MALÁ ÚPA Vyvrácené kořeny mohutných smrků o velikosti vrat od garáže zakrývají výhled vzhůru po svahu. Mladé stromky ještě nevyrostly tak, aby dosáhly výšky pahýlů šedivých kmenů bez kůry, které hrozivě ční k nebi.
Jsme v druhé zóně Krkonošského národního parku (KRNAP) v nadmořské výšce 1 040 metrů na úbočí Jeleního vrchu nad Malou Úpou, v místech, kde orkán Kyrill srovnal les se zemí.
„Před deseti lety tady spadlo necelých 10 hektarů lesa, je to jedna z nejrozsáhlejších souvislých ploch zdecimovaných orkánem Kyrill. Nebyl to původní les, přesto to byla velká rána," říká náměstek ředitele KRNAP Václav Jansa.
Kromě vývratů vidíme porost převážně přirozeně zmlazeného smrku, který v této nadmořské výšce už převládá. Čím níže, tím přibývá listnatých stromů.
Krkonoše byly z drtivé většiny už v pozdním středověku odlesněny, a to až na výjimky v těžko přístupném terénu, kde se dochovaly části původních lesů. Tady to ale neplatí. Původní lesy zmizely už před rokem 1650.
„Hustota porostu je dostatečná, proto není důvod nic dosazovat. Jsou tu patrné i stromy, které tu rostly už před Kyrillem," vysvětluje Jansa.
V noci na 19. ledna 2007 se přes Krkonoše přehnal vítr síly orkánu, který provázely silný déšť, sněžení a bouře. Kyrill poničil lesy na bezmála čtyřech tisících hektarech, poškodil 87,7 tisíce krychlových metrů dřeva, tedy objem plánované roční těžby Správy KRNAP.
