Přihlásit

Bezzásahová plocha Boubínského pralesa se zvyšuje na 139 ha

Aktualizováno 22. 6. Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj.

Foto: npsumava.cz

Opatření souvisí i s vývojem kůrovce. Loni správce rezervace, kterým jsou Lesy ČR, usiloval o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. NP Šumava však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil podmínky pro zásahy. "Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace," uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.

Čtěte také: Nové rozhodnutí o zásazích v Boubínském pralese - podmínky jsou opět přísnější (TZ NP Šumava)

"Tímto rozhodnutím se rezervace chrání tak, aby samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů," řekla Havlátková.

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.

Komentář Hnutí DUHA: Správa CHKO Šumava povolila Lesům ČR kácení na většině území NPR Boubínský prales

Správa CHKO Šumava minulý týden vydala rozhodnutí o povolení kácení z důvodu šíření kůrovce na většině území NPR Boubínský prales.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, k tomu řekl: „Správa CHKO Šumava vydala výjimku ze zákona, v níž povolila Lesům ČR kácet na výrazné většině území NPR Boubínský prales. Rozhodnutí zpřísňuje podmínky zásahů oproti výjimce z roku 2015 a malé části rezervace ponechává samovolnému vývoji, přikazuje část stromů odkornit pouze nastojato nebo ponechává část dřevní hmoty na místě k zetlení. To je pozitivní změna. Hnutí DUHA však považuje rozhodnutí Správy a stanovené omezující podmínky vzhledem k současné situaci za nedostatečné. Výsledkem stále může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch silně proředěných porostů, které rozvrátí vítr, jako se to stalo na hřebenech centrální části Šumavy nebo i v okolí NPR Boubínský prales a vzniknou holiny. Rezervaci takový postup ohrožuje mnohem více než kůrovec."

Podle Hnutí DUHA má být maximální plocha NPR Boubínský prales ponechána samovolnému vývoji z důvodu ochrany cenných pralesních zbytků a jim návazných lesů, ve kterých se nacházejí až 300 let staré stromy. V krajním případě by přijatelnou kompromisní variantou bylo vymezení pásma na okraji NPR mimo pralesovité porosty, kde by bylo možné nedestruktivními metodami bránit šíření kůrovce mimo rezervaci. Lesy ČR by však především měly zvládat kůrovce v hospodářských lesích, což se jim nedaří. Chtít za této situace kácet ještě i v národních přírodních rezervacích je zcela nepatřičné.

Hnutí DUHA však navzdory nesouhlasu s rozhodnutím Správy CHKO Šumava nebude podávat odvolání k ministerstvu životního prostředí. V případě zrušení výjimky by totiž opět platilo špatné pět let staré rozhodnutí, které by Lesům ČR umožnilo ještě razantnější kácení, které by bylo pro rezervaci ohrožením výrazně větším. Budeme ale postup státních lesů sledovat a když by početnost kůrovce vzrostla v okolí rezervace a uvnitř rezervace hrozilo pokácení velkého množství stromů a narušení lesů, tak jak to Správa CHKO umožnila, učiníme kroky k úplnému zastavení kácení v celé boubínské rezervaci.

Více informací zde

Zdroj: TZ Hnutí Duha

Podle ČTK, red.

Naposledy změněno: pondělí, 22 červen 2020 13:33

(0 hlasů)

Komentáře   

+3 # Hroch 2020-06-25 18:02
Zdá se, že zelených lesů máme stále ještě příliš mnoho...
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 21:04
Boubínský prales je podle všeobecně dostupných informací tvořen směsí buku, jedle a smrku. Jak je opět všeobecně známo, lýkožrout smrkový, lesklý a severský napadají, kteří způsobili nynější kůrovcovou kalamitu, napadají pouze smrk. Předpokládáme-li, že vinou nezasahování v této rezervaci dojde ke zvýšenému napadení smrku, povede to v krajním případě k likvidaci smrků cca ve výšce 6 metrů a vyšších, zatímco jedle a buky zůstanou nedotčené.
Z této logiky jednoznačně vyplývá, že žádný bezzásahový systém na Boubíně nemůže v současné době vést k jeho deforestaci, pouze ke změně podílu jednotlivých dřevin, které prales tvoří, a to navíc možná pouze dočasné.
Trpíte stejnými obavami, když se vinou spárkaté mění jedlobukové pralesy na bukosmrkové, nebo když se vinou utopení v moři smrkových plantáží mění smíšené horské lesy na smrčiny?
Pokud ano, tak to ještě od Vás nezaznělo.
+6 # najše 2020-06-25 21:22
pravdu má pan Hroch. 1300 m.n.m je okolo vrcholu Boubína už je čistý smrk - v Karpatech by byla už jenom kleč, nebo vůbec nic.

Úchvatná je zásoba tohohle lesa, který je generací po pralese a místy (jednotlivě) i zbytek původního lesa (pořád píšu o smrčině pod vrcholem - cca 100 ha). Jsou tam stromy nad 30 m(!) s objemem 3m3. V takové výšce! Naprosté unikum !!

Nýmandi z CHKO a NP Šumava nechávají vyletět další a další polomy, takže se tlak zvyšuje a smrčina má namále.

Jeďte se tam podívat, vylezte si všichni na vrchol Boubína na rozhlednu a podívejte se kolem dokola - tohle na Šumavě znovu uvidíme až z nebe.

Souhlasím s Hrochem. Zastánci bezzásahovosti jsou individua, která se zhlédla ve sledování kolapsu. Říkají tomu disturbance, ale je to normální umírání.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar
Martin Klewar
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 22:57
V jakých Karpatech? V Chřibech? V Chočských vrších? Na Fagaraši?
V Nízkých Tatrách je horní hranice lesa cca 1450 mnm. Okolo 1300 mnm se ještě zmlazuje jedle i buk - jsou tam vitálnější, než smrk. Datum zjištění: říjen 2018.
Za sebe opakuji: nejsem zastáncem bezzásahovosti v umělých smrkových plantážích! Co se tam má tímto způsobem obnovit za "přirozený les"? Něco ze semen x-té generace smrků z opačného konce říše císařpána?
Vidíte ale věci příliš černobíle. Třeba za osud Trojmezné nemůžou v rozhodující míře aktivisté, ale ti, kteří všude kolem ní nasázeli císařpánovy smrky, na kterých se namnožil brouk a tomu nakonec i unikátní trojmezenský smrk podlehl. To je všeobecně známé.
Ale hlavně: ať jste fanda jakéhokoliv stromu (a proč ne třeba i smrku), uvědomte si už konečně, že to, co ho zabíjí, je MONOKULTURA. Vezměte si i čistou smrčinu, ale strukturovanou, "výběrně těženou", a jakýkoliv nálet brouka: vymizí jen ty a ty velikosti a stáří, co je pod tím, zůstane, A LES POKRAČUJE. Vezměte si plantáž věkových tříd - a ztratíte v jedné kalamitě celý porost.
Lesnictví věkových tříd není morem jen pro jedli či buk - ale i pro Váš oblíbený smrk.
+3 # najše 2020-06-26 00:02
píšete dost velké nesmysly. Les věkových tříd není nic jiného, než uznání skutečnosti, že čas hraje v lese největší roli a pokud chceme v lese něco klasifikovat, musíme si nějaké třídy vyrobit - zde jsou to třídy věku.
Nadávku z tohoto termínu technikuse vyrábí už 2 desetiletí prof. Fanta, který emigroval do Holandska odkud se vrátil jako profesor lesnictví (že toho lesa ale Holanďaní mají) a káže nám, jak máme všechno špatně. Chová se jako námořní admirál z Nepálu.
Nemyslící hňupové to po něm opakují.

Matematika je prostě obecně přijímána jak přírodní věda, pokud jako přírodní vědu nepovažujete pouze něco, když Vám ulétne rozum a koupete se v říši emocí a bezbřehé fantazie.

Na Trojmezné poskakovali "renomovaní vědci" (Mojmír Vlašín a spol.) a vykřikovali: "jak můžete vědět, že ten brouk neumře na tomhle stromě a vůbec někam poletí". Každý rozumný člověk vnímá historii jako neměnné dědictví od předků a proto se nechová jako v pralese, když tam není. Blokáda byla v místech, kdy byla právě ta Vaše císařpánova smrčina - na první pohled to vypadá podobně - prostě starý les. Tak se tam přivázali, zabránili asanaci sanitárním výběrem a "dovolili" quasi-přirozeně umřít tisícům stromů včetně těch ze skutečného pralesa, které pamatovali i Jana Žižku. Tohle já za ochranu přírody nepokládám.

Kůrovec je mortalitní parazit a jako takový stromu neprospívá. Ze stromů se skládá les a to je celé. Když se moc přemnoží tak se obvyklé nejedná o přírodní proces ale o quasi(semi)natural vector a ten jako člověk mohu redukovat. ˇ
Opakuji: žijeme v historické době a dějiny (i lesnictví) nemůžeme ignorovat, bagatelizovat, přepisovat. Morální není ani očůravat hroby a to tady Vy v přeneseném slova smyslu často děláte, jakkoliv jste vzdělaný a promovaný. Ono to totiž s tím vzděláním často dopadá jinak, než jak to myslel onen slavný biskup Jednoty Bratrské - učitel národů. Stalin byl vystudovaný teolog, Mengele zase dvojnásobný doktor, že?

Půlnočnímu lesu zdar, Martin Klewar
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-26 06:45
Pokud je mi známo, Stalin teologii nedostudoval. Pokud jde o blokádu Trojmezne, nezúčastnil jsem se ji a nemůžu komentovat. Pokud jde ovšem o les věkových tříd, nesmysly píšete Vy a to totální. V Evropě nikde a u žádné dřeviny přirozene les věkových tříd neexistuje. Je to ryzí lesnický novotvar, naprosto nesmyslný a nezivotaschopny a to, jak ho považujete za přirozený, jen ukazuje, jak málo o přirozených lesích víte. Důkaz je velice jednoduchý. Stejnoveky porost na větší ploše muže přirozene vzniknout jen na základě jednorázové plošné kalamity, přičemž zároveň musí jít o porost jednodruhovy. A to v Evropě nikdy v posledních několika tisících letech neexistovalo. I přirozene horské smrčiny byly nesmisene, ale obsahovaly jeřáb, níže buk, jedli, klen.
Kdybyste se obtěžoval do těch Karpat, zjistil byste navíc zajímavou věc. Přirozene smrčiny jsou jen tenká slupicka mezi jedli a bukem na jedné a horní hranici lesa na druhé straně. V Beskydech rostou přirozene bukojedliny ještě v 1100 mnm, zatímco ve 1300 mnm už je horní hranice lesa. V jiných karpatskych pohořích je to ještě markantnější.
No a jak zde nedávno poznamenal trefně jeden diskutující: ani ten chlumní smrk nerostl nikde nikdy v čistých porostech. Jakým právem jste tedy ty čisté a navíc stejnoveke porosty vytvořili??
+4 # Hroch 2020-06-27 09:35
Nemotejte sem porád ty Karpaty, když je řeč o Boubínu, případně o NPŠ a SPR Trojmezná.
A jak si takový stejnověký porost s průměrným stářím 250 let v NPŠ představujete?
Víte, že jsou tam věková rozmezí stromů 100-150 let?
A Vám, laikům, se to jeví jako porosty stejnověké. Asi usuzujete jen podle výšky. Na toto téma uveřejnil článek v časopisu Šumava(čtvrtletní zprávy CHKO a NPŠ)současný ředitel Hubený, který po orkánu Kyrril počítal letokruhy v takových porostech. A pokud se pamatuji, něco podobného je i v prohlášení o.s.Šumava21.
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-29 11:45
Neusuzuji podle výšky, ani netvrdím, že jsou ty porosty a priori stejnověké. Pouze říkám, že existuje jakýsi "práh odolnosti". Pokud se na plantážích hospodářského smrku původem bůhví odkud namnoží brouk, může to vytvořit tlak, který následně smete i původní populace smrku.
Navíc většina smrku v ČR dnes je jednoetážová a ne, že ne. Už si konečně přiznejte, že jednoetážovost byla možná dobrá pro krátkodobé usnadnění práce lesníka, ale ne už pro smrk samotný. Kdyby například dnes na Vysočině byly ty mrtvé porosty víceetážové, nevznikly by po jejich plošném úhynu holé pláně, ale místa, kam by se mezi malé smrčky pouze dosazovalo - není toto snad ten "zelený les", který Vy i já chceme? A není snad takový les mnohem udržitelnější, než jednoetážová plantáž?
U sousedů se takto už pracuje, smrčiny se rozvolňují, někde se tam vnáší buk, jedle, místy dokonce dub, na některých smrkovějších stanovištích nalétá i smrk. Náš lesník ovšem zaspal dobu, takže mu většinou nezbývá, než obnovovat výsadbou do řádků na holou vyprahlou pláň.
-2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-30 08:38
Kdybyste žili v padesátých letech a měli tu moc, mínusářští soudruzi, už by pro mě z vaší iniciativy jel tatraplán StB.
Oč méně víte, o to více rafáte zezadu po nohavicích. Když se ale dotyčný otočí k vám tváří, utečete.
Veřejnost to ví a bude vědět, a vy buďte rádi za dnešní dobu, která tuto nízkost nesoudí, ale dokonce jí dopřává odstupné a hezké důchody.
+3 # Hroch 2020-06-27 09:17
Karpaty neznám. Ale, pokud o nich píšete takové pitomosti jako např. o NPR Trojmezná nebo pralese na Boubíně, Pánbůh s námi a zlý pryč. Vždyť Vy o původnosti smrku na Šumavě resp.NPŠumava včetně pralesa na Boubíně nevíte vůbec nic. Doporučuji nějakou literaturu na toto téma, zejména historické výzkumy lesů, zpracovávané v první polovině 60.let. Nastudovat a teprve poté zde o této problematice diskutovat.
To byste se divil jak jste vedle, jak ta Vaše jedle.
Ale proti jedli samozřejmě nic nemám, naopak!
Co se oblíbenosti smrku týče - mám rád všechny stromy stejně a chci je zelené, živé, nikoli uschlé.
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-29 11:57
Samozřejmě, že smrk je na Šumavě původnější v míře mnohem vyšší, než ve vnějších Západních (tedy moravských) Karpatech, a já jsem to nikdy nezpochybňoval.
V Karpatech nemáme stacionární bazény studeného vzduchu, nemíváme červnové a dokonce i červencové mrazíky, nemáme zimní třicetistupňové mrazy, nemáme inherentně kyselé půdy. Přitom máme vysoké množství srážek (už rok 2019 byl v Beskydech srážkově nad normou) a blízkost teplé Panonské nížiny. Všechny tyto faktory silně pomáhají jedli a vytlačují smrk.
Můžete mi ale potom vysvětlit, proč je i Karpatům navzdory tomu všemu dodnes smrk tak masivně a brutálně vnucován? Vždyť to přece není o nějakých omylech předků, to je vysloveně o ignorování praktických znalostí i zkušeností z terénu. To není opomenutí, ale záměrný přečin - budu-li mírný.
Jinak, s vaším názorem ohledně zelených stromů souhlasím, já sám bych byl nejraději za lesnatost ČR klidně i 70%, za což by mě většina ochranářů namístě zastřelila.
A pokud jde o tu stejnověkost - karpatské jedle v hlubokém zástinu mají klidně i v 80 letech věku výšku 3-4 metry, takže toto mi opravdu vysvětlovat nemusíte.
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-30 08:26
Aha - takže na slušně položenou faktickou otázku pouze mínusy...
To je opravdu "úroveň" - taková soudružská, že?
+5 # Máchal 2020-06-30 09:29
Vladimíre, bez urážky, ale s tou lesnatostí a zastřelením jste uhodil hřebíček na hlavičku. To je totiž přesně ta stejná ignorance ostatních složek přírodního prostředí a všeho co žije mimo les, jakou projevují při sledování jedné své linie někteří lesotechnologové vůči vhodnosti přírodních podmínek pro různé dřeviny nebo pestrosti lesa a všemu tomu, co tu prezentujete, jakkoliv taky přesvědčivě a pravdivě. Myslím, že by to mohla být i odpověď na tu Vaší otázku. ;) Já bych třeba tu lesnatost taky svým způsobem bral, ale zas je nutno respektovat a ctít i nelesní faunu a flóru. A taky mít co do huby :)
+4 # Hroch 2020-06-25 21:23
Vladimíre, rád bych Vám dal za pravdu, ale s tím žírem je to horší.
Kůrovec napadá i jiné dřeviny. Samozřejmě - ne buky. A když už, tak se v nich příliš nevrtá, nemnoží a jsou likvidovány škůdci jinými, poté co zmizí okolní porosty a buk se náhle octne v prudce změněných podmínkách, čehož je typickým příkladem bučina na jižním svahu Oblíku cca 1,5 km nad Javoří pilou.
V různých částech Šumavy jsem našel zlikvidované modříny i jedle kůrovci. Třeba v okolí Frantova mostu.
U jezera Laka nebo na Poledníku už před 10 lety úspěšně likvidoval stromky menší než 2m.

Z Beskyd je to daleko, a asi na to nebudete mít čas, ale v rámci objektivního zkoumání všech faktů by bylo dobré si tu Šumavu pořádně prochodit popř. pohovořit s místními lesníky.
Ale to nesmíte být porád tak nasr...naštvanej...
+2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-25 23:04
Likvidace jedle kůrovcem je ojedinělá a nikdy ne plošná. Mnohem horší je korovnice a v poslední době jmelí. Nicméně jedle bělokorá není boreální dřevina, umí pár zázraků, které smrk nezvládne - třeba vyrazit znovu ze spících oček v kmeni.
Buk? Pokud je sucho nejhorší, klidně i v létě opadá, a jak zase zaprší, obroste. Ani toto smrk nedokáže, za celý svůj přirozený život na planetě nerostl v podmínkách, kdy by se tomu musel naučit.
Velice zajímavá informace byla v této souvialosti zde nedávno vyřčena panem Rensou: v podstatě kde se objeví buk, jedle, tak pokud tam nejsou pravidelné pozdní mrazy, postupně smrk vytlačí. Například mechanismem vlivu kinetiky opadu listů na možnost klíčení semen. A ono je to i velice dobře v rámci nynějšího post- (či inter-) glaciálu zdokumentováno: smrk je na přirozeném ústupu už několik tisíc let.
+3 # najše 2020-06-26 00:09
Znovu pěkná blbost. Plošné napadení jedle je v případě Pityokteines spinidens a curvidens celkem běžné s přihlédnutím k celkově větší odolnosti jedle ke kambioxylofágům. Viděl jsem to opakovaně např. u Č.Žlebů v NP Šumava.
Kromě toho si při současném přemnožení smrkového Ips typographus L. tento odskakuje na svačinu i do Abies alba, kde dokáže rovněž vytvořit kolo, které jako lesníci už považujeme za plochu (dtto vyhl. MZe 84/1996 Sb.) tzn. nad 0,04 ha. Čistých jedlin není přirozeně mnoho (také jsou),takže to asi myslel Pelíšek tím malým výskytem plošných napadení.
-1 # Vladimír Pelíšek 2020-06-26 06:52
Plošné napadeni ano, plošné odumření nikoliv. Jak jsem už psal několikrát, jedle má vůči plosnemu odumření na rozdíl od smrku účinné mechanismy. A znovu opakuji základní mantru, kterou narozdíl od nozickovskeho lesnika věděl dřív každý majitel selského lesa: základem každého zdravého a trvale udržitelného lesa je jeho RUZNOVEKOST. Škůdci napadají stromy ne pouze podle druhu, ale i velikosti. Už jste viděl kurovcovou kalamitu, která by zničila i sotva metrové smrčky v podrostu? Nebo ničila stejně tak nekolikametrove stromy jako horní patro? Asi ne, ze? Proto podekujte sami sobě, ze dnešní kůrovec vám lesní plochy vyčistí “dočista do čista” jako Roundup.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnictví

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ! Zodpovězte správně otázky v soutěžním formuláři a budete zařazeni do slosování o spoustu zajímavých cen.Soutěžit můžete od 1. 7. do...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Lesnictví

Na podporu lesního hospodářství by měl stát od příštího roku přispívat o 2,5 miliardy korun více než letos, kdy je to 1,15 miliardy korun. Peníze...

MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

Lesnictví

Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionů sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby