Další představitelkou Komory soukromých lesů, s níž přinášíme rozhovor, je Zuzana Pavlík Šimonková, navazující na zemědělské a lesnické hospodaření rodu Šimonků, který v této oblasti působí v naší zemi od druhé poloviny 19. století.
Jak velký majetek v současné době rod Šimonkových vlastní?
V současné době vlastníme a obhospodařujeme asi dva tisíce hektarů lesa a 620 hektarů orné půdy, k tomu se věnujeme profesionálně, myslivosti, máme asi 120 hektarovou dančí a mufloní oboru, provozujeme bažantnici, odchováváme kolem 15 tisíc bažantích kuřat, a k tomu se staráme o zámek Stránov, dvůr Lobeč a hrad Houska.
Přispívá vám na tyto objekty, nebo nějakým jiným způsobem stát?
Podle zákona se má o své památky starat každý vlastník sám, a dokonce může být sankciován za to, že to nedělá. My jsme si v rodině celý život přáli, aby nám byl rodový majetek vrácen, a teď jej tedy máme, tak je potřeba napnout síly a vše zvládnout. Co se týká podpory státu, my čerpáme spíše nějaké podpory v rámci lesní správy a v rámci zemědělství. V případě památkových objektů spolupracujeme velmi dobře s Libereckým krajem, a i díky tomu jsme například zachránili na hradě Houska historické gotické malby v tamní kapli.
Celý rozhovor najdete zde.
Komentáře
Nic proti smrčkům, ale místně klíčová dřevina by tam měl bejt dub, ne ?
Borovice ani buk tam nikdy nebude k čemu, v těch roklích by mohl být i prima modřín nebo douglaska / asi rezervace ? / Jedle je úplně mimo mísu. A úplně chybí habr, pokud vím. Ten je taky prima, co se odolnosti týče.
Jilm v hlubokých stržích....Mléč, ten je taky lepší jak buk. Když nejste aspoň v 800 mnm.
Nevím, ta zdřevnatělost bolševického hospodaření je tak zažraná, že to žere i šlechta....