Přihlásit

Stav lesů na Vysočině se kvůli suchu zhoršuje nejrychleji v ČR

Stav lesů na Vysočině se kvůli suchu zhoršuje asi nejrychleji v Česku, i kvůli vysokému zastoupení smrků. Oslabené stromy se nedokážou bránit kůrovci, který je likviduje. Ve státních lesích pracovníci za letošních prvních sedm měsíců vytěžili 303 500 metrů krychlových kůrovcového dříví, o 40 procent víc než loni za rok.

Doporučený Stav lesů na Vysočině se kvůli suchu zhoršuje nejrychleji v ČR

Foto: Kůrovcem letos napadené stromy na vrcholu kopce Mařenka 711 m n. m. Autor: Jan Příhoda

Prognóza je špatná, řekl ČTK 16. 8. ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Jan Sovák na tiskové konferenci v lesích u Telče. Podobnou situaci podle něj lesníci na Vysočině nepamatují.

Na Vysočině je necelých 40 procent státních lesů, zbývající patří soukromníkům a obcím. V příštím roce bude podle odhadů lesníků celkově na Vysočině potřeba vytěžit pět milionů metrů krychlových dříví poškozeného kůrovcem, tedy stejný objem jako loni u všech vlastníků lesa v zemi. „A to je střízlivý odhad," řekl Jiří Groda z úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Odbyt na dřevo chybí, trh je přesycený.

Kraj Vysočina kvůli lesům svolal tento týden krizový štáb. „Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství," uvedl dnešní v tiskové zprávě hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD). Uvedl, že podle odhadu odborníků bude likvidace kůrovcové kalamity na Vysočině stát pět miliard korun a desetkrát víc na území celé republiky. Podle hejtmana už nejde jen o problém vlastníků lesů. „Vláda by měla začít hledat rezervy, ze kterých budeme moci vlastníkům lesů hradit náklady nejen na odtěžení, ale i na novou výsadbu a péči o les," uvedl.

Povrchově chemicky ošetřené kůrovcové dříví v oblasti Zadní hory. Autor: Jan Příhoda

Více fotografií naleznete ve fotogalerii zde.

Sucho má na Vysočině o něco větší dopad než jinde kvůli většímu zastoupení mělce kořenících smrků. „Tady je rámci republiky smrku opravdu nejvíce. Zhruba 65 procent," řekl Sovák. Podle Grody bylo sázení smrků na Vysočině před sto lety vzhledem k tehdejším klimatickým podmínkám v pořádku. „Dnes hynou," uvedl. V posledních letech už lesníci vysazují pestřejší skladbu dřevin. „Nejsme schopni teď predikovat, které porostou, protože neumíme říci, kolik vláhy bude padat," řekl Groda.

Na severní Moravě jsou lesy postiženy delší čas. Na Vysočině se zhoršují od roku 2015, kdy začalo být sucho. Sovák uvedl, že před tímto rokem byla na území krajského lesního ředitelství běžná těžba kůrovcového dřeva okolo 10 000 metrů krychlových. Nejpoškozenější jsou zřejmě lesy na Třebíčsku, rychle se zhoršují kolem Telče i jinde v kraji. „O něco lepší situace je v oblasti Ždárských vrchů, částečně Pelhřimovska, ale tam už je velký otazník," řekl Sovák.

Souše lesníci nechávají stát, protože z nich už kůrovec nevylétává. Těží čerstvě napadené stromy. Pak je musí chemicky ošetřit.

Podle ČTK (16. 8. 2018), red. 

Naposledy změněno: čtvrtek, 16 srpen 2018 15:16
(0 hlasů)

Komentáře   

0 # jára 2018-08-26 18:00
Dobrý den, přečtěte si článek na pravo Ve vykácených lesích je nutné ochránit půdu (5plus2).
To je dobrý způsob, snad to bude OK. Ale zase někdo zachraňuje něco zadarmo a ostatní se jen vezou. Jako vždy. To že smrky jsou **vulgarismus** vědí dnes všichni. Jen aby byla opravdu sjednaná náprava. A snad pod ty břízy zase nezasadí smrk i když tvrdí, že ne. Tak věřme i číslům co jsou vedena v diskuzi a pokud to tak není a nebude a je to vycucané z prstu, tak snad dojdou trestu ti, co za to můžou. SNAD.
+3 # BIRKE 2018-08-24 15:18
Zkorumpované vedení LČR.sp.to za prachy toleruje , jak jednoduché nemáš těžaře nemáš koně traktor tak nebudeš dělat .
+5 # BIRKE 2018-08-24 15:15
Normálně bych brečel když někdo rozporuje tvrzení že harwestor jezdî po jednotlivé nahodilé těžbě . Lesní správa Lede n/Sázavou je tak zkorumpovaná že harwestor jezdí kde potřebuje už cca 10 let .
Jestliže aukci vyhraje firma která nemá jediného těžaře tak musí těžit harwestorem .
-5 # Vladimír Pelíšek 2018-08-24 08:45
Předpokládám, že diskuse je zde proto, aby zaznívaly argumenty, tříbily se názory, byla oddělována fakta od domněnek či smyšlenek.

Nedávno zde zazněly dvě zásadní nepravdy, které jsou i v souvislosti s Vysočinou velice bolestivé. Nerozumím proto tomu, kdo a proč tyto informace plusuje, za situace, kdy je jejich nepravdivost téměř kýmkoliv snadno ověřitelná.

První byla, že za kůrovcovou kalamitu může ponechání části NP Šumava kůrovci, resp. včasná neasanace kůrovcového dřeva příslušnými vlastníky. Jak je ale potom možné, že kalamita postupuje od severovýchodu k jihozápadu, že Šumava dosud patří k ní nejméně zasaženým regionům? Jak je možné, že její klíčové ohnisko leží v Nízkém Jeseníku, kde se o lesy starají z větší části LČR, které patří - pokud jde o asanaci - určitě k těm nejspolehlivějším?

Druhou zásadní lží je tvrzení, že "standardní lesníci" žádné přírodě blízké lesy neničili a neničí, ale smrkem osazovali pouze či především místa, kde byl předtím les zlikvidován. Tuto lež vyvrátí každá maminka s malými dětmi či houbař, co chodí sbírat na podzim do doubravy žaludy či dubáky, a kteří tam jednou najdou místo staletých dubů pole smrků. Toto je dosud běžný obraz, stejně jako přeměna bučin a bukojedlin na smrčiny s modřínem, stejně jako likvidace zbytků původních jedlin na východní Moravě. Pokud je např. na Křivoklátsku, v Českém středohoří, v Chřibech, Hostýnských vrších, Bílých Karpatech či jinde dosud vysoký podíl listnáčů, zneužívají toho např. LČR k "dosmrčování", protože i při významném navýšení podílu sm stále bohatě splňují minimální podíl MZD. Tento problém vyplul na povrch naplno před pár lety, když chtěli někteří "zelení" vyhlásit (podle mě nesmyslně) NP Křivoklátsko.

Rozumím tomu, že řadě lidí, které les desítky let živí, vadí, že jim náhle začínají "mluvit do řemesla" tak či onak kvalitní "ekologové", veterináři, chemici, kteří jsou civilní profesí něco zcela jiného a měli by se tedy "držet svého kopyta". Jenže toto je třeba vidět opravdu v souvislostech, jako systémový problém, ne zločin či drzou opovážlivost těch "lidí odjinud". Protože pokud by současné LH fungovalo tak, jak si společnost žádá, nikdo by DUHu apod. nikam nezval, nikdo by jí nenaslouchal, neutvářel společné platformy dokonce na úrovni MZe...

Prognóza je bohům žel velice špatná a jak poznamenává profesor Mrkva, žádné světlo na konci tunelu neexistuje. Dodal bych, že ten tunel bude spíš stále temnější a beznadějnější. Vysočina bude pravděpodobně zásadním nejen ekonomickým, ale i politickým zlomem v kalamitě, protože zde má kůrovec potravní nabídku opravdu obrovskou, deficit srážek zejména v jižní části oblasti přesahuje 500 mm a prognóza počasí je i nadále špatná. Během několika týdnů vylétne letos poslední generace kůrovce a není v silách této země zajistit její - dokonce ani - zbrzdění. To by bylo možné pouze pokud by šlo např. čistě a jen o tu Vysočinu, ne o větší část lesů republiky. Nejsou a nebudou lidi, stroje, kapacity, pily jsou zahlcené, cena dřeva směšná a leckde už nižší než náklady na těžbu. Už ani LČR nestíhá vyznačovat stromy k těžbě. Pokuty nezaberou - lze pokutovat pár vlastníků, ale ne desítky tisíc - ti budou v tomto počtu o to víc tlačit na MZe a vládu směrem k zásadním změnám v LH.
+8 # pkarm 2018-08-24 11:36
Přidám ještě jednu kardinální lež. Prakticky v každém příspěvku tady tvrdíte, že lesníci na místo listnáčů sází rozsáhlá smrková pole. Jako příklad uvádíte zejména moravské kraje. Svá tvrzení nemáte podložená žádnými konkrétními daty, ale jen svým subjektivním dojmem, který prezentujete jako svatou pravdu. Tady je pár konkrétních dat, která se dají snadno vyhledat v oficiálních databázích. NIL2 (2011 - 2015)
zastoupení dřevin v obnově celá ČR - jehl - 38,8% (sm 32,6%) list. 61,2%
kraj ZLÍNSKÝ - jehl. 20,3% (sm 17,6%) list. 79,7%
MORAVSKOSLEZSKÝ - jehl. 26% (sm23,2%) list. 74%
OLOMOUCKÝ - jehl. 30,7% (sm26,9%) list. 69,3%
Závěr si laskavý čtenář vyvodí sám...
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-08-24 12:01
V reakci na Vaši oficiální databázi mě napadají známá slova, jejichž autora neznám: "Věřím, jen takové statistice, kterou jsem si sám zfalšoval".

Čísla, která uvádíte, určitě nejsou pravdivá. Pozastavím se pouze u Zlínského kraje, který znám nejlíp. Ve 3.LVS okolo Zlína byl v uvedeném období 2011-2015 podíl smrku v umělé obnově nejméně 55%. Ve 4.LVS pak rozhodně nadpoloviční, tedy jistě více než 60%. Pokud uvážíme, že od 5.LVS byl podíl sm určitě ještě vyšší, a naopak že lesy 2.LVS nejsou příliš rozsáhlé, tak se k Vámi deklarovanému údaji 17,6% asi těžko dostaneme, že?

Mám zmapované tisíce hektarů lesa zejména na východní Moravě, mám velmi dobrý přehled, jak, kde a čím se obnovuje. Znám lidi, kteří zalesňování řídí a rozhodují o skladbě dřevin, a znám i tlaky, na jejichž základě řada z nich i proti své vůli smrk sázet musí.Nachodím v daných lokalitách stovky kilometrů, takže mě rohlíkem určitě neopijete, milý pane.

Nevím, jestli lže ta statistika záměrně či z důvodu nějakých "chyb v metodice", ale ona prostě lže. A Vám děkuji za lež č.3, vidím, že to spolu dáváme pěkně dohromady:-)
+9 # pkarm 2018-08-24 12:59
Děkuji za vaší odpověď. Zpochybňování NIL jsem č
Od vás čekal. Odmítání oficiálního celorepublikové ho výzkumu podle přesných kritèrií, mne jen utvrdilo v tom, že diskuze s vámi nemá smysl. Dál si věřte "vámi zfalšovaným" datům a šiřte vaší svatou pravdu.
V mých očích jste se tímto příspěvkem stal šaškem.
-3 # Vladimír Pelíšek 2018-08-24 13:23
Prosím, označujte me za šaška. Ja ovšem - pokud dovolite - se budu řídit tim, co jsem skutecne viděl a zmapoval, ne čísly nahazenymi do databáze nějakým úředníkem.
A můj názor na Vás? Pripominate mi úředníci jedné banky, které jsem se svého času ptal, proč dostávám k měsíčně mnou sporene částce nizsi příspěvek banky, nez dle smlouvy dostávat mam. Jeji slova “to neni možné, urcite to tak neni, protoze je to tak uvedené v “našem systému” me bavi dodnes.
+3 # Máchal 2018-08-28 09:00
Taky vidím v lese trochu něco jiného. Hlavně bych ale uvedl ještě jinou statistiku, také z MZe. Jedná se o Zelenou zprávu o stavu lesů, dostupná je z r. 2016, a je tam i srovnání s předchozími roky http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf takže pro naší debatu ideál.
Zajímavá je hlavně strana 25. Ten rozdíl oproti tomu co uvádí pkarm je fakt markantní.
NIL vychází z měření na inventarizačníc h plochách, data zelené zprávy pocházejí předpokládám přímo z reálné statistiky lesní hospodářské evidence, po selsku bych jim věřil víc. Aniž bych chtěl něco zpochybňovat, ten rozdíl je zajímavě vysoký, může to někdo vysvětlit?
Jinak samozřejmě pokud by to mělo nabrat tento trend, vlastně radikální obrat v poměru listnáčů a jehličnanů, tak smekám.
+1 # lesnar 2018-08-26 14:35
....to jste si nevšiml, že jde o data z let 2011 - 2015? V celostátním měřítku je to už dávno pozdě a pokud Vy máte empirické poznatky z pozdějších let v měřítku menším, není to možné proti sobě postavit. Oponentovi je jedno, že je snadné vzít jej třeba na zlínskou Vršavu a zameditovat si nad obnovou pokůrovcových holin z posledních cca 5 - 7 let....(nezname ná to, že jde o snadný úkol ve stereotypech LČR. Situaci snad ale napomůže, že jedna z místních obyvatelek již nemá bratra vysokým manažerem. Což dokládá bizarnost váhy s. p. v českých poměrech)
A propos: Národní inventarizace lesů je jedna z mála činností, na něž je dobré mít státní Ústav HUL.
0 # Vladimír Pelíšek 2018-08-27 10:20
Všiml. Jak zvažuje MZe, smrk by měl být s výjimkou stanovišť s pro něj vyloženě vhodnými podmínkami vyloučen z obnovy ve středních polohách. Pokud to projde, zvedne se samozřejmě obrovská vina hysterického řevu.
Zlínská Vršava, tato teplá výslunná stráň nad zlínskou nemocnicí z jedné a obchodem Kaufland z druhé strany, v nadmořské výšce cca 300 metrů, která byla až donedávna osázená cca 90% smrkovou monokulturou, z níž už větší část v posledních letech uschla, je na poměry zlínských lesů spravovaných LČR, celkem dobrým příkladem plantážnického uvažování. Klasifikace této lokality jako oblasti "kyselých dubových lesů" totiž vedla jakýsi nebystrý mozek v minulosti k nápadu celou ji zasmrčit. Samozřejmě, takové podružnosti jako teplota přece nebudeme brát v úvahu, že. Hlavní je, že jsou tam kyselejší půdy.
V obnově tam dnes převládá - konečně - dub, který výborně prosperuje. Přesto se i tam nadále vysazuje smrk - na pochopení důvodů, proč tomu tak je, asi nemám dostatek intelektu.
Vidím, že to tam znáte. Podívejte se i na druhou stranu - oblast Majáku. I tam se vesele smrčí, prostě se "střídají plodiny" - po kukuřici pšenice, po buku s dubem smrk. Když vidíte loňskou výsadbu smrku hned vedle reznoucích kůrovcových smrčin na konečné místní MHD, litujete, že se raději nezabýváte absurdním dramatem.
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-08-24 12:06
A kdybyste náhodou potřeboval má tvrzení doložit, rád Vám poskytnu fotodokumentaci , například z oblasti lesů kolem Zlína či Vsetína. A že jste to Vy, tak to můžou být i fotky z doby výsadby dokonce pozdější, 2016-2017. Můžete si ta procenta sám odhadnout, ale pokud tvoří listnatá obnova 80%, je asi někde opravdu velice dobře utajená:-(
+8 # jára 2018-08-20 09:39
Teplo bylo kdysi ještě větší, vedra v odpoledních hodinách na padnutí, ve stínu 35°C, ale pršelo! Asi před 3-4 roky bylo léto, že červenec a srpen se chodilo ve svetrách, koupalo se asi tak 2 x za prázdniny a pršelo, že byla travní kalamita. Že je sucho se může příští rok otočit. Důležité jsou srážky. A klidně může být i 40°C. ALE PRŠET.
+9 # jára 2018-08-20 07:51
Dobrý den, no asi bude muset harvestor vjet do lesa i pro jeden. Pilaři s pilou v ruce na to prdí, protože dostanou za práci pár korun. Ve továrně vydělá 2x až 3x víc v dneštní době, když nejsou lidi na manuální práci. Takže buď bude muset revírník, což jsou zavaleni papíry a les více méně vidí z auta a z kanceláře. A pracovat s pilou se chtít nebude. Bylo a je plno článků, že pilaři končí, že se to nedá za ty peníze dělat. Že harvestory ovládají těžby to vidíme všude. Připočítejte si ještě váhu stroje i s kolopásy a spočítejte si uhutnění půdy, erozní rýhy když se kroutí při manipulaci. Na yotubu toho je plno. Dokud budou smrky převládat, harvestor bude. Až to stěží u nás, půjde na Slovensko nebo jinam. Než nové smrky vyrostou, tak to už tady nebudeme. A zase smrky. Na listnáče harvestor není a doufám, že ani nebude. Lesy by se měli chránit a v důsledku smrku a teď i sucha se to ukazuje, ale některým to jaksi nedochází!!!! Spíše si to nechtějí připustit. Pokud se nezmění a přímo nenařídí zákonem co se a kde se má pěstovat a opravdu lidi s citem pro přírodu a lesy, stav bude stejný a ještě horší. Nedochází k interakci mezi lidmi a v přírodě to teď taky dost pokulhává. A kdyby příroda mohla, může, tak nás nakope. Myslím všeobecně lidi!!!! Nejen lesníky.
-5 # BIRKE 2018-08-16 22:13
Ale jede na Humpolecku harwestor teží pět kůrovců a cesta k těm stromům znamená že udělá cestu , přibere deset zdravejch zelenejch . Ptám se jak je to možné , je to možné proto že jsou revírníci korumpováni a za prachy si firma dělá co chce . Hmota se vyveze na skládky bez asanace .
+13 # Rensa 2018-08-16 21:48
I lesů na Vysočině prvořadým problémem je, že pro dva kůrovčáky harvestor nejede.
+9 # Vladimír Pelíšek 2018-08-17 12:54
U lesu na Vysočině je prvořadým problémem, ze jsou se zohlednenim klimatických podmínek a nadmořské výšky zničené smrkovou mánií asi nejvíc z celé ČR. Jen málokde jinde v zemi je tak malo lesu blízkých prirode jako na Vysočině.
Na Neviditelnem psu (i) o tom pred par dny napsal zajímavý článek profesor Mrkva, který na rovinu přiznává, ze žádné světlo na konci tunelu neexistuje. Na Telcsku či Velkomeziricsku je i v běžných letech stěží 600 mm srážek, takze jakou tam ma perspektivu smrk teď? Nebo mate v rukávu nějaké eso typu smrku s kulovym kořenem nebo “stepniho” smrku, kdyz uz ten chlumní nesplnil očekávání?
Kdysi v 70.letech se jeden typicky lesni technolog s rudou knizkou rozplýval, jak moderní lesni hospodářství učinilo Vysočinu pestrou, protoze díky němu se můžeme dívat na nádherné smrčiny, bory, doplněné modrinem či brizou, a nikoliv na jednotvarne bukojedlove pralesy. Proste takova severska idylka na 49.rovnobezce.
Vysočiny je mi opravdu lito, protoze jakmile se “to” rozběhne naplno tam, tak tam žádné zbytky bucin, doubrav ani bukojedlin jako na Moravě, které by aspoň na části území udržely lesni charakter, proste nebudou.
+20 # Jekyll 2018-08-17 23:59
Ano, smrková mánie, plantážnictví, to tady na Vysočině opravdu 100 let bylo a fungovalo. Místní klima smrku celkem vyhovovalo, koneckonců máme pořád přirozenou obnovu na té nejlepší úrovni - otázka je, co s tím mladým sm bude dál? Není lepší tam nechat nalítnout např. bř,, jeř.,os. a pod. (dosud nežádoucí sajrajt)? Se vším souhlas, jen ohledně bukojedlin - historicky tu byly ještě před smrkem, takže proč jim nevěřit i do budoucna??? Samozřejmě v rozumné míře, opět ne plantážnicky...
A ještě k článku - věčný problém rajonizace... nedávno jste psali o apokalypse na Dačicku ( kraj Jihočeský), dnes Telč ( kraj Vysočina), ale že největší **vulgarismus** je právě na široké frontě na pomezí těchto krajů a jak funguje koordinace st. správy, o tom ani zmínka... Tam totiž "chcípl pes", úředník v tom systému absolutně neví, která bije... A zastupující šéf LČR v televizi lže, jak vypisují výběrovky přednostně na lokality, kde se brouk teprve chystá zaútočit... co ten pán hulí, tomu snad ani sám nemůže věřit!?! Ví aspoň teoreticky, jak to s lýkožroutem funguje?,Že co jsem viděl včera, to dnes neplatí... jen ať hradečtí vyrazí do terénu, bude se jim, teoretikům, smát každý dřevorubec! Stát má hlavně pomoci s odbytem, víc bych po něm nechtěl !!!

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál
Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Lesnictví

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity...

Čti dál

13°C

ČR - aktuální počasí

Slunečno

Vlhkost: 93%

Vítr: 11.27 km/h

  • 20 Zář 2018 27°C 12°C
  • 21 Zář 2018 29°C 14°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby