Ocitly se na pokraji zničení, nyní nabírají druhý dech, ale vyhráno ještě nemají. Tak vidí experti osud Jizerských hor. Pohoří na severu Čech letos slaví významné výročí. Přesně před 50 lety – k 1. lednu 1968 – vznikla z nařízení státu Chráněná krajinná oblast (cHKO) Jizerské hory, jedna z nejstarších u nás.
Krátce po vyhlášení ochrany postihly pohoří ekologické katastrofy. Stromům v horách fatálně ubližovaly emise z německých a polských elektráren a oslabené stromy využili škůdci jako obaleč modřínový či kůrovec. Situaci zhoršovaly i větrné polomy či drsné socialistické lesnictví, zaměřené na těžbu dřeva.
„První škody na porostech Jizerských hor se začaly projevovat přibližně v tu dobu, kdy byla CHKO založena. Zřetelně viditelné na stromech to pak bylo v polovině sedmdesátých let. Imise z elektráren ale nebyly hlavním důvodem, byl to jen spouštěcí mechanismus," vzpomínal už před časem bývalý šéf Správy CHKO Jizerské hory Jiří Hušek. Snaha o záchranu zdecimovaných hor začala vznikat teprve po roce 1989. Jedním z jejích hlavních protagonistů byl Jiří Pelc, tehdejší vedoucí Správy CHKO.
„Od té doby se kondice Jizerských hor výrazně zlepšila, ale jedním dechem doplňuji, že to není tak růžové, jak to vypadá," řekl Právu Pelc.
Pozitivních posunů v Jizerských horách je ale podle něj více. „Jedním z nich je to, že se brutálně snížila emisní zátěž pohoří. Oxidy síry klesly desetkrát, oxidy dusíku dvakrát až třikrát, i když ty se nyní spíše stabilizují, než že by dále klesaly," uvědomuje si Pelc.
Ochranáři přírody a osvícení lesníci podle něj přispěli k tomu, že se v Jizerských horách začaly pěstovat strukturovanější porosty s větší druhovou rozmanitostí. „A hlavně se velmi výrazně podařilo zachraňovat a pak reprodukovat původní geneofond jizerskohorských dřevin, ať už jsou to kosodřeviny, bříza karpatská, buk, javor horský, nebo jilm horský," upozornil Pelc, který je mimo jiné také jedním ze spoluzakladatelů Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, která je dodnes aktivní (nyní už ale pod názvem Nadace Ivana Dejmala).
Jednou z nejpalčivějších starostí Jizerských hor je podle expertů nyní úsek náhorní plošiny, asi 110 kilometrů čtverečních velký. „Poté, co tam většina starších porostů byla zlikvidována, tak tam vznikly nové, ve velké míře s využitím smrku pichlavého. Ten je ale nepůvodní, pochází z Ameriky. A většina nově vysázeného porostu na obrovské ploše je stejně stará. To je velké riziko," upozorňuje František Pelc.
Horám by také prospělo, kdyby se podařilo zájem turistů rozmělnit mezi více lokalit. „Větší propagaci by třeba zasloužilo podhůří na Frýdlantsku," uvedl pro ČTK ředitel Nadace Ivana Dejmala Ondřej Petrovský.
