Tempo zalesňování v Olomouckém kraji, jehož lesy v předchozích letech zdevastovala kůrovcová kalamita, sucho a vichřice, loni výrazně polevilo. Osázeno bylo zhruba 2 531 hektarů pozemků oproti 3 800 hektarům v roce 2021. Nejvíce sazenic stromů bylo v kraji spotřebováno v roce 2019, kdy dělníci zalesnili rekordních 4 879 hektarů půdy. Těžba dřeva se loni v Olomouckém kraji snížila o pětinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Na více než polovině nově zalesněných ploch v Olomouckém kraji byly v loňském roce vysazeny listnaté stromy, zabraly 1 443 hektarů. Jehličnany, které jsou méně odolné vůči suchu, byly v loňském roce vysazeny na 1 088 hektarech. Přirozenou obnovou v roce 2022 prošlo v kraji 1 366 hektarů lesa. Ve srovnání s ostatními kraji byla loni zalesněná plocha v Olomouckém kraji podle údajů ČSÚ šestá nejvyšší. Nejintenzivnější zalesňování vykázala Vysočina, a to 9 153 hektarů. Nejméně ploch lesníci nově zalesnili v Karlovarském kraji, kde statistici evidují 1 022 hektarů.
Zatímco v letech 2007 až 2015 bylo v Olomouckém kraji každý rok zalesněno v průměru 1 404 hektarů pozemků, tak poté se tempo zalesnění kvůli těžbě kůrovcového dřeva i větrným kalamitám výrazně zvýšilo. V roce 2016 bylo v kraji zalesněno 2 375 hektarů pozemků, v roce 2017 jich bylo už 3 250, o rok později 3 890 a v roce 2019 to bylo 4 879 hektarů. V roce 2020 zalesněná plocha klesla na 3 788 hektarů v následujícím roce mírně vzrostla na 3 800 hektarů.
Těžba dřeva v Olomouckém kraji loni meziročně klesla o 21 procent na 1,372 milionu metrů krychlových z 1,748 milionu metrů krychlových v roce 2021. Těžba dřeva se v kraji snížila čtvrtý rok v řadě. Naopak v předchozích několika letech kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně rostla až na rekordních 3,369 milionu metrů krychlových v roce 2018.
V Olomouckém kraji v posledních letech padlo za oběť kůrovci, suchu a vichřicím několik stovek tisíc stromů. Obnova kůrovcem zdevastovaných lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny měnící ráz krajiny, potrvá mnoho let a bude stát desítky až stovky milionů korun. Kalamita nejvíce postihla lesy v Jeseníkách, severní části Olomoucka a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
ČTK
