Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy. Takzvaná endocytóza umožňuje buňkám přijímat látky z okolního prostředí. Nová zjištění mohou v budoucnu pomoci při řízení buněčného dělení rostlin a šlechtění zemědělských plodin. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR o tom informoval v tiskové zprávě. Studii publikoval vědecký časopis Nature Plants.
Endocytóza je proces, při němž se z povrchu buňky oddělují drobné váčky nesoucí různé látky dovnitř. Tento mechanismus je zásadní pro příjem některých živin a hormonů nebo regulaci buněčného dělení.
Vědecký tým popsal první fázi endocytózy. V něm se malé oblasti povrchové membrány vchlípí směrem dovnitř buňky. Z membrány se v tomto místě nakonec zformuje mikroskopický váček, který se oddělí. Poté putuje se svým nákladem, což mohou být například živiny, na místo určení.
Ve svém výzkumu vědci spojili experimenty a výpočetní simulace. Zaměřili se na bílkovinový komplex s názvem TPLATE, který spouští první fázi procesu.
„Nejprve jsme vytvořili podrobný model struktury komplexu TPLATE. Struktura nám poskytuje mnoho informací o funkci molekul - můžeme to přirovnat k důkladnému prohlédnutí jízdního kola, kdy dokážete snadno pochopit, jak funguje a k čemu slouží,“ uvedl Roman Pleskot z ústavu.
Ukázalo se, že komplex je tvořen dvěma odlišnými částmi. Jedna část má pevnou strukturu, zatímco druhá může flexibilně měnit tvar. Simulace pak potvrdily, že endocytóza začíná tehdy, když se tvárné části alespoň dvou komplexů setkají na povrchu membrány. Až jejich vzájemná spolupráce umožní vznik vchlípeniny, ze které se odděluje váček.
„Když detailně porozumíme molekulárním mechanismům, budeme moci buněčné dělení přesně regulovat. To je důležité i pro šlechtění lepších odrůd plodin. Výsledky projektu otevírají různé možnosti dalšího výzkumu - můžeme zkoumat další fáze endocytózy a její evoluci,“ dodal Pleskot.
Na výzkumu se podíleli také vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí.
Praha 2. prosince (ČTK)
