Evropská unie zakáže pěstovat a chovat druhy rostlin a živočichů, které do Evropy nepatří. Týká se to i okrasných rostlin.

Nepotrvá to dlouho a z českých zahrad zmizí některé rostliny. Budou to ty, které nepocházejí z Evropy a zároveň hrozí, že se nekontrolovatelně rozšíří do přírody. Řeč je třeba o stolístku vodním - mezi Čechy oblíbeném - či o ještě oblíbenější tokozelce nadmuté známé jako vodní hyacint. Těmito rostlinami si lidé zdobí třeba zahradní jezírka.
To však bude možná již během příštího roku zakázané. Záleží na tom, jak rychle Evropská unie prosadí svůj záměr s nebezpečnými invazními druhy bojovat. V unijních úřadech nyní vzniká seznam rostlin a živočichů, které budou muset členské státy v budoucnu začít hubit či jejich populace redukovat. Vlastní seznamy si pak budou moci vytvořit i jednotlivé státy.
„Pokud se nějaká rostlina na tento,blacklist‘ dostane, už ji nebude možné pěstovat ani s ní obchodovat. Bude stažena z prodeje a ten, kdo má v zahradním jezírku třeba právě tokozelku, ji bude muset nechat vymrznout a napřesrok už nesázet,“ vysvětluje Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.
Vodní hyacint totiž v našich podmínkách zatím nepřežívá zimu. Nicméně s oteplováním klimatu se to může změnit. Pak už rychlému šíření do krajiny těžko někdo zabrání a na nějaká opatření bude pozdě. Květy, jimiž nepropluje loď Nafialovělý květ tokozelky je sice krásný, ale v jižní Evropě už je tato původně brazilská rostlina velkým problémem. Hustě pokrývá klidnější vody, narušuje místní ekosystémy, komplikuje vodní dopravu, poškozuje technická zařízení. Podobné je to i u jiných druhů.
„Z živočichů lze jmenovat třeba americké druhy raků, kteří jsou u nás již na řadě lokalit a představují vážné riziko pro populace původních raků. Nebo mývala severního - šelmu, která se v posledních desetiletích šíří po celé Evropě a ohrožuje ptáky i další živočichy a v případě usídlení ve městech je rizikem i ze zdravotního a hygienického hlediska,“ doplňuje Šíma.
I tyto druhy se pravděpodobně na evropský seznam dostanou.
Škody za 1,4 bilionu dolarů Celosvětové roční ztráty způsobené nepůvodními a invazivními organismy včetně nákladů na jejich likvidaci experti odhadují na 1,4 bilionu dolarů. Podle studie Evropské komise se v Evropě tato částka pohybuje okolo 12 miliard eur za rok.
A v Česku? „Náklady jsou v desítkách milionů korun. Pokud by byl boj s invazními druhy intenzivnější, mohou to být stovky milionů,“ vypočítává Šíma. V tuzemsku je dnes za invazní považováno 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů. Ne všechny ovšem vyžadují stejně intenzivní regulaci.
Z nařízení EU vyplývá pro Česko i ostatní státy povinnost uvést zákaz držení, obchodování, chování či pěstování, rozmnožování nebo převážení druhů ze seznamu do praxe.
Zřejmě žádné masivní kontroly zahrádek probíhat nebudou, ale jakmile zakázaná rostlina ze zahrady „uteče“, hrozí jejímu majiteli, že zaplatí následnou likvidaci. Ta může jít do milionů. Jak vybrat pokuty za šíření?
Česko rovněž aktuálně vymýšlí, jak nastavit pokuty, kontrolu a kompetence úřadů, které se ochranou životního prostředí zabývají. Hlídání předpisů je dnes velmi problematické, stejně jako vymáhaní případných sankcí.
Částečně tuto problematiku řeší již existující zákon o rostlinolékařské péči. Ten stanovuje povinnost pro všechny vlastníky pozemků a pěstitele rostlin „zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí“. „Tuto povinnost však mohou kontrolní orgány jen obtížně vymáhat. Přitom neudržované pozemky - často zahrady - představují jednu z významných cest šíření druhů, které mají někdy až likvidační dopady na přírodu, do krajiny,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Za „rozplevelování“ nežádoucích rostlin ze soukromých pozemků dnes hrozí pokuta až 30 tisíc korun. Firmám a organizacím pak až půl milionu.
Hrozba je to však spíše teoretická. „V roce 2011 uložil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sankci ve dvou případech, za období 2012 až 2014 nebyla uložena žádná sankce,“ podotýká mluvčí ministerstva zemědělství Radek Melichar s dovětkem, že tento ústav se zaměřuje jen na zemědělskou obdělávanou půdu.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.