Přihlásit

Dřevinou roku 2014 je douglaska tisolistá

Lesy České republiky v rámci svých vzdělávacích aktivit již pošestnácté vyhlašují dřevinu roku, kterou se pro rok 2014 stala douglaska tisolistá. Ta je v České republice na některých vhodných stanovištích řazena mezi meliorační a zpevňující dřeviny. Za oněch více než 150 let opětovné přítomnosti na našem území si bezpochyby zaslouží pozornost.

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je stálezelený jehličnatý strom z čeledi borovicovité (Pinaceae). Před poslední dobou ledovou byla domácí dřevinou jak v Severní Americe, tak i v Evropě. Po ní se však její výskyt uchoval jen v západní části Severní Ameriky. K opětovnému rozšíření douglasky do dalších částí Severní Ameriky, Evropy, ale i jiných oblastí mírného pásma naší planety došlo zásluhou člověka. Do Evropy byla novodobě dovezena v roce 1827. Dnes je zde považována za jednu z produkčně nejperspektivnějších dřevin. V řadě zemí, zejména v sousedním Německu a Rakousku, ale například i ve Francii, je již považována za zdomácnělou dřevinu, která dobře roste a zmlazuje se spolu s domácími dřevinami, aniž by je potlačovala.

Věk nejstarších jedinců douglasky v Severní Americe je udáván na více než 1000 let. Na svých přirozených stanovištích dosahují výjimečně výšky až 100 metrů a obvodu přes 5 metrů. K prvnímu vysazení douglasky u nás došlo ve školce okrasných dřevin v Chudenicích v roce 1842. Naše douglasky proto zatím nedosáhly věku ani rozměrů jedinců téhož druhu na americkém kontinentu. Přesto nabývají již dnes někteří u nás rostoucí jedinci zajímavých parametrů.

Mezi deseti nejvyššími významnými stromy Lesů ČR (s výškou 48 metrů a více) evidovanými ve webové aplikaci Lesů ČR na http://www.lesycr.cz/pece-o-les/ochrana-prirody-u-lcr/Stranky/vyznamne-stromy-lcr.aspx se vyskytují vedle sedmi smrků a jedné jedle také dvě douglasky. Po svém dovozu na naše území byla douglaska vysazována nejprve jako vzácnost jednotlivě či v malých skupinkách v parcích, u hájoven a podél lesních cest. Výsadeb do lesních porostů se dočkala až později.

Kůra douglasky má v mládí šedozelenou barvu, s viditelnými pryskyřičnými kanálky. S přibývajícím věkem se obvykle mění na hluboce rozpraskanou borku. Jehlice douglasky jsou v mládí měkké, později tvrdší, ploché, 15 - 25 milimetrů dlouhé, jen 1 až 1,5 milimetru široké a rozložené do stran. Po rozemnutí voní po citrusech. Šišky jsou převislé, nerozpadavé, krátce stopkaté (7-10 milimetrů), podlouhle vejčité, 5 - 10 centimetrů dlouhé a 2 - 3 centimetry široké. Po dozrání mají světle hnědé zabarvení. Snadno je lze poznat podle typických trojcípých krycích šupin, které vyčnívají ze šišky. U poddruhu Pseudotsuga menziesii var. menziesii (zelená) směřují ke špičce šišky, u poddruhu glauca (sivá) se ohýbají zpět směrem ke stopce.
Má cenné dřevo pro dřevozpracující průmysl, zejména pro výrobu nábytku. Vlastnosti jejího dřeva jsou v mnoha ohledech lepší než dřeva nejžádanější evropské dřeviny - smrku.

DG_2Douglasce se daří především na hlubokých, kyselých, vlhčích, hlinitopísčitých půdách. Nesnáší naopak půdy mělké, vápnité, podmáčené nebo příliš suché. V našich podmínkách se pěstuje zejména v nadmořských výškách do 500 metrů. Stejně jako u většiny jiných lesních dřevin se jeví jako nejvhodnější její pěstování ve směsi s jinými dřevinami.

Douglaska je v celé Evropě široce diskutovaným druhem v souvislosti s klimatickými změnami. Domácí i zahraniční výzkumy dokazují, že je právem počítána mezi stabilizační dřeviny s příznivým vlivem na statickou i ekologickou stabilitu lesních porostů. Vzhledem ke svému kořenovému systému je na hlubokých půdách odolnější proti větru než jiné dřeviny. Dospělí jedinci jsou rovněž známi svojí odolností proti požárům.

Z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny je k ní přistupováno jako ke geograficky nepůvodnímu druhu, pro jehož záměrné rozšíření je nutný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. V současné době je její zastoupení v našich lesích na úrovni cca 0,2 procenta (tedy například o polovinu méně než borovice kleče). Jakožto přínosná dřevina může být vhodnou náhradou za smrk na vhodných stanovištích v nižších nadmořských výškách, zejména v oblastech, kde dochází k chřadnutí smrku. V podstatně větší míře by proto s douglaskou měly počítat i oblastní plány rozvoje lesů.

Vedle uplatnění v lesním hospodářství byla a je často vysazována v rámci sadovnických a parkových úprav. Jsou známy také její okrasné kultivary. Relativně lépe než jiné jehličnany snáší městské prostředí. S ohledem na svůj produkční potenciál a hospodaření se živinami se jeví jako vhodná také pro první zalesnění zemědělských půd.

Lesy České republiky, s. p. chtějí douglasku ve zvýšené míře podporovat na odpovídajících stanovištích jako vhodnou dřevinu do směsí lesních dřevin, v nichž plní meliorační a zpevňující funkci a zároveň zvyšuje druhovou pestrost našich lesů a zajišťuje produkci.

red. 

Foto: archiv LČR
Naposledy změněno: středa, 05 únor 2014 10:16

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Rajonizace lesů kvůli kůrovci se rozšiřuje do dalších oblastí

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) opět rozšířilo počet území mimořádně zasažených kůrovcem v České republice. Pro takto vymezené zóny bude platit možnost odkladu zalesnění až na pět...

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnické instituce zaslaly otevřený dopis ministru Brabcovi kvůli douglasce

Lesnictví

V souvislosti s přestřelkou týkající se využití douglasky v našich lesích, která se v posledních dnech udála v českých médiích, zaslalo Sdružení vlastníků obecních a...

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

Lesnictví

Hlasujte v anketě! MZe připravilo vyhlášku, kterou prodlužuje doby lovu u vybraných druhů zvěře. Rozšíření doby lovu, které začne platit od 1. ledna 2020, by...

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

Lesnictví

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou podle Ministerstva zemědělství letos a v příštím roce nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žádosti o podporu se...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby