Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Labské údolí, Slavíkovy ostrovy u Přelouče nebo meandry řeky Jihlavy. Třeba tyto oblasti by mohly přibýt na seznam evropsky významných lokalit Natura 2000. Ten chce ministerstvo životního prostředí rozšířit o celkem 55 míst. Reaguje tak na žádost Evropské komise. Co jsou vlastně evropsky významné lokality a jak ovlivňují běžný život, to teď vysvětlí kolegyně Blanka Černá. Máš slovo.
Blanka ČERNÁ, redaktorka
--------------------
Dobré ráno. Jsou to místa v celé Evropě, která tvoří síť chráněných území, kde žijí ohrožené druhy živočichů nebo rostlin. Pro běžné lidi to v praxi znamená určité změny. Pro návštěvníky ale ne, vstup do míst omezený nebude, ale poznají to majitelé pozemků. Tam totiž platí přísnější pravidla pro využití i výstavbu. To by museli řešit například na Labi u Slavíkových ostrovů. Pokud se stanou eurorezervací, ztíží se loďařům plány vybudovat u Přelouče plavební kanál. To všechno kvůli chráněným modráskům. Evropsky významnými lokalitami jsou už dnes třeba obora Hvězda v Praze, horní tok Tiché Orlice nebo Svatý kopeček u Mikulova.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
A hostem Ranního interview je teď náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský, dobrý den.
Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Dobré ráno přeji.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
My jsme měli mluvit přímo s ministrem, ale ten se nám před chvílí omluvil, takže vidíte, pane náměstku, jeden rozhovor pro Radiožurnál za ministra, za chvíli jste ministrem. No, nevypadá to, že byste se těšil. Podle čeho jste tedy vybírali území, o která se má seznam evropsky významných lokalit rozšířit?
Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Ano, určitě je třeba říct, že základním kritériem je evropská směrnice o stanovištích, která definuje pro území České republiky 60 typů přírodních stanovišť. Pro posluchače uvedu, jsou to určité typy lesa, vodních ploch, luk a tak podobně a také 105 evropsky významných obvykle ohrožených a chráněných druhů. Dále bych uvedl, že vymezení evropsky významné lokality musí předcházet rozsáhlé mapování, a to v naší republice probíhalo v letech 2000 až 2004, tedy v roce 2005 byl přijat vládou první seznam, který obsahoval něco přes 800 evropsky významných lokalit. Nicméně Evropskou komisí byl vyhodnocen jako nedostatečný a byl vznesen požadavek na jeho doplnění. Historie doplňování seznamu je zajímavá, proběhl dvakrát, v roce 2007, 2009. Nicméně stále ještě i po těchto doplněních Evropská komise vyhodnotila seznam jako nedostatečný a důrazně připomenula v roce 2011 a zahájením pilotního řízení v roce 2013 povinnost České republiky na další doplnění seznamu evropsky významných lokalit.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Tak jaké typy oblastí přibudou?
Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
V těch 55 nových evropsky významných lokalitách, jak jste uvedl správně číslo, což představuje, abych to uvedl i v procentuelním vyjádření, pouhých 0,23 % z rozlohy České republiky. Dosavadní, dosavadní stav je asi 9,9 % z výměry České republiky, tedy ze současných 1 075 lokalit se zvýší na oněch 1 113. Nebo chceme-li, je to, je to číslo, které můžeme přirovnat ke třem letům po sobě následujících záborech zemědělského půdního fondu, abychom si dali věci do relací. Takže těch lokalit 55 představuje opravdu rozmanitá stanoviště, dovolím si tvrdit, ta nejcennější stanoviště lesní, vodní ekosystémy, luční ekosystémy s významnými ohroženými a chráněnými druhy.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
S tím dalším rozšiřováním území Natura nesouhlasí třeba Česká lesnická společnost. Podle jejího předsedy Pavla Draštíka se v Česku neřeší náhrada za problémy, které vzniknou vlastníkům pozemků. Třeba složitějšími pravidly pro těžbu dřeva. Poslechněte si jeho vyjádření.
Pavel DRAŠTÍK, předseda České lesnické společnosti
--------------------
Samozřejmě zákon připouští velikost seče hektar, a když se třeba schvaluje v území, kde je Natura, tak se třeba omezuje taseč jenom velikosti 20 arů, což samozřejmě je omezení, protože to má ekonomickej dopad na toho vlastníka, když musí hospodařit jenom na menších prvcích toho lesa.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Pane Dolejský, otázka na vás, mají tedy vlastníci pozemků nárok na nějakou náhradu?
Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Samozřejmě, nepochybně. A pan kolega Draštík to velmi dobře ví. Náhrada újmy za omezení hospodaření v lesích je řešená zákony o ochraně přírody a krajiny a podzákonných normách. Řeknu jednoduše, že dotčení vlastníci a správci lesů mohou každoročně do konce března podávat žádost na náhradu újmy, tedy je vyplácena vždy za rok, a jsou kompenzováni. Tuto věc administruje Agentura ochrany přírody a krajiny, tedy resortní organizace ministerstva životního prostředí. Co je ale důležité, z iniciativy ministerstva životního prostředí probíhají jednání s partnerem a jsme tomu velmi rádi, s ministerstvem zemědělství o možnosti případného přehodnocení vlastního výpočtu náhrady za omezení hospodaření v lesích, zejména tedy u nestátních vlastníků. Jde o proces náročný na administrativu. Nicméně tady je potřeba říct, že u státních vlastníků na konci dochází k přelévání peněz z jedné státní instituce do jiné státní instituce. To považujeme za nesmyslnou praxi a jsme pro legislativní úpravu.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Jednu větu. Od kdy by měl nový rozšířený seznam platit?
Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Evropská komise nám jednoznačně i po komunikaci s panem předsedou Vellou v loňském roce, kdy jsme požadovali odložení dopisem, oficielním dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce odložení toho termínu, tak odpověď byla opakovaně jednoznačná, tedy k 1. 1. 2016.
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský, tak se mějte pěkně.
Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Pěkný den přeji.
