Nový lesní zákon dává vlastníkům prostor určit, jak má jejich les vypadat. Podpoří přírodě blízké modely pěstování lesů odolnějších vůči kalamitám včetně kůrovce. Jsou ale Češi na takovou změnu připraveni? Přinášíme druhou část rozhovoru s Tomášem Vrškou z Mendelovy univerzity, který je spoluautorem novely.
Kůrovcová kalamita změnila české lesy i české lesníky. Od nového roku přestala platit v souvislosti s kalamitou zavedená opatření a současně vstoupila v platnost velká novela lesního zákona, což je nejzásadnější změna za třicet let.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Jo, fungoval tam, kde to byl nově vysazený prvoles.
Když se podíváte na fotky z hor před a po první válce, těžili se prostě celé kopce, tak jako v SSSR původní pralesy.
Tam nikoho žádné dělení do tříd nezajímalo.
Takže v podstatě až po druhé válce - kdy dorostly ty nové porosty, se teprve místy dá říct, že "fungoval" les věkových tříd. Do té doby to bylo vše, jen ne hospodářství.
Ouce, ouce a zase ouce.
Vyšlapané chodníčky. Sem tam jalovec. Stará křivá hruška. Skály. A tráva. Hory. Holé.
Velmi poučné co se lesů tejče.
Zvláště, když to vidíte dneska.
250 let ??
Todle by v tom zákoně mělo bejt hned v prvním řádku.
To je taky zatím největší problém.
Ekonomicky dělat těžbu lze jen v blocích. Velkejch blocích. Zatím je to v praxi tak, že se vyznačí tu forka a o pár kilometrů dál půlka druhý. Na jednu přijede na půl dne harvestor a na druhou za měsíc. Crcá se to po pár kubíčkách.
Žádný plocení, žádný sázení - jen toulavá seč. To není středověk, ale ekonomika.
A těžím všechno, co musím - nikdy nepřinese profit václavkovej smrk, křivá borovice nebo starej buk. Ani, když ho tam necháte ještě padesát let.
Když zmetek vytěžíte, třeba ten nový bude lepší ?
To jak ty univerzity změnili během deseti let myšlení je fakt velkej posun.