Vysočina – Při obnovování zeleně v největších městech na Vysočině se jejich správci snaží o to, aby neztěžovali život lidem trpícím alergiemi. Z městských parků proto mizí břízy, topoly i olše. V Jihlavě nechává město vysazovat platany, protože lépe snášejí zplodiny. V Novém Městě na Moravě včelaři chtějí, aby se hledělo i na to, jestli jde o rostliny přínosné pro tvorbu medu, u cest by kupříkladu rádi viděli víc lip. Padesátitisícová Jihlava eviduje 390,5 hektaru zeleně. V přepočtu na jednoho obyvatele jí připadá 77,3 metru čtverečního. V parcích a v ulicích se mění druhová skladba vysazovaných stromů, a to nejen vzhledem k produkci alergenů, ale i kvůli zasolování půdy a přibývajícím exhalacím.
„Naše domácí druhy to hůř snášejí, proto se v Jihlavě používají například platany či jiné geograficky nepůvodní druhy," uvedl mluvčí radnice Radek Tulis. Květinových záhonů někde v Jihlavě přibývá, ale jsou zakládány tak, aby se o ně zahradníci nemuseli moc starat. Letničky ustupují trvalkám.
Na péči o městskou zeleň má Jihlava v letošním rozpočtu 40 milionů korun. Nejvíc, skoro 23 milionů, bude stát sečení trávníků a hrabání listí. Údržbu zelených ploch zajišťuje Správa městských lesů, která podle Tulise získala zakázku ve výběrovém řízení. Další peníze na parky jsou součástí větších projektů. Kupříkladu odpočinková místa s loukami na břehu řeky Jihlavy vznikla loni jako součást nového sportovního a relaxačního centra Český mlýn, jeho vybudování stálo čtyřicet milionů korun.
Třebíč, s téměř sedmatřiceti tisícovkami obyvatel druhé největší město na Vysočině, pečuje o sto padesát hektarů veřejné zeleně a o skoro stovku hektarů lesoparků. Na letošní údržbu těchto ploch má radnice 15 milionů korun, velká část padne na sekání trávy. „Na obnovování zelených ploch zbude několik set tisíc, uvedl správce městské zeleně Petr Urbánek.
Práce provádějí soukromé firmy. Rovněž v Třebíči ale plynou další peníze do zeleně prostřednictvím větších investic, třeba při revitalizaci sídlišť.
Rozsah květinových záhonů se v Třebíči dlouhodobě nemění. „Na sídlištích dochází k postupnému odstraňování nevhodných svépomocně založených výsadeb stromů z těsné blízkosti bytových domů," uvedl správce.
V lesoparku Týnské údolí byla revitalizována kaskáda rybníků a obnovena schodiště. Kvůli alergikům se v Třebíči skoro nevysazují břízy a úplně byly z výsadby vyloučeny kupříkladu topoly a olše. „Pro snížení alergií na pyl trav je snaha o zintenzivnění sečení trávníků v intravilánu," uvedl Urbánek. Trávníky na sídlištích nechává radnice sekat třikrát až pětkrát za sezonu. Radnici v Novém Městě na Moravě nedávno požádali včelaři, aby při výsadbě upřednostnila medonosné rostliny před čistě okrasnými. Předseda novoměstského svazu včelařů Pavel Kaláb uvedl, že takové stromy včelaři neprosazují na sídlišti, kde by včely mohly ohrožovat lidi. Lemovat by podle něj ale mohly třeba cesty u města.
