Přihlásit

Krizový stav kvůli kůrovci nebude, posílí se odvozy dřeva z lesů

Aktualizováno 4. 6. Krizový stav se kvůli kůrovci zatím vyhlašovat nebude, řekli po dnešním meziresortním jednání ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů.

Doporučený Krizový stav kvůli kůrovci nebude, posílí se odvozy dřeva z lesů

Jeden by měl stát podle Milka kolem 80 000 eur, celkem budou tedy náklady na nákup vagonů činit přes miliardu korun. Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska, v lesích podle Brabce aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků. Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat.

Kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie. Podle něj je největší problém v hledání samotných pracovníků v zahraničí. "Firmy opět potvrdily, že shání kde můžou, berou dneska takřka kohokoli. A nejde už o kvalifikované lidi - o práci s motorovou pilou, které nesežene na úřadu práce, ale i o nekvalifikované lidi na pěstební práce, sázení sazenic, sbírání klestí - a ani ti se nedají sehnat," řekl Brabec. Podle něj je základem urychlit příchod lidí ze zahraničí, v první skupině by podle něj mohla být tisícovka dělníků.

Tisková zpráva MZe: Pro řešení kůrovcové kalamity je jedním ze stěžejních úkolů zajistit pracovníky do lesů

Na příští nebo přespříští jednání vlády by tak měl jít podle Milka materiál, kterým se zrychlení příjmu pracovníků umožní. Stát také zajistí v zahraničí agenturu, aby mohly zejména menší a střední firmy hledat pracovníky v zahraničí snáze.

"Je potřeba říct, že samozřejmě se budeme snažit veškeré napadené stromy co nejrychleji porazit, takže se během těch čtyř měsíců vytěží větší množství dřeva než normálně," dodal Milek.

Podle prvního místopředsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Richarda Podstatzkého-Thonserna by chtěli soukromí vlastníci dvě nové dotace. Zaprvé, že by vlastníci lesů nově dostávali 600 Kč za kubický metr dřevní kůrovcové hmoty. "V současnosti prodávají dříví zpracovatelům za nízkou cenu, nemají proto již peníze na nové sazenice. Třeba Bavorsko vyplácí při kalamitě, ať už hmyzí nebo větrné, až 6000 euro na jeden hektar," dodal. Podle něj by za soukromý sektor mohlo jít až o 1,2 milionu kubických metrů dřeva, státní rozpočet by to tak stálo 750 milionů korun.

Druhou dotací by podle něho mohlo být to, že by lesníci dostávali dotace v podobě přímých plateb na hektar, podobně jako zemědělci. "Zemědělec na údržbu krajiny dostává souhrnně v průměru v přímých platbách dotace 5000-6000 korun na hektar. Lesák 350 korun na hektar," dodal. Lesnický sektor podle něj jinak nebude moci získat zaměstnance, kteří jej opouštějí a jdou pracovat do automobilového sektoru, který je "přeplácí". Tato dotace by však byla v zemích EU unikátem.

Až 2,5 milionu kubických metrů dřeva bude podle Milka neumístitelných na trhu, pily nemají kapacity na jeho zpracování. "Budeme vytvářet mokré a suché sklady, převážně tedy suché, protože samozřejmě v dnešní suché situaci, kdy nám neprší a průtoky řek jsou na 30-20 procentech, těžko můžeme odebírat nějaké větší množství vody na kropení těchto klád tak, aby se nezhodnocovaly," vysvětlil ministr. Nyní má stát již zajištěno 200 skladovacích míst na půl milionu kubických metrů v okolí nádraží a drah, zbytek bude na jiných skládkách nebo například po ošetření zůstane v lese.

Milek uvedl, že krizový stav stát zatím vyhlašovat nechce, protože by bylo omezeno obyvatelstvo. "Nechceme ho zatěžovat - hledáme všechny možné způsoby jak vyřešit tu kalamitu bez krizového stavu, ale nevylučuji to," sdělil.

Čtěte také: SVOL krizový stav zatím vyhlašovat nechce

Ministerstvo také plánuje větší dotace pro lesníky. "Jeden titul je na obnovu lesa - navyšujeme to o 300 milionů na 950 milionů korun pro soukromé subjekty. A pak je tam dotační titul technická zařízení, který navyšujeme o zhruba 140 milionů korun," uzavřel Milek.

Kvůli kůrovci by se měla mimořádně sejít také Poslanecká sněmovna, nejspíš na přelomu června a července. Důvodem pro svolání schůze je podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Radka Holomčíka (Piráti) postoj ministerstva zemědělství, které nedávno připustilo, že za šíření kůrovce nemůže jen sucho, ale také nedostatečná reakce zejména podniku Lesy ČR.

Podle ČTK, red.

Lesnicko - dřevařská komora ČR podporuje závěry meziresortního jednání 

Na základě společného podnětu ministerstva zemědělství a opakované výzvy Agrární komory ČR proběhlo dne 31. 5. 2018 na Úřadu vlády první společné jednání ke kalamitní situaci v lesích. Jednání se osobně účastnil premiér vlády ČR, ministr zemědělství a ministr životního prostředí, dále zástupci ministerstev dopravy, vnitra, průmyslu a obchodu a financí. Přítomni byli kompetentní reprezentanti Asociace krajů, ČEZ, Českých drah, ČD Cargo, Správy železničních dopravních cest, ÚHÚL a profesních organizací zastupujících vlastníky lesů, podnikatele v lesnictví i dřevozpracovatele.

Cílem společného jednání bylo bezodkladně přijmout potřebná opatření ke zmírnění dopadů probíhající kalamity v českých lesích. Z diskutovaných témat patřily k prioritním:

• Možnosti nahrazení chybějících výrobních kapacit při těžbě a asanaci kalamitního dříví
• Opatření k podpoře asanace kalamitního dříví jeho přepravy a skladování na náhradních skládkách
• Možnosti alternativního využití dříví, které nelze umístit na trhu
• Další opatření k podpoře zpracování živelné kalamity a trhu s dřívím, např. nábor pracovníků ze zahraničí

Lesnicko-dřevařská komora ČR oceňuje zejména podporu řešení komplikované situace na trhu ze strany státu spočívající v tom, že Lesy ČR ve spolupráci se smluvními partnery optimalizují využití veškerých výrobních kapacit tak, že:

- stabilizují objem dříví nakupovaného smluvními partnery v rozsahu umístitelném na trhu,
- nasmlouvají se svými partnery výrobu a asanaci dříví nad tento objem a toto dříví uloží na všech disponibilních lokalitách s ohledem na požadavky ochrany lesa,
- uložené dříví zůstane v majetku státu a bude umístěno na trh dohodnutým způsobem.

Lesnicko-dřevařská komora ČR rovněž vítá návrh ministerstva zemědělství na urychlenou přípravu a dostatečnou finanční podporu dotačního programu pro vlastníky lesů na asanaci kůrovcového dříví a příslib ČD Cargo navýšit v letošním roce počet vagonů na dopravu dřeva o 500 kusů. Věříme, že zahájená jednání v tomto formátu všech dotčených subjektů pomohou ke zmírnění průběhu a dopadů kalamitní situace v lesích a k postupné stabilizaci celého lesnicko-dřevařského sektoru.

Podle TZ LDK, red.

 

 

Naposledy změněno: pondělí, 04 červen 2018 12:32
(2 hlasů)

Komentáře   

+14 # cvonza 2018-06-08 14:49
Šumava to poukázala ale slepcům to nedoslo a dále vožení brouka moravskym dřevorubcem domu po desítky let ze Šumavských hvozdů . Bez smrku se neobejdeme ale zpět koně a dřevorubce , který dojde i pro jeden kůrovc. strom , harvestor nikdy až pro kolo ( několik stromů) A TAK TO ZAČALO.
+13 # jára 2018-06-06 20:12
JOJO, jsem hodně hrrr. když jdu lesem ať státních nebo soukromých a po kůrovci zase sadí smrk. Což sice vyroste 25%MZD půjde do výřezů, pokud nějaký je. Rozhodně vidím to, že pokud bude les různorodý, různověký , tak nebudou škody takového rozsahu. Když odlesníte po kůrovci třeba 0,5ha, poros je otveřený, pak foukne a to co neoddělal kůrovec, do dodělal vítr, přímo narve do vysokých stromů a dlouhé tyče to neustojí, viz. Štenbersko, tam to bylo jako mikádo. No ono taky nejde dost dobře harvestorové tech. do lesů, kde je různorodý a různověký porost. To by svojí objemností zničil podrosty a je více škody než užitku. Vím, jak se kroutí a rozrušuje hrabanku. To by musel pilař. Což nejsou. Počasí jen je nápomocno kůrovci v rojení a ten toho jen využil. Když má kolem sebe takovou hostinu, tak jak říkal učitel na lesárně, jen soul.... a žere. Nic jiného. Veřejnost je pak pohoršena a zděšena jak to v lesích vypadá a podívejte se jim do očí a řekněte kdo za to může. Počasí, brouk, že jsou všude smrky, pěstování, lesníci. A všichni brečí že jsou ve ztrátách, pile dřevo nechtějí, odvoz z lesa je prvořadý. Kam s tím? 15kč za kubík a níže. Náklady na těžbu, zalesnění, péči. Ve vyprahlé zemi se bude určitě dařit sazenicím. Nedej bože přívalovým lijákům, sesuvy půdy, odnos kvalitní zeminy atd. No asi to píšu nadarmo. Ale reagovat na to musím, jinak bych si přestal vážit sám sebe. Nejsem ekolog, nejsem drancovník lesů, ale tohle rozhodně není cesta. A teď se to ukazuje. Ať se to líbí nebo ne, je to realita. Na polích je to taky znát! Podívejte se jen na mapu u hranic s Rakouskem a Českem jak vypadají pole u nich a u nás. U nás zaprší a dědiny plavou v bahně z polí. Nemáme remízky, biopásy. Jak jste psal, jen řepku, proč? Peníze Pokud se bude vše točit kolem peněz, tak to lepší nebude. Někteří v cizině to už pochopily a škody skoro žádné.
-12 # jára 2018-06-05 19:08
Tohle mi teď poslala známá:
"Sázím buky mezi jedle, jeden sem a druhý vedle, sázel jsem již včera, sázím také dnes, budu-li tak pilný zítra, vysázím tu les." Tuto říkanku se učily děti v pomocných školách už před padesáti lety. Lesním hospodářům se takového vzdělání nedostalo. Sází dál smrky mezi smrky.
+ obráze Jeseníků, no spíše co z něho zůstalo, moc toho není. + pokračování: Ekologická katastrofa v Jeseníkách obrazem. Kůrovcová kalamita, jaká tu od dob Marie Terezie nebyla / Aktuálně.cz
Popravdě, někdy opravdu nevím, jestli se hlásit k lesnickému cechu. Sice jsem vystudoval lesařinu, ale dělám do dendrologie, což mám jiný pohled na věc, více přírodní, k zachování biodiverzity, ale po současném dění biodiverzita je v krachu. Napsal bych to asi takto: Peníze versus biodiverzita. Jsou pak těžké argumenty veřejnosti, že lesníci dělají vše dobře i když se jedná o les hospodářský. O to hroší pak v lesích ochranných.
-7 # jára 2018-06-05 15:47
Jak se tak dívám na Jeseníky, no už tam toho moc není a jinde to není o nic lepší. Lapače a lapáky frčí, řeči se vedou, ale nikde jsem nenašel a neviděl další možnost a to Beauveria bassiana. Podle mého, kdyby se používala i tato možnost, tak české lesy nejsou tam kde jsou. Když všude je smrk. A při takovém rojení jaké je a bude lapače jsou na nic. Jen nějaké %. Nemluvě o tom, jak dopadají ostatní živočichové (brouci) na těžby. Díky kůrovci a samozřejmě hospodaření v lesích. Teď to pociťují všichni.
-24 # jára 2018-06-02 08:07
Dobrý den, dosta napadené dřevo z lesa je prvořadý krok. To se učí na SLŠ! Proč diskuse? O čem? To, že smrk se nemá pěstovat plošně po celé ČR už mělo být po roce 1990 prvořadé. Teď je pozdě!!! Opravdu nevím, kde to jsem, ale je rok 2018 a nic se nezměnilo. A nezmění!!! Řeší se kůrovec a neřeší se změna pěstování lesů!!! Na holiny po kůrovci zase sází smrky a k tomu školkařské se závlahami a co se stane, když je vysadíte do vyprahlé lesní půdy!!! Uschne. To aby se zalévalo z cisteren vysazené stromky, jinak pokud nezaprší, tak můžete vysazovat znova. Na co je ochranná lesní služba. ŽP, ministerstva. To opakuji dokola, kde studovali všichni. U soukromých a hraběcích lesů z celkové výměry mají přes 60% smrk, pak se nedivte, že je kůrovec!!! POROSTY JSOU NESTABILNÍ, STEJNOVĚKÉ, DRUHOVĚ STEJNÉ!!! Největší problém!!! A to je kůrovec. A na ležící strom nepůjde, když má okolo několik stovek hektarů krásného smrku. By byl blbej!!! LESU ZDAR a zdravý selský rozum vrchnosti!!!!
+11 # Pavel Boucký 2018-06-05 09:56
Ale pokud to dřevo dostanu z lesa tak, že ho složím na skládce nedaleko jiného lesa, moc toho nevyřeším. A úroveň ošetření uskladněného dřeva na různých skládkách ať si posoudí každý sám. Velmi často jen zorganizujeme pro kůrovce pěkný zájezd někam, kde to ještě nezná. A když si to kůrovcové dřevo i s broukem koupí nějaký malý zpracovatel nebo vysloveně privátní osoba pro vlastní potřebu, v ten okamžik mizí mimo i tu minimální kontrolu.
Jak vlastně daleko doletí kůrovec při hledání potravy? Extra letec to není, ale když pomůže vítr..... Jsou to stovky metrů, kilometry, nebo za příznivého větru i víc?
+3 # Lynx 2018-06-05 20:16
Podle těch mínusů soudím, že jste ťal do živého. Přesněji do konzervativního myšlení. Ale nic není černobílé. Charakter srážek se změnil, to nelze popřít, delší období bez deště oproti dřívějším téměř pravidelným srážkám.
Přesto lesníci neposlechli první varovné signály a stále ve většině byl preferován smrk, po kterém byla a je poptávka. Podobné je to s řepkou u zemědělců.
Kdo na lesárně při přednášce zavedl diskuzi k přírodě blízkému hospodaření a k aplikaci modelů výchovy v monokulturách, byl u zkoušky více dotazován a musel v podstatě citovat skripta.
Smrk na vlhčích stanovištích není problém, ale je to o citu lesníka. Zahodit smrk do propadliště dějin by byla chyba. Za smrk vděčí své existenci i podnik LČR.

S rychlou sanací napadených stromů by zřejmě kalamita nenabyla současných téměř biblických rozměrů, ale druhová změna by se roztáhla na cca 20-30 let, vše by záleželo na počasí.
+9 # najše 2018-06-05 21:26
"Přesto lesníci neposlechli první varovné signály??" Co to je za blbost?? Vy jste drahý Lynxi znám jako ekolog a příznivec kůrovce (tehdy jsme diskutovali o NP Šumava). Vy jste přeci vždycky říkali, že kůrovec je PŘÍTEL LESA a teď to otáčíte?? Všechny "zelené žabičky" (tak milostně nazývám ekoaktivisty) mají minimálně stejnou odpovědnost jako plezírující lesníci. Nebo se pletu ??
+2 # Lynx 2018-06-07 09:49
Jaká blbost najše? Střílíte vedle. Nikdy jsem neprohlásil, že kůrovec je přítel lesa.
Diskuze o Šumavě byla jiná, šlo o bezzásahové území. Teď jsou to diskuze po bitvě a lze jen spekulovat, jak by boj s kůrovcem podle klasického modelu byl úspěšný.
Iluzi o propagované bezzásahovosti jsem ztratil, když jsem je procházel a našel jedlové podsadby v místech, kde žádné jedle nikdy nebyly.
To ale neznamená, že rezignuji na přírodní procesy a budu lesnický technokrat. :-)
+6 # najše 2018-06-07 10:44
V pohodě Lynxi, nebudu Vás trápit. Jenom jsem si povzdychl nad tvrzením, že "lesníci neposlechli první varovné signály", to je to totiž takové prázdné ideologické prohlášení, které našlo viníky v lesnících, což mi jako lesníkovi vadí. Jádro pudla je více-úrovňové a já prostě vidím velký podíl také v "Učení o potřebě disturbancí a kůrovci coby lékaři lesa", což se vpíjí lidem pod kůži a vyrábí alibi hromadě trotlů, kteří by měli sedět za mřížemi namísto toho, aby třeba řídili nějaké oddělení na MŽp, které je z dikce zákona Vrchním státním dozorem nad lesy. Proč třeba Brabec nejásá nad kůrovcem na Bruntále, když jinak jásá nad kůrovcem v NP? Chápete přece oprávněnost téhle frustrace ne?
+3 # Máchal 2018-06-08 08:49
Tahle argumentace má nějakou platnost v bezzásahovkách v NP Šumava. Ve velké části zbytku ČR, kde je dneska problém, žádné "Učení o potřebě disturbancí a kůrovci coby lékaři lesa" nikdo neaplikoval. Takže tentokrát bez Brabce (právě proto že nejásá), Duhy, žabiček, trotlů a dalších. Spíš to bude zdroj té frustrace.

Jinak souhlas s tím, že je to problém vícevrstvý, a ke kterému to dospělo dlouhodobě. Ale takhle vyvlékat účast lesnického stavu na důsledcích staletého vývoje obhospodařovaný ch lesů s poukazem na velký podíl MŽP, zelených trotlů a jejich ideologií, které s tím nemají v postižených územích pranic společného, je v tomhle případě dost pikantní.
+13 # Pavel Boucký 2018-06-06 07:25
Smrk určitě nezmizí. Není to o tom odmítnout smrk jako takový. Je to o tom, že jej bude asi méně a hlavně je třeba důsledněji vybírat stanoviště, která mu dají podmínky k růstu a vývoji. Hlavně s ohledem na vodu.
Jiná věc jsou pak technologie, hlavně ty těžební. Zatím si harvestory s listnáči moc nerozumí a je otázkou, kdo a kdy vymyslí něco funkčního. Jinak ten listnáč vyžaduje krok zpět k chlapům s pilou a těch tak nějak chybí.
+9 # najše 2018-06-05 21:20
Járo, to jste to teda vzal hopem a šmahem; hodil jste do kotlíku trochu biodiverzity, trochu ideologie a trochu nenávisti k lesníkům a vida, gulášek je na světě.

Je potřeba to trochu rozmotat. Předně smrk je ekologicky plastická dřevina a jeho areál je velmi kosmopolitní (viz například Dr. Nožička v knize Přirozený areál smrku ztepilého v Čechách). To, že je ho přespříliš je pravda pravdoucí, ale nemusel byste to brát tak šmahem - tím se shazujete.
Ani ten Váš prvořadý krok není správný - dostat dřevo z lesa plné brouka, který bez problému létá 5-7 km aktivně a 10-50 km pasivně (s větrem), k čemu podle Vás takové vyvezení z lesa bude??
A k tomu doporučení, že již v 90.letech se mělo přestat se přemírou sázení smrku, to je sice pravda, ale tehdy vysázené stromy kůrovce, který nás aktuálně trápí (tedy Ips typographus L.) toho příliš nezajímají - mají ještě příliš slabé kambium.

Tedy Vaše rozhořčení nad současnou situací vítám, ale pohnutky k němu vedoucí už vítat nelze, jsou popletené. Zkusme to vzít rozumně a napsat si, co by to chtělo, nebo kde byly a jsou skutečné příčiny!
+11 # Pavel Boucký 2018-06-06 07:40
Jdeme na to asi ze špatné strany. Kůrovec není problém, kůrovec je důsledek. Problém je jinde a je to v prvé řadě voda. A s jejím nedostatkem si jakkoliv ekologicky plastický smrk prostě neporadí. Kůrovec jen urychluje tu poslední fázi rozpadu dlouhodobě stresovaných porostů. Z hlediska ekologického je kůrovec jen přirozená součást lesního ekosystému a teď právě dělá jen to, na co je evolučně naprogramovaný. Problémem je pouze pro nás lidi z pohledu především ekonomického. A jak by měl vypadat les po kůrovci? Určitě jinak než před ním. Co takhle na začátek mix dřevin, kterým říkáme plevelné, k nim různých křovin atd. s hlavním cílem zakrytí těžbou otevřené plochy? Pro zadržení vody a vytvoření nějakého přijatelného porostního mikroklimatu asi není důležitá tvárnost jedinců, je vcelku jedno, jak vysoký porost tam bude.
A kůrovce stejně zastaví nejspolehlivěji až to, že mu dojdou potravní zdroje v jeho dosahu. Samozřejmě je třeba proti němu zasahovat, ale je potřeba si uvědomit, že tím problémy nezastavíme, maximálně je zpomalíme.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál
Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Lesnictví

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity...

Čti dál

13°C

ČR - aktuální počasí

Slunečno

Vlhkost: 93%

Vítr: 11.27 km/h

  • 20 Zář 2018 27°C 12°C
  • 21 Zář 2018 29°C 14°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby