Přihlásit

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Lesníci v mnoha oblastech řeší problém jak a jaké lesy pěstovat v lokalitách ohrožených suchem a s převahou nepůvodních smrkových porostů. Stále větší část našich lesů je totiž sužována zhoršováním zdravotního stavu a velkoplošným rozpadem porostů smrku a borovice, který většinou nastává v důsledku působení kalamitních hmyzích škůdců. Vysoké teploty ve vegetačním období, období sucha a změna rozložení srážek v průběhu roku k tomuto stavu významně přispívají.

Za jednu z možností adaptace současných smrkových porostů na sucho je jejich konverze na smíšené porosty s dřevinami, které jsou odolnější k suchu a zároveň nezvyšují stres smrku způsobený suchem. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin se očekává zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn. Mezidruhové interakce ve smíšených porostech však mají za následek změny ve fyziologii a morfologii jednotlivých dřevin a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což následně také ovlivňuje produkci lesních porostů.

Na výzkum takové adaptivní strategie se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, ve svém projektu „Lesnické hospodaření v oblastech postižených dlouhodobým suchem“. Jedním z jeho výstupů je certifikovaná metodika „Pěstební postupy v lesích ohrožených suchem na stanovištích s převahou nepůvodních smrkových porostů“, která právě vyšla v edici Lesnický průvodce.

Cílem autorů je vytvoření a formulace postupů obnovy a výchovy lesních porostů ohrožených suchem. Pozornost věnují zejména umělé obnově porostů, včetně kalamitních holin a také výchově porostů, ve kterých dominuje aktuálně nejvíc zastoupený (a potenciálním suchem nejvíc ohrožený) stanovištně nepůvodní smrk.

Ing. David Dušek, jeden z členů autorského týmu vysvětluje: „Vliv smíšení lesních dřevin na jejich odolnost vůči suchu je značně variabilní v rámci proměnlivých přírodních podmínek. K suchu odolnější směsi dřevin jsou takové, které využívají vodu z různých horizontů půdy. V našich podmínkách představuje takovou typickou směs smrk, buk a jedle, v nižších polohách dub a borovice, či buk a modřín. Pro zakládání takové směsi může být výhodné i rozložení obnovy do delšího časového období. Z geograficky nepůvodních dřevin se jako perspektivní jeví douglaska tisolistá. Ta by měla být vysazována a pěstována pouze ve směsích s domácími dřevinami, nikoli v monokulturách."

Vědci mimo jiné zdůrazňují, že snaha o dosažení bohatě strukturovaných či dokonce víceetážových porostů je na stanovištích ohrožených suchem spíše iluzorní. Bohatě strukturované porosty mají vysoké nároky na vodu, a proto je třeba počítat s jednodušší porostní strukturou a smíšením maximálně tří hlavních dřevin (mimo dřeviny vtroušené). Snaha o založení bohatě strukturovaných porostů na suchem ohrožených stanovištích pravděpodobně povede k samovolnému zjednodušení porostní struktury prostřednictvím přirozené mortality převážně podúrovňové složky porostu.


Ilustrační foto: VÚLHM

Také využití některých přípravných dřevin může být vhodným způsobem obnovy porostů na suchem ohrožených stanovištích. Pro využití přípravných dřevin doporučují vědci stejné zásady jako pro výsadbu „cílových dřevin“, tj. používat dřeviny, které spotřebovávají vodu a živiny z různých horizontů půdy. Proto není vhodné využívat břízu jako přípravnou dřevinu pro smrk, protože si tyto dvě dřeviny výrazně konkurují v kořenovém prostoru. Potvrdila se také větší citlivost břízy k suchu ve srovnání s topolem osikou, který je tak pro směs se smrkem vhodnější.

Vhodně zvolenou výchovou mladých porostů lze do značné míry ovlivnit budoucí stabilitu, zdravotní stav a odolnost lesů. Porostní výchova hraje nezastupitelnou roli při úpravě druhového složení lesních porostů a má vliv na změnu porostního prostředí úpravou radiačního, tepelného a vodního režimu porostů a vliv na zrychlení koloběhu živin změnou množství opadu a rychlosti dekompozice organických půdních horizontů.

Výchovné zásahy v jehličnatých porostech většinou vedou k rychlejší obnově růstu (zvýšené resilienci) po suchých epizodách. V porostech listnatých dřevin dochází vlivem výchovy ke zvýšení rezistence stromů v období sucha. Výchovné zásahy mohou až na několik let zvyšovat množství podkorunových srážek. Výchovné zásahy v rozsahu a intenzitě současných modelů výchovy nevedou ke snížení půdní vlhkosti pod proředěnými porosty. Efekty porostní výchovy jsou významné zejména v mladých porostech.

Inovativnost publikované metodiky spočívá v modifikaci stávajících postupů zakládání a výchovy lesních porostů na stanovištích s dominancí smrkových porostů na základě zkušeností s reakcí dřevin a lesních porostů na suché epizody v posledních dvou dekádách (roky 2003, 2015, 2016, 2018). Autoři v ní kladou zvýšený důraz na zakládání a výchovu vhodných porostních směsí, u nichž je vyšší předpoklad odolnosti vůči suchu a menší riziko kalamitního rozpadu rozsáhlých porostních celků.

Přímý ekonomický přínos spočívá v zefektivnění postupů zakládání lesa v oblastech postižených suchem, a tím ke snížení hospodářských ztrát vzniklých z potřeby opakovaného zalesnění či nutnosti rekonstrukce nevhodně založených porostů. Při aplikaci doporučených metod lze v dlouhodobém horizontu předpokládat ca 5% zlepšení dřevoprodukční a ca 20% mimoprodukční sociálně-ekonomické ceny lesů ohrožených suchem.

Certifikovaná metodika Pěstební postupy v lesích ohrožených suchem na stanovištích s převahou nepůvodních smrkových porostů je ke stažení zde

TZ VÚLHM

Naposledy změněno: čtvrtek, 18 únor 2021 11:33

(0 hlasů)

Komentáře   

+3 # cvonza 2021-02-26 21:36
Zalesnilo se po katastrofě za CK ( cca 1880 )bez aut traktorů , jsme naschopní nebo lenoši
+12 # Lakatoš 2021-02-24 13:42
V otázce smrku si dovoluji souhlasit s panem Košuličem. Ideologické brýle při jeho preferování jsou zmiňovány již nejméně 70 let a je lhostejno, zda jde o hlediska ochrany přírody a stanovišť, aspekty klimatické či pěstební neudržitelnosti, či široce diskutované změny klimatu. Máme nejen jedli bělokorou, která při omezení holosečí smrk od středních poloh výše dobře nahradí, ale nejméně od první světové války i dobře odzkoušenou grandisku a douglasku. Vývoj posledních dekád ukazuje i na perspektivu některých cedrů v nížinách a pahorkatinách, ovšem zde je třeba dlouhodobějšího lesnického výzkumu. Směs těchto dřevin může smrk na většině stanovišť produkčně uspokojivě nahradit.
K bříze mám osobně tento vztah. Dlouho jsem byl jejím zarytým nepřítelem a ničil ji, jak to jenom šlo. Pozitivní vliv na úrodnost půdy záměrně pominu, ale do stádia mlazin prokazatelně vyčesává větve jehličnanů a neprospívá ani buku a zejména dubu, který předrůstá a silně potlačuje. Avšak: na obtížně zalesnitelných holinách se vždy jedná o lepší variantu než neúmyslně vzniklý "trvalý travní porost". Zázrak březového účinku přichází mnohem později, ve věku kolem 40-50 let, ještě před nástupem stádia rozpadu. Březiny v tomto věku jsou vždy rozvolněné, na zemi je řídká tráva, což tvoří ideální podmínky pro téměř zázračnou obnovu jedle či buku. Srovnáme-li totiž stejné zakmenění buku na dané ploše, dostaneme podstatně stinnější porost, jehož půda bude navíc kryta vrstvou listí znesnadňujícího obnovu. V březině však máme řídkou trávu, dostatečně řídkou pro buk či jedli, avšak dostatečně hustou, aby zabránila expanzi paseční buřeně. Mám v péči březinu, která má v podúrovni pouze přirozeně nalétlý buk s jedlí, přestože matečný porost je stovky a stovky metrů vzdálen. Považuji to za zázrak. Jen je třeba ctít princip, na nějž jsme již zapomněli - trpělivost. Kdo to neumí, ten musí mít po mýtní těžbě, třeba i nahodilé, do pěti sedmi let zajištěnou kulturu. Z toho pak udělá etalon a vše mimo něj považuje za nezdar. Přírodní prostředí však s těmito ryze lidskými měřítky není a nebude v souladu.
+12 # milan.kosulic 2021-02-18 19:28
Vhodně zvolený titulek, podpořený seznamem autorů z renomovaného vědeckého pracoviště a máme tu krásný důvod k setrvávání v odporu vůči bříze. To se Vám tedy, milí kolegové, opravdu povedlo.
0 # aless 2021-02-18 23:35
Vždyť o to jde,ne?
+7 # Rensa 2021-02-19 14:04
Suchá vědecká práce. To by se jako nemělo zveřejňovat, protože závěry nazapadají do ideologického rámce?
+4 # milan.kosulic 2021-02-19 17:08
Já vím, Vy mě máte zařazeného, ale přesto, mohl byste tu napsat, co jste myslel tím "ideologickým rámcem"?
-2 # Rensa 2021-02-21 09:43
Odmítání smrku jako hlavní ekonomické dřeviny.

P.S.: zařazeného Vás nemám
+17 # milan.kosulic 2021-02-21 13:00
Beru na vědomí, že mě nemáte zařazeného. Ovšem postavení smrku jako hlavní ekonomické dřeviny nebo naopak popírání tohoto tvrzení není ideologie. Jde o zcela suchý ekonomický problém, který se často zjednodušuje. Smrk může být trvale hlavní ekonomickou dřevinou tam kde se vyskytuje jako hlavní dřevina přirozeně a dlouhodobě. To není případ střední Evropy, kde je smrk horskou dřevinou na rozdíl od nížinného smrku východní a severní Evropy a Sibiře. Ve střední Evropě mohl být smrk hlavní ekonomickou dřevinou jen dočasně, a ta dočasnost končí právě teď. Ekonomická výhodnost smrku se ale zhoršuje už desítky let s tím, jak byly smrčiny postihovány stále častěji a na stále větších plochách různými kalamitami. A nemusím snad připomínat negativní vliv smrčin na půdní vlastnosti v oblastech mimo jeho ekologické optimum. O tom všem vědí lesníci už déle jak 100 let a nemohou se neustále vymlouvat na průmysl, který pochopitelně smrk preferuje pro univerzálně výhodné vlastnosti jeho dřeva. Následky tohoto našeho přehlížení negativních vlivů masového pěstování smrku ponese několik dalších generací lesníků a vlastníků. To samé platí pro buk a dub a vlastně pro jakoukoliv dřevinu (nebo plodinu obecně), žádná nemůže být "hlavní", jednoduše pro výškovou členitost území.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Nosíme dříví do lesa

Nosíme dříví do lesa

Komerční zpráva

Nosit dříví do lesa či, chcete-li, nosit sovy do Athén, obyčejně znamená dělat zbytečnou činnost. Nosit dříví do lesa pohledem Petra Bláhy, jednatele firmy TAXUS...

Lesnické práci ke 100 letům popřáli T. Kuchta, V. Šrámek, M. a M. Pecha, M. Toman a L. Szórád

Lesnické práci ke 100 letům popřáli T. Kuchta, V. Šrámek, M. a…

Lesnictví

Video uvnitř článku! A je tu již sedmé videopřání osobností lesnictví ke stému výročí časopisu Lesnická práce!

Gratulujeme výhercům 100leté soutěže!

Gratulujeme výhercům 100leté soutěže!

Lesnictví

Po celý letošní leden jste se mohli zapojit do soutěže k oslavě jubilejního 100. výročí časopisu Lesnická práce. Hodnotné ceny od partnerů již putují k...

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Lesnictví

Společnost Metsä Fibre, součást skupiny Metsä Group, postaví ve finském městě Kemi obří továrnu na bioprodukty. Hodnota investice dosahuje 1,6 mld. eur a jde o...

Populární zprávy

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 1,8 miliardy korun

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se…

Lesnictví

Zobrazeno:6574

(Aktualizováno 19. 2. o vyjádření Daniela Szóráda) Policie ČR obvinila bývalého generálního ředitele Lesů České republiky Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku...

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Nepotřebujeme náhrady za škody zvěří, potřebujeme, aby nám kultury odrůstaly

Lesnictví

Zobrazeno:5224

V posledních několika letech se v důsledku kůrovcové kalamity lesníci potýkají s bezprecedentním nárůstem holin a klimatická změna s sebou nese nutnost přechodu k pestřejším...

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Podzimní Kůrovcová mapa byla aktualizována

Lesnictví

Zobrazeno:4974

Na základě rozdílové analýzy satelitních snímků bylo detekováno cca 8 100 ha těžeb převážně jehličnatých porostů v období od července 2020 do září 2020, dále...

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesy ČR z tendru 2021+ podepsaly všechny smlouvy, nejvíc má Uniles

Lesnictví

Zobrazeno:4254

Aktualizováno Lesy ČR uzavřely podpisem posledních čtyř smluv miliardový lesnický tendr. Vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby