Vládní "ano" přiblížilo téměř nekonečný seriál církevních restitucí svému konci. Kdy církve dostanou majetek zpátky? A proč je uzavřená dohoda prospěšná nejen pro ně, ale i pro stát a obce? Přečtěte si odpovědi na hlavní otázky k vyrovnání státu s církvemi.

Co církve od státu dostanou?

Stát vrací církvím majetek, který jim komunistický režim vzal od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Jedná se o lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. K tomu církve dostanou 59 miliard, tato částka se ale kvůli inflaci zvýší na 79 až 96 miliard korun.

Nárok na vrácení naturálního majetku má jedenáct církví. Peníze obdrží 17 regi-strovaných církví, kterým bylo podle zákona 218/1949 přiznáno zvláštní právo financování ze státního rozpočtu.

Odborník na církevní dějiny Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd odmítl názor, že církve od reforem Josefa II. na konci 18. století měly majetek pouze ve správě, takže za komunismu neměly o co přijít. "Vedly se o tom diskuse i v období první republiky, ale není to pravda. Josefinismus vlastnická práva církví sice omezil, ale nezrušil," řekl iDNES.cz historik.  Jak stát určil výši vyrovnání?

Koalice vyšla z odhadu, který původní majetek církví k 25. únoru 1948 vypočetl na 134 miliard korun. Hodnotu majetku vyčíslila v roce 2007 ministerstva kultury a zemědělství s přispěním církví a hospodářských expertů. Stát církvím vzal zhruba 181 tisíc hektarů lesů a 72 tisíc hektarů zemědělské půdy. Odborníci stanovili průměrné ceny pozemků na 44 korun za metr čtvereční zemědělské půdy a 27 Kč za metr čtvereční lesa. ČSSD tyto částky považuje za velmi nadsazené.     Jak se bude církvím majetek vracet?

Finanční náhradu 59 miliard církve dostanou během 30 let v rámci třiceti splátek. První by měla dorazit na jejich účty do 31. prosince 2013. O nemovitý majetek, který je nyní především ve vlastnictví Pozemkového fondu a Lesů ČR, musí církve požádat do 12 měsíců od začátku účinnosti zákona. Majetek jim bude vydávat pouze stát a jeho organizace. Jak se určil poměr mezi vrácením majetku a finančním odškodněním?

Současná koalice se shodla, že chce vzhledem k ekonomické situaci větší část původního církevního majetku vrátit přímo, a jen menší část v podobě finanční kompenzace. Věci veřejné i část ODS navrhovaly, aby se vrátil všechen majetek a neplatilo nic. Nakonec komise, ve které měly všechny koaliční strany po dvou zástupcích, loni v květnu určila, že stát naturálně vrátí 56 procent majetku. Zástupci církví návrh v srpnu odsouhlasili. Jak vrácení majetku ovlivní vztah církve a státu?

Zcela zásadně. V souvislosti s restitucemi dojde k odluce církve od státu. Zákon zavádí 17leté přechodné období, které by mělo začít spolu s účinností zákona v lednu 2013. První tři roky zůstane státní příspěvek na platy duchovních a provoz církví na současné úrovni necelých 1,5 miliardy korun ročně, pak se bude 14 let suma snižovat vždy o pět procent. Církve se tak zcela osamostatní zřejmě v roce 2030.  V čem je dohoda výhodná pro stát?

Stát po uplynutí zmiňovaného přechodného období nebude církvím, kterých se vyrovnání týká, nic platit. Částka, jež církvím ze státního rozpočtu přichází, se kvůli rostoucímu počtu duchovních rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2005 církve dostaly 1,02 miliardy, v roce 2010 to bylo už 1,44 miliardy. Církví registrovaných po roce 2002 (například Ústředí muslimských obcí nebo Hare Krišna) se sice podle ministerstva přechodné období netýká, zřejmě žádná z nich však kvůli nedostatečnému počtu členů zatím na státní peníze nedosáhne.

Česku navíc hrozily kvůli nevrácení majetku soudní pře. Církve se totiž mohly opřít o nález Ústavního soudu z července 2010, podle kterého "dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní".   Proč na dokončení restitucí netrpělivě čekají i obce a města?

Bývalý církevní majetek je podle zákona z roku 1991 blokován. Obcím to dost komplikuje život, protože s těmito pozemky ve svém katastru nemůžou nic dělat, budovy chátrají, na pozemcích nelze stavět. Starostové si stěžují, že to brání rozvoji obcí. Podle Svazu měst a obcí se tento problém více či méně dotýká pětiny obcí v Česku. Proč se to řeší až teď, 22 let po pádu komunistického režimu?

Stát se snaží s církvemi vyrovnat už od roku 1990, dosud se mu ale podařilo vrátil jen malou část majetku (především kláštery a kostely). Restitucím se věnovaly téměř všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například vláda Miloše Zemana chtěla vytvořit fond, do kterého by se majetek převedl a z jeho výnosů by se hradilo fungování církví. Neuspěl ani kabinet Vladimíra Špidly, který prosazoval obecný restituční zákon.

Nejblíže dohodě byla před čtyřmi lety vláda Mirka Topolánka. S církvemi se domluvila, že jim vrátí třetinu majetku v hodnotě 51 miliard a zbývajících 83 miliard vyplatí po dobu 60 let. Návrh ale ve Sněmovně zastavila levicová opozice i někteří poslanci ODS v čele s exministrem financí Vlastimilem Tlustým. Proč dostanou odškodné i církve, kterým stát nic nevzal?

Díky solidárnosti katolické církve. Ta sice vlastnila zhruba 98 procent všeho církevního majetku, který komunisté v letech 1948 až 1989 zabrali, s ostatními církvemi se ale dohodla, že z odškodnění 59 miliard si nechá jen osmdesát procent. Katolická církev se ve prospěch menších "kolegů" vzdala více než 10 miliard. Chce jim ulehčit následující roky, kdy se příspěvek od státu bude zmenšovat. Peníze tak dostane i sedm církví, které o žádný majetek nepřišly.