logo Silvarium tisk

Lesy Kutné Hory trápí vítr i úbytek dotací

Lesy Kutné Hory, s.r.o., se snaží dodnes praktikovat tradiční model hospodaření – zajišťovat maximum prací vlastními prostředky a podporovat regionální trh s dřívím. Redakce Lesnické práce se v rozhovoru s jejich ředitelem Stanislavem Peroutkou ptala na hospodaření společnosti, přestavbu jehličnatých monokultur na výběrný les, či na fungování obecních lesů obecně.

Vztahy s městem a vlastníky okolních lesů

- Přibližte nám prosím okolnosti vzniku zdejších městských lesů.

Příspěvková organizace Městské lesy a rybníky Kutná Hora byla založena 1. 7. 1992 za účelem obhospodařování lesního, rybničního a polního majetku města. Nejdříve nám byl vrácen majetek, který pocházel z LZ Kácov, Nymburk a Ledeč a 1. 1. 1993 pod nás přešly lesy z LZ Hronov. V roce 1993 jsme vzali do správy 116 ha rybníků v majetku města a podali jsme privatizační projekt na bezplatný převod 46 hektarů rybníků na město, takže celková výměra rybníků dosáhla na 162 ha. Začínali jsme jako příspěvková organizace a od 1. 1. 1996 jsme byli transformováni na společnost s ručením omezeným, především kvůli daňovým zákonům.

- Jak se na vámi spravovaných lesích podepsala hornická minulost města? Má to nějaké zajímavé souvislosti?

Původní lesy kolem Kutné Hory byly ve 13.–14. století v důsledku důlní činností téměř vykáceny. Kvůli další potřebě dříví se začaly zakládat nové lesy a město skupovalo lesy od okolních vlastníků, převážně od šlechty. V bezprostředním okolí Kutné Hory byly lesy na haldách zakládány hlavně za působení Ing. Františka Kratochvíla ve 40. letech minulého století, dnes jsou zařazeny v kategorii lesů ochranných či lesů zvláštního určení. Kvůli poddolování je v půdě málo vody, takže zalesňování se snažíme provádět na podzim, aby sazenice chytly jarní vláhu.

- Kromě lesů města Kutná Hora hospodaříte ještě na dalších pronajatých majetcích. Jakou formou a komu ještě lesy obhospodařujete?
Kutná Hora má výměru vlastních lesů 2 357 hektarů a dále máme v nájmu zhruba 800 ha lesů od jiných vlastníků. Jsou to převážně soukromníci – často restituenti, a okolní obce. Největší z těchto majetků patří soukromému vlastníkovi a čítá 457 ha, další mají i jen několik hektarů. Poskytujeme jim kompletní správu lesů včetně služeb OLH. Tyto lesy, včetně lesů města Kutné Hory, obhospodařujeme většinou na základě nájemní smlouvy.

- Jaká je výše nájmu vlastníkům, od nichž si pronajímáte lesy?

Ve smlouvě s městem Kutná Hora máme stanoven minimální roční nájem asi 4 mil. korun, ale jinak výše nájmu vychází z hospodářského výsledku – 90 % zisku jde vlastníkovi a 10 % zůstává společnosti.

- Cítíte se být nějak ohroženi konkurencí, co se týče hospodaření na majetku města?

Po celou dobu našeho hospodaření existovaly tendence směřující k tomu, aby město svěřilo lesy soukromým lesnickým firmám, a nebo lesy prodalo. Naštěstí si představitelé města uvědomují význam tohoto majetku pro město a také to, že ho jejich předchůdci po staletí shromažďovali.

- Dotkl se vás nějak krach firem holdingu LESS, který s vámi geograficky sousedí?

Tuto situaci samozřejmě nikomu nepřeji, ale z našeho hlediska to mohu hodnotit jedině kladně, protože po vyhlášení jejich insolvence se na nás obracelo mnoho soukromníků s výkupem dřeva a zájemci o naše služby např. v těžbě dříví.

V regionu bylo cítit navýšení nezaměstnanosti, ale spíš dočasně, protože okamžitě nastoupily jiné firmy, které propuštěné lidi zaměstnaly.

- Kolik máte vlastních zaměstnanců a jaké práce zajišťujete vlastními a jaké najatými pracovníky?

Stabilně máme kolem 40 stálých zaměstnanců, z toho 10 THP. Výrobu řídí můj zástupce a já mám na starosti hospodaření v lese. Strategii máme takovou, že se co nejvíce činností snažíme zajišťovat vlastními silami a sezónní práce zadáváme najatým firmám. Nejde nám jen o to ušetřit, ale také o kvalitu práce. Rozdíl mezi kvalitou práce, kterou odvádějí naši zaměstnanci, a kvalitou práce prováděnou najatými firmami je výrazný. Místní lidé se chodí dívat na les, který sami sázeli, sledují, jak roste, a také si uvědomují, že když si špatně uklidí klest a pak na tom místě budou sami zalesňovat, popř. provádět ožin, nevyplatí se jim to. Existuje návaznost činností. Navíc místní lidé jsou za práci vděční a snaží se ji provádět zodpovědně, aby ji příště opět dostali. Základ vlastních zaměstnanců je navíc výhodou pro případ mimořádných událostí, např. kalamity.

Peroutka_4_oblka_SilvHospodářská střediska a další aktivity

- Vaše společnost se v současnosti dělí na tři hospodářská střediska – lesnické, rybářské a stavební. Jak je na tom ekonomika jednotlivých středisek?

Středisko stavební činnosti má na starosti rekonstrukce lesních cest, stavby budov či odbahňování rybníků. Zajišťovali ho 3 zaměstnanci, ale protože zakázek dramaticky ubylo, vedoucího jsme museli propustit a činnost koordinujeme z ústředí. Pokud se situace nezlepší, zvažujeme, že stavební skupinu do budoucna zrušíme.

 

 

Celkový pohled na LÚ Hatě (r. 2008) postižený větrnou kalamitou Ivan.

Ve středisku rybářství nebyl v posledních letech hospodářský výsledek nejlepší, především v důsledku odbahňování rybníků, protože produkce takového rybníka se sníží a vrátí se do normálu až po cca 5 letech. Značné škody nám způsobili kormoráni. Na odbahňování rybníků jsme čerpali dotace z MZe.

Lesnické středisko dosahuje v posledních letech velmi dobrých výsledků hlavně vlivem ceny dřeva. Průměrné ceny všech sortimentů se od roku 2010 neustále zvyšují, a to dává základ dobrému hospodaření.

- Vnímáte jako prospěšné spojení lesnického a rybářského hospodaření?

Ano, výhodou je možnost přesouvat finanční prostředky a zaměstnance v rámci středisek, především z lesů do rybníků. Před nedávnem jsme některé rybníky pronajali. Náš největší rybník Katlov si od letošního roku pro potřeby sportovního rybaření pronajal známý rybář Jakub Vágner. Nabídl nám nájem, který nám v podstatě vydělá na polovinu nájmu, který platíme městu za rybníky.

- Plánujete v dohledné době rozšíření činnosti nějakým novým směrem?

Uvažujeme o koupi pilařského provozu, ale zatím řešíme ekonomickou otázku. Chtěli bychom se zaměřit na dřevařskou výrobu s přidanou hodnotou, výrobu palivového dříví a oplocenek. Firma nemá žádné vlastní zázemí – prostory, kde bychom mohli parkovat, popř. zajišťovat práci pro zaměstnance v případě nepříznivého počasí.

Provozovali jsme vlastní manipulační sklad, ale jeho provoz jsme omezili, protože většinu sortimentů vyrábíme přímo v lese hlavně rozšířením harvestorových těžeb. Tuto plochu jsme prozatím pronajali.

- Máte vyčísleny vícenáklady spojené s příměstským charakterem lesů?

Příměstské lesy plní převážně rekreační funkci a náklady převyšují výnosy. Městské lesy leží mezi třemi většími městy – Kolín, Kutná Hora a Čáslav – a návštěvnost je poměrně velká. Největší problémy jsou s černými skládkami a nedisciplinovaností řidičů při vjezdech do lesa. Jen v loňském roce jsme dali přes půl miliónu korun na likvidaci černých skládek. Dále instalujeme závory na lesní cesty a vykonáváme ochrannou službu.

Pěstování lesa

- Majetek se nachází ve třech různých přírodních oblastech. Jak se to odráží v lesnickém hospodaření?

Nejhorší podmínky jsou v PLO 17 – Polabí, kde je hodně zamokřených a nebo poddolovaných ploch. Z jehličnatých dřevin převládá poměrně nekvalitní borovice, z listnatých dřevin se zde vyskytuje hlavně dub, jasan, lípa a javor. Město získalo tyto porosty hlavně přídělem Kutnohorského měšťanského špitálu. Z hospodářského hlediska jsou daleko významnější porosty v PLO 16 – Českomoravská vrchovina a PLO 10 – Středočeská pahorkatina. V zastoupení dřevin u nás převládá smrk s 43 % a borovice s 28 %, z listnáčů pak dub s 8 %.

- Jak se vám daří uplatňovat přirozenou obnovu?

V rámci našeho hospodaření se snažíme maximálně využívat přirozeného zmlazení. V borových porostech se po skácení mateřského porostu půda naorá a rok se čeká na přirozený nálet. Potom se teprve sází, a pokud máme dostatek borového semene, tak provádíme na těchto plochách síji. Plocha zároveň slouží jako školka, ze které další dva roky přebytečné sazenice vyzvedáváme. V poslední době se nám začala dobře zmlazovat i jedle, ale před škodami zvěří ji musíme chránit oplocením.

Kalamita ve výběrných lesích

Peroutka_10_oblka_Silv- Na polesí Hetlín se nachází demonstrační objekt sdružení Pro Silva Bohemica, kde se už mnoho desetiletí vy i vaši předchůdci snažíte o přestavbu smrkových monokultur na les s výběrným způsobem hospodaření. Popište nám prosím současný stav těchto porostů.

V roce 2007 a 2008 nás postihly tři větrné kalamity – Kyrill, Emma a Ivan. Za dva roky bylo na tomto demonstračním objektu na 300 hektarech vytěženo téměř 28 tisíc kubíků dřeva. Na výběrný způsob hospodaření to mělo zcela zásadní a devastující vliv. Výhodou praktikovaného výběrného hospodaření ale je, že i při zániku horní etáže jsou spodního patra při šetrné likvidaci kalamity zachovány, a je připraven další les bez nutnosti velkoplošného zalesňování. Ale i tak budeme muset čekat dalších 60 let, než s těmito porosty budeme moci dále pracovat. Další pokračování tohoto způsobu hospodaření konzultujeme s panem prof. Vilémem Podrázským z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Rádi bychom tento způsob hospodaření vzhledem k historické návaznosti zachovali.
Kalamitami jsme přišli o možnost pozorování mnoha aspektů výběrného hospodaření, např. jsme zkoušeli sledovat jeho ekonomickou stránku a nebo zastoupení jednotlivých sortimentů v porovnání s hospodářským lesem.

- Doslova pár dní před orkánem Kyrill v roce 2007 jste zakoupili mýtní harvestor, a díky tomu se vám podařilo kalamitu dobře a rychle zvládnout. Používali jste ho i ve výběrných lesích a s jakým výsledkem?

Harvestor je, dle mého názoru, na likvidaci kalamit nejlepší technologie, ať už z pohledu bezpečnosti práce, ceny, rychlosti i šetrnosti k porostům. Harvestor sám o sobě dělá minimální škody. Největší škody způsobí vyvážecí souprava. Nevidím problém s použitím harvestorů i ve výběrných porostech, pokud se těžba přizpůsobí roční době a provádí se maximálně šetrně. Podmínkou použití těchto technologií je dobré rozčlenění porostů linkami.

Těžba a prodej dříví

- Jak hodnotíte investici do vlastního harvestoru a jaká byla doba návratnosti investice?

Koupili jsme mýtní harvestor Rottne H20 a vyvážecí soupravu F14, ty už ale v současnosti dosluhují a zvažujeme nákup dalšího stroje. Mýtních těžeb ubývá a větší poptávka je dnes po práci v probírkových porostech. Mýtní harvestor si zřejmě necháme na „dosluhu“ a koupíme nový nebo starší probírkový harvestor. Návratnost vložené investice byla 3 roky s tím, že jsme na nákup získali dotaci ve výši 50 % ceny harvestorové technologie. Kapacita harvestoru je z 30 % naplněna prací u nás a ze 70 % pracuje pro jiné vlastníky.

- Jak a komu prodáváte dříví?

Částečně obchodujeme dříví přes společný obchod SVOL, který má uzavřeny rámcové smlouvy s velkými dodavateli jako např. Stora-Enso Ždírec, Wood&Paper apod. Výhodou tohoto systému jsou výrazně lepší ceny, než jaké bychom si dohodli sami. Dalším větším odběratelem je firma pana Šternberka a v rámci možností se snažíme také zásobovat okolní pily.

Myslivost a škody zvěří

- Jak je na vašem majetku organizována myslivost?

Naše společnost obhospodařuje 4 honitby – jednu vlastní a tři jsou honební společenstva, která jsme si pronajali. Dále provádíme myslivost v malé oboře na černou zvěř – 23 hektarů, která je ve vlastnictví města. Myslivost ve všech honitbách provádíme ve své režii. Prodáváme hostující povolenky nebo poplatkové odstřely a zvěřinu.

- Jak významné jsou škody zvěří a jak se jim bráníte?

Všechny listnáče a jedli musíme oplocovat.

Srnčí zvěř se snažíme celkem úspěšně udržovat v normovaných stavech. Zvýšené stavy jsme zaznamenali u daňčí zvěře, a proto budeme muset být aktivnější v jejich redukci. Vysoká se u nás nevyskytuje. Největší škody působí černá zvěř na zemědělských plodinách. Pro zmírnění těchto škod se snažíme snižovat stavy této zvěře individuálním lovem, naháňkami, a také jsme instalovali dva lapáky. Kvůli roztříštěnosti a malé rozloze majetku je ale velký problém s migrací zvěře – i když uděláme veškerá možná opatření, zvěř k nám přijde od sousedů.

- Řešíte nějak náhrady za škody zvěří?

Bohužel vyhláška o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích je velice mírná. Náhrady za škody by měly být daleko větší. Středočeská pobočka SVOL u nás organizovala praktickou ukázku výpočtu náhrad za škody zvěří. Na 10 arech totálního okusu byla vypočtená škoda kolem 2 000 korun.

Názory na současné problémy lesnictví

- Co pro vás znamenala změna ve vyplácení dotací - převedení z MZe na kraje?

Od roku 2002 do loňského roku jsme čerpali dotace ve výši cca 180 miliónů, což je na naši výměru poměrně dost. Byly to dotace na odbahňování rybníků, opravu cest, nákup lesní techniky a také dotace na podporu hospodaření v lesích. Poslední dobou některé kraje dotace na podporu hospodaření v lesích přestávají vyplácet. Bohužel se tyto prostředky používají na úplně jiné věci, než je podpora lesnictví. Středočeský kraj, pod který spadáme, omezil dotace do LH nejvíc ze všech. Měli bychom dostávat kompenzaci za poskytování rekreačních a ostatních funkcí lesa, nejlépe pevnou sazbou na hektar. Dnes dostáváme cca 10 % původního rozsahu dotací, a jejich výše stále klesá. Systém přerozdělování dotací přes kraje považuji za velice nešťastný.

- Jak vnímáte postavení obecních lesů v porovnání s jinými druhy vlastnictví lesů v ČR?

Hospodaření v obecních a městských lesích je většinou na vysoké úrovni. Obce i města si uvědomují, že nad ekonomickým přínosem by měl převládat celospolečenský význam lesů. Hospodaření v obecních a soukromých lesích se provádí komplexně a určitě to má kladný vliv na stav těchto lesů.

- Bylo by podle vás dobře, aby většinu lesů vlastnili soukromí vlastníci? Byl byste pro privatizaci státních lesů?

Pro privatizaci státních lesů bych určitě nebyl, jen bych upřednostnil jiný způsob hospodaření. Třeba obdobný systém, jako mají obce nebo někteří soukromí vlastníci.

Děkujeme za rozhovor (6. 1. 2014), Veronika Lukášová a Petra Kulhanová

Foto: redakce a archiv Lesů a rybníků Kutná Hora, s.r.o.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Dobrá věc se podařila

Dobrá věc se podařila

Zobrazení: 3984

Filip je mladý lesník a myslivec, student lesnické fakulty, který při práci v lese utrpěl těsně před...

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Zobrazení: 3220

Vysočina je krajem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Situace kulminovala mezi lety 2018–2020. Po kalamitě zůstaly velkoplošné...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2950

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů

Středoevropské lesnictví se musí probudit z iluze o samospasitelnosti přírodních procesů

Zobrazení: 2870

Video a anketa uvnitř. „Nerozumím převládajícímu paradigmatu středoevropského lesnictví a ochrany přírody, které zdůrazňuje, že lokální...

Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá

Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá

Zobrazení: 2473

Okresní soud v Hradci Králové dnes začal projednávat žalobu slovenské společnosti Drevoindustria Smolenice na státní podnik...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 2252

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Poslední komentáře

Anketa

Do jaké míry by se Vás dotklo případné zrušení adaptační platby?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě