Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Dlouho se vyvíjí, žije ale jenom pár dnů. Vědci z Biologického centra Akademie věd zjišťují, kolik se v Česku vyskytuje tesaříků alpských a jak moc migrují mezi jednotlivými lokalitami. Data potřebují k tomu, aby mohli spustit program na záchranu tohoto kriticky ohroženého brouka.
Nikola TENEVOVÁ, redaktorka
Takhle vypadá sčítání chráněného tesaříka alpského. Každý dostane své specifické číslo. Vědci ho změří, vyfotí a vrátí do přírody.
Pavel ŠEBEK, Laboratoř ekologie lesa, Biologické centrum AV ČR
Dohromady jsme označili něco přes 750 jedinců.
Nikola TENEVOVÁ, redaktorka
Data můžou sbírat jen během pár týdnů v létě. Larva se vyvíjí 3 roky. Dospělec v průměru žije 5 dní. Znát jejich počet je pro vědce zásadní. Příští rok totiž chtějí spustit záchranný projekt. Díky teď nasbíraným údajům můžou pak vyhodnotit, jak byl úspěšný. V jeho prostředí totiž žije spousta dalších ohrožených druhů hmyzu i hub.
Lukáš ČÍŽEK, vedoucí Laboratoře ekologie lesa, Biologické centrum AV ČR
Ještě třeba v devatenáctým a začátkem dvacátého století areál jeho rozšíření zahrnoval prakticky celou Českou republiku, většinu Německa, Polska a sahal až po jižní Švédsko.
Nikola TENEVOVÁ, redaktorka
Dnes je tato oblast kolem Bezdězu poslední lokalitou v Čechách, kde se původní populace tesaříka alpského ještě vyskytuje. Zároveň je to i nejseverněji položená oblast Evropy, kde přežívá. Před čtyřmi roky tedy řádila vichřice. Shodila i tento buk. Pro tesaříka alpského je to ideální domov, ale ne natrvalo.
Pavel ŠEBEK, Laboratoř ekologie lesa, Biologické centrum AV ČR
Problém tohohle je ten, že během dalších 10 let už tady to dřevo nebude, a proto ideální by bylo spíš ořezávat stromy tak, aby zůstaly živé a poskytovaly útočiště další třeba stovky let.
Nikola TENEVOVÁ, redaktorka
I na to má chystaný záchranný projekt myslet. Část buků v okolí by tak v budoucnu mohla vypadat třeba takto. Redakce a Nikola Tenevová, Česká televize.
