logo Silvarium tisk

Dušan Radovanovič

Podle návrhu tzv. dřevěné knihy ministra Fuksy zajistí nejlepší správu lesů jejich pronájem soukromým firmám. Podle ekologů, malých podnikatelů i Věcí veřejných ale návrh pouze ohrozí zdraví českých lesů, znemožní kontrolu nad množstvím vytěženého dřeva a zlikviduje malé a střední podnikatele. Návrh se nezdá ani Schwarzenbergovi.

Do vlády má příští středu přijít tzv. dřevěná kniha – koncepce ministerstva zemědělství k hospodářské politice státního podniku Lesy České republiky (LČR). Jejím obsahem je především návrh jakým způsobem budou LČR zajišťovat těžbu dřeva.

Ekologické organizace i malé firmy jsou návrhem knihy šokováni. „Je to naprosto zkopírovaný návrh, který předložil minulý rok ministr Šebesta a který musel pro kritiku ze všech stran stáhnout,” řekl Deníku Referendum odborník na problematiku lesů v Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

Návrh vychází z klasické neoliberální ideologie. „Stát by podnikat sám neměl, ale naopak by měl vytvářet takové podmínky, které by umožňovaly podnikat v oblasti lesnictví soukromoprávním subjektům. Tento názor je základem navržené koncepce hospodářské politiky LČR od roku 2012,” zdůrazňuje se v úvodu zprávy.

Sporný prodej dřeva „u pařezu”

Kniha tak prosazuje model, kdy Lesy ČR dřevo prodají tzv. u pařezu, (model P). To znamená, že soukromá firma dřevo sama vytěží, odveze a prodá. Podle druhého systému (OM) Lesy ČR dřevo samy vytěží a pak jej buď prodávají v aukcích, či odvoz nechají na soukromé firmě. Mají tak lepší kontrolu nad těžbou dřeva jak s ohledem na finanční výhody, tak na dopady na životní prostředí.

V minulých letech byl přitom poměr těchto dvou způsobů těžby stejný. Polovinu těžby zajišťoval státní podnik, druhou polovinu soukromníci. To zajišťovalo přijatelný kompromis. Ministrem Fuksou navrhovaný způsob však umožní těžbu dřeva pouze firmám.

Podle Jaromíra Bláhy je jediným záměrem návrhu jít na ruku velkým dřevařským firmám. „Jde o to, zda dřevařské firmy, které budou těžit, dostanou i dřevo přímo k obchodování. Mají dobré kontakty s dřevozpracujícími závody a zajistí si tak, že se dostanou ke dřevu, které ho je a bude nedostatek.”

Podle autorů dřevěné knihy je forma těžby u pařezu ekonomicky výhodnější. „V roce 2008 bylo dříví na lokalitě „P” realizováno o 94% výhodněji a v roce 2009 o 55% výhodněji než v modelu „OM”,” tvrdí zpráva.  Ministerstvo životního prostředí však v připomínkovém řízení upozornilo, že návrh zamlčuje fakt, že  se proti tomuto způsobu těžby postavila Koordinační rada národního lesnického programu.

Tvrzení o výhodnosti postupu zpochybňuje také Hnutí DUHA. To upozorňuje, že navrhovaný systém by byl český unikát. „Státní lesy ve všech sousedních zemích prodávají dřevo samy (a vytvářejí prostor pro místní odběratele),” upozorňuje DUHA.

Minimální kontrola a vážný dopad na zdraví lesů

MŽP také v připomínce, kterou má Deník Referendum k dispozici, kritizuje už samotný fakt, že návrh posuzuje pouze ekonomickou výhodnost. „Z pohledu ministerstva životního prostředí je důležitá skutečnost, že se předložená koncepce nezabývá ekologickými a sociálními aspekty budoucího směřování LČR,” stojí v připomínce podepsané náměstkyní MŽP Rut Bízkovou.

Jaromír Bláha upozorňuje, že systém navrhovaný dřevěnou knihou především znemožní kontrolu těžby. „Soukromí vlastníci nepustí do svého lesa stejnou firmu, co těží a co prodává dřevo, protože to prostě neuhlídají.” Naopak když jedna firma těží a nemůže zároveň dřevo z lesa odvézt a zpeněžit, nemá důvod těžit na černo. „Zásada je, že  ten kdo těží dřevo, neprodává. Pak to uhlídat lze,” dodává Bláha.

Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu dodavatelské firmy v minulosti při použití navrhovaného způsobu lesy doslova drancovaly. Podle kontroly z roku 2004 kácely dokonce o čtyřicet procent víc dřeva, než kolik podle smlouvy mohly.

Návrh může mít proto vážné dopady při ochraně lesů, neboť hrozí plošné kácení lesů a holoseče. Velké firmy navíc používají především obří harvestory a nevěnují se výběrovému kácení, které zdraví lesů více prospívá a nemají zájem na přirozené obnově lesa.

Likvidace malých firem

Dřevěná kniha zároveň počítá s udělením velkých zakázek pro velké firmy na desetileté období. Proti tomu protestují především malí dřevozpracovatelé, podle nichž podobný návrh reálně znamená jejich likvidaci. Malé firmy se totiž k velkým zakázkám nedostanou a velké společnosti si je pouze budou najímat na konkrétní práci za velmi nevýhodných podmínek.

To v připomínkovacím řízení také ostře kritizoval ministr Josef Dobeš. „Přijetím takové koncepce dojde k omezení přístupu živnostníků, malých a středních firem k veřejné zakázce v jejich regionu, omezení dostupnosti dřevní hmoty pro regionální dřevozpracující podniky, likvidaci mikropodniků na venkově a zániku pracovních míst,” napsal ministr Dobeš, který zároveň zdůraznil, že s předloženým materiálem za MŠMT zásadně nesouhlasí.

Koaličním ministrům se návrh nezamlouvá

Právě Věci veřejné se ve shodě s ekologickými organizacemi a malými firmami proti konceptu ministra Fuksy negativně vymezily i na svojí konferenci. Na jednání vlády by tedy měly návrh zablokovat, není však jasné, zda budou riskovat další vnitrokoaliční konflikt.

Negativní postoj k dřevěné knize ovšem zaujímá i předseda další koaliční strany TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Já hospodařím několik desetiletí ve svých lesích a vždy jsem si všechno vytěžil sám a teprve následně prodal firmám. Státní lesy mají patrně jinou zkušenost,” řekl Deníku Referendum Karel Schwarzenberg.

„Mohu jen říci, že bych nedoporučil něco, co sám nedělám,” odpověděl Schwarzenberg na dotaz, zda návrh ve vládě podpoří.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jaký podíl na obnově u vás tvoří přirozená obnova?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě