeli, byl vyroben v roce 1880 v Rakousku. Ve 30. letech minulého století se z brusírny v Mladých Bukách přesunul do Klášterské Lhoty, kde vyráběl dřevovinu až do roku 2007. Poté firma změnila výrobní program. Podkrkonošský podnik, poslední svého druhu u nás, v dobách největší slávy vyprodukoval měsíčně až 200 tun dřevoviny a dovážel ji do papíren v celé republice.
„Dříví jsme nejprve rozřezali na metrové kusy, odkornili a poté mleli na kaši. Po odvodnění jsme surovinu dodávali do různých papírenských provozů. Pamětníci znají sešity, kde se při psaní pero zadrhlo o třísku. To byl papír z dřevoviny od nás. Nebylo možné to domlít tak, aby vznikl papír, který se dnes běžně používá," popisuje majitel firmy Dřevobrus Martin Mádle.
V nepřetržitém provozu zde pracovalo až 25 zaměstnanců. Továrna byla v obci s dvěma stovkami trvale žijících obyvatel největším zaměstnavatelem. Energetická náročnost na rozemletí dřeva byla obrovská, 15 tun vážící zařízení poháněl motor a vodní turbína.
V roce 2002 továrna dokonce dodávala surovinu pro výrobu vojenských terčů, které využívaly armády členských států NATO. Papírny vyráběly z dřevoviny kromě papíru pro školní sešity například také plata pro vajíčka. „Byl to náš poslední odběratel. Tehdy jsme věděli, že dřevovina je už přežitý materiál a že za chvíli bude konec. Likvidace provozu byla neodvratná," dodává Martin Mádle.
Ještě v 60. letech minulého století vyrábělo v Krkonoších několik brusíren, dřevovinu postupně začala nahrazovat kvalitnější celulóza. Dnes se již papír vyrábí pouze z recyklovaného papíru.
