Přihlásit

Lesnictví musí reagovat na nové technologie, společenské i přírodní změny

Libor Jankovský byl jmenován děkanem Lesnické a dřevařské fakulty 3. dubna 2018. Do vedení fakulty tak přišel dlouholetý vedoucí Ústavu ochrany lesa a myslivosti. Proto redakce Lesnické práce využila příležitosti zeptat se kromě situace na fakultě a vize dalšího rozvoje brněnské lesnické fakulty také na aktuální situaci českých lesů.

Doporučený Lesnictví musí reagovat na nové technologie, společenské i přírodní změny

Prof. Dr. Ing. Libor Jankovský

* 1967 v Čáslavi

Je absolventem oboru lesní inženýrství na LDF MZLU v Brně, kde dále rozvíjel své vědecké znalosti v oboru ochrany lesa a v roce 2012 byl na téže fakultě jmenován profesorem Ochrana lesa a myslivosti. Odborně se specializuje na lesnickou fytopatologii, ochranu lesa a mykologii.

Na LDF MENDELU působil jako vedoucí ústavu, proděkan pro VVC LDF a od roku je děkanem LDF MENDELU.

- Protože jsem nikde nezaznamenal důvody odvolání vašeho předchůdce, dovolím si začít otázkou právě tímto směrem. Co vedlo k odvolání děkana Radomíra Klvače?

Děkana Klvače jsem já neodvolával, a pokud vím, vyjádřila se k tomuto v březnové Lesnické práci paní rektorka.

- Ta uvedla, že respektovala návrh fakulty.

Odpověď by vám dal předseda akademického senátu, ale i ten respektoval vůli členů akademického senátu.

Akademická obec nebyla spokojená s tehdejším stavem fakulty a reagovala volbou nového akademického senátu 13. 10. 2017, který pak odvolal děkana v únoru 2018. Důvodů pro odvolání bylo z mého pohledu více, za významné problémy zejména koncepčního charakteru, personální práce a nezvládnutí vnitřní komunikace na fakultě. Nechci ovšem tvrdit, že za všechny problémy fakulty může můj předchůdce, raději bych se díval do budoucnosti.

- Rozdělení fakulty za minulého a možná i předminulého vedení lze považovat za její slabou stránku. Co považujete za další slabé stránky dnešní lesnické fakulty a co naopak za ty silné?

Fakulta je stále jedna, nebyla rozdělena. To, že máme na některé věci odlišné názory považuji za naprosto legitimní, jinak to není i v celé společnosti. Svým způsobem je to i důkaz, že akademická obec LDF žije. Byl bych špatný děkan, kdybych zdůrazňoval slabé stránky fakulty. O těch jako děkan vím a snažím se je intenzivně řešit. Za silné stránky fakulty považuji to, že propojujeme problematiku krajiny, lesnictví, dřevařství, ale i výrobků ze dřeva, včetně jejich designu a marketingu – podpory využití dřeva jako obnovitelné suroviny. Silnou stránkou fakulty jsou také mladí lidé. My jsme oproti jiným fakultám vychovávali své vlastní pracovníky, nekupovali jsme hotové lidi. Vlastně ani jiná možnost není, nebyla a ani nebude. Na ústavech fakulty je řada velmi šikovných lidí. Ti jsou právě tou silnou stránkou, příležitostí a nadějí fakulty s dlouhou, téměř stoletou historií.

Silnou stránkou fakulty je určitě i tradice a zázemí a příležitostí je přítomnost rozvíjejících se oborů, jako jsou stavby na bázi dřeva, arboristika nebo design. Připravujeme také studijní program Technická biologie dřevin, kde chceme plně uplatnit a rozvinout excelenci naší fakulty v oblasti znalostí o dřevinách.
Jako děkan považuji za prioritu zklidnit situaci a dát lidem příležitost pracovat, dám jim možnost ukázat, že to skutečně myslí vážně. Byl bych rád, aby zde lidé byli rádi, protože spokojený pracovník je výkonnější než ten unavený a naštvaný hned po příchodu do práce.

- Podle čeho hodnotíte kvalitu jednotlivých ústavů? Chápu, že do značné míry je to právě podle osobností, jejich kvality. Máte ještě nějaká další kritéria, publikační, ekonomická...?

Umíme hodnotit výuku. Bohužel spíše kvantitativně – počet odučených hodin, ale snažíme se ji hodnotit i kvalitativně.
Pro mě je výuka na univerzitě především práce s tvůrčím potenciálem studentů. Jde o vedení kvalifikačních prací a podporu tvůrčí práce studentů. Jedním z kvalitativních ukazatelů může být i to, kolik publikací, kolik tvůrčích výstupů máme společně se studenty. Problém je v širokém portfoliu naší fakulty, kde je v mnoha oborech pojetí tvůrčího výstupu velmi odlišné, od biologického a technického výzkumu přes patenty po pořádání výstav nábytku. Musíme být ale kompatibilní s metodikou hodnocení Rady vlády pro vědu a výzkum v ČR.

Nejdřív musíme s kolegy ve vedení situaci stabilizovat, a to je hlavně o hledání osobností. Snad se nám to daří a podaří. Jedním z rizikových faktorů fakulty je nerovnoměrný vývoj ústavů. To je závislé na tom, zda se na ústavu nachází nějaká vůdčí osobnost či osobnosti. Často to však může dopadnout tak, že se vedle „silné" autority postupně vzniká prostor, který ovšem není obsazen. A když potom taková autorita odchází do důchodu, ne vždy se najde osobnost, která by převzala prapor, a potom dochází k problémům. To byl problém fakulty v posledních patnácti až dvaceti letech. Bohužel se toto týká některých tradičních lesnických oborů. Zcela nepokrytě říkám, že velkým problémem nejen na brněnské fakultě a nejen v akademickém prostředí České republiky, , je problém lesnické a environmentální politiky a ekonomiky. Tam osobnosti, které by se k problémům vyjadřovaly, stále hledáme.

- Co považujete za nejpodstatnější výstupy vědy a výzkumu na fakultě za posledních pět let?

Hlavním směrem jsou aktivity, které směřují do praxe. V lesnictví je to například problematika adaptačního managementu. Jsou to aktivity kolegy Radka Pokorného, Jana Kadavého, Petra Čermáka.

Za úspěch považuji naši laboratoř, Výzkumné centrum patogenů z rodu Phytophthora, které je zaměřeno na patogeny ze skupiny plísní vaječných, tzv. oomycetů. Ty mohou představovat mj. riziko třeba pro bukové porosty ve chvíli, kdy bychom začali masově aplikovat umělou obnovu bukem, a hrozí, že bychom masově zavlekli infekce ze školek do lesa. Naštěstí oomycety potřebují velké srážky, což teď asi nehrozí. Zmínit je možno i aktivity v problematice invazních chorob a škůdců. Známá je problematika nekrózy jasanu, červené sypavky, lýkožrouta severského aj.

Dále máme dlouhodobé aktivity s Czech Globe, ale v této chvíli bych nerad zmiňoval nějaký konkrétní projekt. Máme zajímavé výzkumy v oblasti stavebních památek, dendrochronologie, dendroekologie nebo výsledky kolegů z myslivosti, kteří už dávno předtím, než byl u nás zjištěn africký mor prasat, varovali před možností jeho rozšíření a na situaci byli připraveni.

Otázkou ale je, jestli je dnešní praxe ochotná přijímat nové výstupy, metody a inovace.

- Stejně jako děkan pražské lesnické fakulty se profesně věnujete ochraně lesa. Kde vidíte hlavní příčiny současné kůrovcové kalamity a s jakými návrhy zamezení jejího dalšího šíření nebo alespoň zpomalení jako lesnická fakulta přicházíte?

My se s panem děkanem Turčánim osobně velmi dobře doplňujeme, zjednodušeně – on dělá brouky, já dělám houby. Zásadní příčinou současné kalamity je to, že pěstujeme smrk v takovém množství a v takové struktuře, v jaké jej pěstujeme. To považuji za hlavní příčinu současné kalamity. Pokud bychom neměli smrkové porosty v tak velkém zastoupení a ve věku nad šedesát let, o smrkové kalamitě v takovém rozsahu bychom tu asi nehovořili, i když bychom tady brouka měli. Když přejedeme za hranice do Rakouska, vidíme, že dopady tam nejsou tak masové jako u nás. Věková a prostorová struktura porostů je tam jiná, výrazně se tam uplatňuje diverzifikace hospodaření. S nadsázkou je možno tvrdit, že když už se dá brouk do pohybu, nikdo ho nezastaví, dokud tady bude mít co žrát. Svatý Petr může kalamitu zpomalit příznivějším vývojem klimatu a dát nám prostor a čas situaci řešit. V to ale nemůžeme doufat, takže je potřeba provádět všechna možná opatření k zastavení šíření kůrovce. Opatření jsou známa, velmi dobře to řekl náměstek MŽP Vladimír Dolejský – je to otázka organizačních opatření v lese. Ale i když uděláme vše pro to, abychom kůrovce zvládli, výsledek je nejistý. Navíc je otázka, jestli jsme toto schopni zvládnout při současném přístupu bez posílení personálu v lesích a zrychlení rozhodování.

- Co by mělo být hlavní změnou v pěstování smrku?

Možných návrhů je řada, ale co je správné, nevím. To je v tomto čase ta nejlepší odpověď, kterou vám mohu dát. Určitě budeme muset pěstování smrku stanovištně diferencovat, jinak jej budeme pěstovat na živných stanovištích, jinak na kyselých stanovištích, jinak v nižších polohách – tím myslím 4. LVS, jinak budeme pěstovat smrky v horských polohách... No a budou oblasti, kde smrk nebude možné pěstovat vůbec, a nebude to jen tam, kde jej není možné pěstovat již dnes. Smrk však potřebujeme, otázka je, v jakém množství a v jaké struktuře. Je nutno si uvědomit, že v době, kdy námi zakládané porosty budou dospívat do mýtního věku, to zde může vypadat úplně jinak než dnes, anebo také ne... My teď také řešíme problém minimálně 80–100 let starý. Je to stále o smrku, ale jedná se opět o zploštění problému. Sám rozhodně nevidím řešení v náhradě smrku třeba douglaskou a ještě jejím zařazení mezi meliorační a zpevňující dřeviny, to není řešení, jen nalhávání si.

- Kde vidíte vhodný podíl zastoupení smrku?

Čísla se pohybují od 12 do 35 %, oproti dnešnímu zastoupení cca 48 %, o to asi úplně nejde, otázka je, kam smrk umístíme a v jaké struktuře ho budeme pěstovat. Musíme se začít zabývat genetickou diverzitou smrku, protože lesník je možná potěšen, když mu na jaře všechny smrky vyraší naráz – pro mě to je ale riziko stejné reakce na stresový podnět. Samotného mne spíše těší „nepořádek" postupně rašících stromů, tedy když toto vidím jako projev genetické diverzity smrku v kontextu možných různých reakcí na stresové podněty.

- Pokud vezmeme v úvahu poslední odhady, bude příští rok kůrovci napadeno zhruba 30 mil. m3 smrkových porostů. Reálné těžební kapacity činí ovšem zhruba 20 mil. m3. Souhlasil byste s plošným zákazem úmyslných smrkových těžeb, odložením těžeb sterilních smrkových souší, vyčleněním epicenter kůrovcové kalamity, kde by již nebyly zbytky porostů dotěžovány, a s koncentrací kapacit do oblastí, kde by se kalamita dala ještě brzdit?

A nemá cenu tohle nechat na vlastnících a kapacitách? Vím, že probíhá jednání ohledně rajonizace, a v některých oblastech to může určitě pomoct, ale plošné zavádění může přinést řadu problémů, stejně jako plošný zákaz úmyslných těžeb. Když zakážeme úmyslné těžby, řadu porostů budeme ponechávat pro kůrovce a dříve nebo později se zašetřené porosty pravděpodobně dostanou z kategorie úmyslných těžeb do kategorie nahodilých těžeb se všemi důsledky. Dřevozpracující průmysl má dnes obrovský přebytek smrkového dříví, ale řada firem, které dělají například palubky ze dřeva, má problém sehnat zdravou kulatinu. Zamodralou palubku si lidé nekoupí. Bojím se tedy, abychom tímto opatřením problémy spíše neprohloubili.

Obávám se, že rozhodnutí a zásahy do ekonomiky ze strany státní správy mohou napáchat víc škody než užitku, ale je to můj osobní názor.

- Byl jste jedním z prvních, kdo lesnickou veřejnost informoval o chřadnutí jasanů vinou napadení houbou Chalara fraxinea. Jaký je současný stav poznání o této chorobě a jaké procento jasanů odumřelo nebo je chorobou napadeno?

Děkuji za tuto otázku, protože je mi bližší než kůrovec. O kůrovci totiž všichni všechno ví. Když jsem roce 2007 upozorňoval na riziko chřadnutí jasanu, bylo mi řečeno, že s jasanem není žádný problém, že problém je kůrovec. A dnes se na tomto příkladu ukazuje, že problém může mít každá dřevina. Dřív byl jasan plevelná, lesníky opomíjená dřevina a dnes se dostává mezi dřeviny ohrožené. Na jižní Moravě, kde byl jasan jednou z hlavních dřevin, se prakticky přestal vysazovat. Základní otázkou je, co tam vlastně máme pěstovat. Na to musíme najít odpověď. Dnes je však těžké předvídat, jestli zde z původního zastoupení jasanu před zavlečením choroby zůstane 10 či 30 % populace, jasan je dřevina, která má úžasnou rozmnožovací schopnost, dnes nelze ani vyloučit stabilizaci a selekci vůči chorobě odolné populace jasanů. Zkušenost s jilmem a grafiózou jilmu však říká, že jasany zde za 100 let budou, pokud je jako lesníci úplně neodepíšeme.

- Je jasné, že limitem pro obnovu kalamitních ploch budou stavy zvěře. Stavy, které budou na mnoha částech naší republiky značně zvyšovat ekonomickou náročnost pěstování, nebo jej vzhledem k finančním možnostem vlastníků budou dokonce znemožňovat. I toto si bude žádat radikální opatření. Jak byste v tomto ohledu postupoval?

Celý ústav, celá fakulta se hlásí k řešení této otázky. Ať už to byl dřív profesor Mrkva jako bojovník za snížení stavu zvěře, můj předchůdce profesor Černý, nebo současní kolegové Petr Čermák, Jan Dvořák, Kamler či Plhal, kteří spolupracují mimo jiné s resortem ministerstva zemědělství po řadu let a snaží se otázku řešit. Oni jsou představiteli moderní myslivosti, která je nedílnou součástí ochrany lesa. Myslivost můžeme chápat různě, ale vždy jde o nástroj k regulaci stavu zvěře v krajině. Můj názor je, že tu není skutečný zájem problematiku myslivosti řešit, a to z důvodů ekonomických, politických, možná i socioekonomických zájmů. V lesích je zvěře moc, stejně jako ostatních zájmů. Koncepční řešení ze strany státu, klidně může být nazýváno státní mysliveckou politikou, u nás dlouhodobě schází.

- Máte nějaké konkrétní návrhy, jak stav zvěře přibližovat potřebám lesa?

Nejlepší je asi finanční odpovědnost za škody. Jaká je ale dneska realita vymáhání škod? Ve Španělsku musí mít nájemci nebo vlastníci honitby pojištění v případě střetu zvěře s auty, je to tam povinné, za škody odpovídá vlastník honitby. Tady by měl za všechny škody a ochranná opatření odpovídat také nájemce honitby, nikoli vlastník lesa.
Jednoduché řešení ovšem není, je to otázka odpovědnosti konkrétních lidí a toho, do jaké míry je státní správa ochotná tyto věci pojmenovat a připravená přestat si lhát.

- Co budete považovat za úspěch svého působení v čele fakulty?

Prvním milníkem je stabilizace a zklidnění fakulty. Za úspěch budu považovat i další rozvoj oborů a generování osobností na fakultě v daných oblastech vzdělávání, kterými je především lesnictví a dřevařství. Dnešní LDF však není jen fakultou čistě lesnickou, ale i krajinářskou, dřevařskou, nábytkářskou, rozvíjí se zde design nábytku a svým způsobem i produktový design. Lesnictví však je a bude stěžejním oborem univerzitního vzdělávání na LDF MENDELU. Za úspěch budu považovat, když svému nástupci předám fakultu sebevědomou, respektovanou na všech úrovních s osobnostmi, zajištěnými obory a s akreditacemi, které umožní vzdělání. Budu rád, když se o fakultu zvýší zájem jak ze strany uchazečů, tak i ze strany odborné veřejnosti, domácí i zahraniční. A také budu rád, když se naši absolventi budou s hrdostí přihlásí k naší Alma mater.

Celý rozhovor najdete v listopadové Lesnické práci.

Děkuji za rozhovor (17. 10. 2018), Jan Příhoda

PŘEDPLATIT ČASOPIS

OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA 12/2018
  • Aktuálně - Představení nových úsekových ředitelů: obnova managementu Lesů ČR je kompletní
  • Anketa - Dobrovolnická obnova lesa: bez vědomí vlastníka lesa jako představa pomoci lesům od Hnutí DUHA
  • XXI. Snem lesníků
  • Seminář Pro Silva Bohemica - Demonstrační objekty nepasečného hospodaření v ČR 
  • VLS ČR - Rozhovor s Václavem Pernegrem, lesním správcem LS Obecnice z divize Hořovice
  • Výroční článek - Barvité století lesnické historiografie. Autor: Jiří Woitsch
  • Výroční článek - Lesnictví za sto let: anketa Lesnické práce
  • Lesy ČR - Moderní technologie při výuce lesní pedagogiky
  • FLD ČZU v Praze - Mnoho tváří fakultního arboreta
  • LOS informuje - Neobvyklé poškození ponravami chroustů
  • PEFC ČR informuje - Ženeva: místo konání lesnického týdne PEFC i zasedání valného shromáždění PEFC 
  • Další zajímavé informace naleznete v pravidelných rubrikách
Naposledy změněno: úterý, 04 prosinec 2018 12:42

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Lesnictví

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde...

Read more
Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Lesnictví

Udělejte sobě nebo svým blízkým o Vánocích radost celoročním předplatným časopisu Lesnická práce nebo Svět myslivosti. Dárkové certifikáty rozesíláme elektronicky – dárek tedy můžete vyřešit...

Read more
Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Dřevařství

Aktualizováno. Agrofert Holding prodal téměř čtvrtinový podíl ve své firmě Uniles. Podíl za 50 milionů korun koupil zpracovatel dřeva Wood & Paper vlastněný trojicí velkých...

Read more
Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Lesnictví

Ve čtvrtek 5. prosince projednala Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Poslanec Stanislav Blaha předložil pozměňovací návrh...

Read more

2°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 96%

Vítr: 37.01 km/h

  • 11 Pro 2018 2°C 0°C
  • 12 Pro 2018 1°C -3°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby