ŠUMAVA Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek, podle kterého byl nezákonný policejní zásah proti aktivistům snažícím se bránit kácení stromů napadených kůrovcem v nejpřísněji chráněné části Šumavy. Podle právníků je tahle kauza precedentem pro obdobné případy.
Brněnský ekolog Mojmír Vlašín, který se v červenci a v srpnu 2011 osobně účastnil blokád u Ptačího potoka poblíž Modravy, podal krátce po zásazích žalobu na policisty. Tvrdil, že nezákonné byly nejen zásahy policistů proti odpůrcům kácení, ale i samotná těžba dřeva.
Plzeňský krajský soud mu dvakrát dal za pravdu. Policie proti tomu pokaždé podala kasační stížnost a Nejvyšší správní soud oba verdikty postupně zrušil.
„Smutek ze zrušení necítím. Věc je pro mě jednoznačná - policie podle mého pohledu postupovala nezákonně," je přesvědčený i nyní Mojmír Vlašín.
Protože on ani policie dosud nemají plnou verzi rozhodnutí, jejich komentáře jsou krátké. Vlašín nevylučuje, že soudci teď mohli rozsudek zrušit například jen kvůli formální chybě. „Nicméně si myslím, že poslední rozsudek plzeňského soudu byl v pořádku a velice dobře zdůvodněný," řekl včera Vlašín.
Krajská policejní mluvčí Martina Kohoutová připomněla, že kasační stížnost podaná policií proti rozsudku z prosince 2013 byla velice obsáhlá. „Rozhodnutí soudu kvitujeme. Zatím ho ale nemáme v plném znění, takže se k němu nemůžeme vyjádřit," uvedla.
Mluvčí Nejvyššího správního soudu včera zveřejnila na úřední desce pouze zkrácenou verzi rozhodnutí. „Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem, že setrváním v prostoru těžby vykonávali účastníci blokády shromažďovací právo. Žalobce se tak nemohl s úspěchem domáhat, že bylo shromáždění rozpuštěno v rozporu se zákonem," uvedla mimo jiné mluvčí soudu Sylva Dostálová. Podle závěru soudců Nejvyššího správního soudu „nebylo účelem účastníků protestu komunikovat mezi sebou a rozvíjet tím své názory, ale především ovlivnit těžaře, aby ustoupili od mýcení, a policisty, aby proti nim nezakročili. Nešlo o trvalý shluk osob na konkrétním místě," uvedli nyní soudci ve svém rozhodnutí. Protestující navíc podle soudu většinou tvrdili zasahujícím policistům, že nejsou nijak organizováni.
Současné vedení Národního parku Šumava se k téhle kauze nechce nijak vyjadřovat.
U Ptačího potoka a na dalších místech Šumavy se aktivisté snažili zabránit porážení stromů mezi 25. červencem a 12. srpnem 2011. Prostor, kde měli dřevorubci těžit, policisté označovali páskami se zákazem vstupu. Aktivisté za pásky chodili, vbíhali, ale také se tam připoutávali ke stromům, aby těžbě zabránili. Policisté blokádníky z míst vykazovali a později i vynášeli.
Tři aktivisté stanuli před soudem, byli obviněni z napadení policistů. Když plzeňský krajský soud o případu rozhodoval v prosinci 2013, soudci dospěli k závěru, že policisté nesprávně vyhodnotili situaci. „Po příjezdu na místo bylo povinností policistů vyhodnotit, zda je těžba zákonná. Že těžba tam byla nezákonná, vyplývá ze zákona. Policisté ale místo jednoznačného závěru dospěli k tomu, že se nemohou postavit ani na jednu stranu sporu. Když policie nebyla přesvědčena o zákonnosti těžby, nemohla přistoupit k zákroku," konstatoval tehdy předseda senátu Alexandr Krysl.
Aktivistovi Mojmíru Vlašínovi v současné době v tomhle případě vadí dvě věci. Tou první je, jak dlouho se tento spor táhne. „Daleko více mně ale vadí, že rozsudek už byl v právní moci, ale nikdo se jím neřídil. Po nabytí právní moci jsme žádali policejního prezidenta a ministra životního prostředí, aby se omluvili účastníkům občanského shromáždění formou blokády. Ani jeden to neudělal," uvedl včera Mojmír Vlašín.
