Přihlásit

Ministr zemědělství M. Toman se vyjádřil ke kalamitní situaci na Vysočině

Kalamitní situaci s kůrovcem na Vysočině považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za vážnou. Uvedl to ve čtvrtek 6. záři v Jihlavě při jednání s hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem a zástupci lesnického sektoru. Podle ministra Tomana MZe k situaci přistupuje s plnou vážností a realizuje řadu kroků, které ji pomohou zvládnout.

Doporučený Ministr zemědělství M. Toman se vyjádřil ke kalamitní situaci na Vysočině

V tiskové zprávě MZe ministr zemědělství Miroslav Toman řekl: „Chci všechny ujistit, že pro zvládnutí kalamitní situace děláme maximum. Největší problém je v nedostatku pracovníků a strojů, proto jsme již dříve umožnili přijetí až dvou tisíc lidí z Ukrajiny na práce v lesích. Jednáme rovněž o možnosti využití desítek harvestorových uzlů z Litvy, abychom posílili kapacitu pro těžbu.

MZe průběžně vyhodnocuje kalamitní situaci v celé republice, využívá k tomu data Lesní ochranné služby, Lesů ČR či tzv. rekognoskační lety. Z údajů vyplývá, že Kraj Vysočina je oblastí, ve které došlo meziročně k největšímu nárůstu kůrovcových těžeb.

Je bohužel zřejmé, že na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů," uvedl ministr Toman.

Čtěte také: Na Vysočině přibývá špatně uložené dřevo u cest kvůli velké těžbě (ČTK)

Poslanci ze Zemědělského výboru viděli lesy oslabené suchem a sami posoudili stav porostů

Poslanci ze Zemědělského výboru Parlamentu České republiky 5. a 6. září přímo ve státních lesích posoudili stav porostů. V doprovodu zástupců Lesů ČR i Ministerstva zemědělství si udělali představu o tom, jaká je skutečná situace v českých a moravských lesích.

Důsledky klimatické změny a s ní související napadení lesů kůrovcem viděli poslanci na Vysočině, kterou kalamita čeká, i na severovýchodní Moravě, kde se lesy již po kalamitě obnovují. „Sdělili jsme zákonodárcům, že státní lesnické podniky i další vlastníci lesů naléhavě potřebují legislativní podporu ve změnách lesního zákona, v najímání zahraničních dělníků, kteří pomohou s těžbou i asanací, a v řadě dalších kroků, které zásadně urychlí zpracování kůrovcem napadeného dříví," řekl Josef Vojáček, generální ředitel podniku Lesy ČR.

Situaci na Vysočině – od Třebíče až po Telč - posoudili účastníci z letadla při hodinu a půl dlouhém letu. Následně na Bruntálsku viděli v lesích stav po kalamitě. „Je patrné, že kůrovcová kalamita není příčinou, ale důsledkem stávajícího stavu, který vyplývá z klimatické změny, jíž čelíme. Problémy s napadeným dřívím se týkají všech vlastníků lesů, nejen Lesů ČR. Musíme vytvořit podmínky proto, aby naši lesní hospodáři zvládli poškozené porosty vytěžit v co nejkratší době," uvedl předseda Zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek.

Poslanci na Bruntálsku viděli obnovené smíšené lesy tvořené několika druhy dřevin, výškově rozdílné a tedy různověké. „Postupujeme tak již řadu let, není to žádná novinka," uvedl Jiří Groda, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. Ani dnes lesníci nezanevřeli na smrk. „Nechceme se ho zcela vzdát, protože plní výchovnou funkci pro ostatní dřeviny a kryje půdu. Bez něj by holá plocha vyschla daleko rychleji. Do budoucna v lesích zůstane jen velmi omezeně, ale patří tam," dodal Groda.

Poslance zajímala rychlost reakce stromů na klimatickou změnu, objem napadeného dříví i způsob, jak se tomu dá zabránit. „Se suchem se nedá bojovat, je to přírodní proces, kterému se musíme přizpůsobit. Les ale roste sto let a naše kroky posoudí až potomci a jejich děti. Nezbývá, než napadené dříví hned vytěžit a asanovat a zpomalit tím rozpad porostů. Následně pak vysazovat odolnější smíšené lesy, tvořené také náletovými dřevinami," vysvětlil Vojáček.

Jak je uvedeno v tiskové zprávě, Ministerstvo zemědělství přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.

MZe podporuje v existujících dotačních titulech také nákup odkorňovacích strojů, které jsou pro likvidaci kůrovce důležité. Další možností je chemická asanace dřeva. MZe proto požádalo o udělení výjimky na použití některých insekticidů i pro neprofesionální uživatele. V případě jejího udělení budou moci vlastníci lesů sami chemicky asanovat kůrovcem napadené dřevo.

Podporu poskytuje MZe i na obnovování lesního porostu, za každý hektar obnoveného lesa získají vlastníci 40 tisíc korun, dalších 20 tisíc pak na zajištění výsadby. MZe nyní dokončuje přípravu nařízení vlády, které by celkovou částku na hektar zvýšilo až na 85 tisíc korun.

Podle TZ MZe (6. 9. 2018) a TZ Lesů ČR (7. 9. 2018), red.

 

Naposledy změněno: pondělí, 10 září 2018 10:36

(1 Hlasovat)

Komentáře   

+2 # cvonza 2018-09-12 16:54
Na všech CHKO a NP Šumava se kůrovec pěstoval a DUHA to podporovala , , teď budou lidé (blbové ) od DUHY radit co s kůrovcem . Žijeme v TATARSTÁNU , nebo ve vleku či pod nadvládou rozpočt organizací , které utratí 13 miliard a z toho 1/2- 2/3 na vlastní provoz . TAM je finanční rezerva na boj s Kůrovcem.
+6 # jára 2018-09-11 19:47
V časopisu Myslivost jsem našel super článek: Fotoreportáž z ráje drobné zvěře. Sice to do lesnictví nepatří ,ale je to stejný příměr. Drobná zvěř z krajiny u nás mizí, vím to z praxe. Je to v Rakousku, cituji: Někteří ji navštívili, nevěřícně zakroutili hlavou a se slovy "tohle u nás nejde" zase odjeli domů. Konec citace. PROČ? Ono by to šlo, sice za delší dobu, ale šlo, ale chce to chtít. TO je jako s pěstováním lesů, šlo by to, ale musí se chtít!. Pokud drobní vlastníci nechtějí, tak pak nařízení zákonem. Každý si dělá co chce, pak to tak vypadá, nejsou žádná pravidla. Velkoplošné zemědělství, lesnictví. Proč nemít políčka pro drobnou zvěř. Proč nemít smíšené lesy. Proč si neděláme svoji zem lepší. A jsem na místě. Sem tam nějaký záchvěv, aby se něco ukázalo, ale jede se dál. Nejsem soběstační. Nemáme svůj názor a pokud ano, tak jako nepolitičtí a ne mocní je nám to na houby. Pak to tak vypadá jak to vypadá.
0 # jára 2018-09-11 08:47
Dobrý den, příroda je ekosystém s biodiverzitou. Příroda jsme i my , jsme součástí, bohužl. Až člověk ji začal přetvářet a podřizovat svým hodnotám. a potřebám. Továrny, zpracování dřeva, zemědělství. Pak se vše začalo dělat ve velkém. A do dnes to zůstalo. Už jsem zmiňoval rozdíly na mapě Rakouska a Česka. Je to jako s dražováním. Více se našich plodin - obilí se vyváží a pak když tady nemáme, což nemáme, tak se za draho nakupuje. A zdražuje. Je to s mlékem, masem. Máme prodávat z našich nadbytků a né z nedostatků a pak nakupovat svoje vlastní za dražší ceny. To je i se dřevem!!!!
Jsem součástí přírody a životního prostředí a záleží ještě na nás jak dlouho. Dnes sám vidím 15 leté smrkové porosty, kde nemají co dělat. A sadili se a sadit budou. Pak jsou lesy náchylné na vše. A hlavně smrky. Jak jsem se učil. Latence, gradace atd. Teď není ani gradace, teď je průšvih a k latenci to rozhodně nemá sklon.
0 # lesnar 2018-09-10 19:24
Nebudu reagovat k jednotlivcům, protože se tu tříbí názorové skupiny. Naštěstí je ta demagogie nejhrubšího zrna v mizivé menšině. FB stránku Hž sleduje 7 lidí a má 8 sympatizantů...
Sleduji, že se nemáme vymlouvat na přírodu, protože sucho pomine a kůrovec je důsledkem lajdáctví a špatné transformace. Inu dobrá. Co je to teda příroda? Pracovní teorii mám takovou, že je to "vše" nebo třeba "Vesmír". A nevadí mi, že někdo může šermovat "panteismem", "pohanstvím" nebo "zeleným fanatisnem". Je mi to upřímně jedno.
Takže ona příroda prostě určuje "pravidla silničního provozu" a jen naprostý **vulgarismus** by za dnešního provozu vstoupil do vozovky první třídy prosazováním smrkových provozních zvyklostí semdesátých let.
Ona příroda byla také "zavinila" irský hladomor, jehož kořenem byla zaostalost Irska a zúžený genofond pěstovaných brambor. Vztaženo na lesnicky významné dřeviny nesmíme zapomínat, že současný zákon o nakládání s reprodukčním materiálem těchto dřevin platí jenom "zlomek sekundy", měřeno přírodními hodinami.
A v neposlední řadě je to tak říkaje " krach podnikatelského záměru". Mám před očima fabriku, kde jsem i pracoval. Vlastníkem je Z-Group. 40 let prosperovali, systém se změnil a krachují. Tunel? Havloidní ztráta východních trhů? Socialistická přezaměstnanost ? Není to jedno? Vy byste to provozovali za cenu obrovských ztrát? Víte jak vypadají takové areály "na Západě"? Tenhle projekt je prostě neživotaschopný . Tento smrkový projekt je prostě neživotaschopný .
+8 # jára 2018-09-09 19:08
Dobrý den, máte pravdu ve všem!!!! To je tak, že VY jako praktik děláte rukama, víte co a jak víc než nějaký VŠ Ing. který vyjde ze školy a nikdy nepracoval rukama, ale moudra rozdává a když se něco pokazí, svede se to na přírodu. Kdyby se pěstoval vše jak má i teď v zalesňování, tak kůrovec nebyl v takové míře. Jak se už uvádělo, že se sadí více listnáčů než smrku atd, tak statistiku každý dělá podle sebe. Jednou LČR uvádělo, že se vysazuje více listnáče než smrku a teď jsem viděl na vlastní oči, že je to zase půl napůl. Pak mámě věřit statistice? Připadá mi lesnictví jako paní Krnáčová v Praze, že chce Prahu vyškrtnou z UNESCa a všude mít vysoké baráky a penízky. To je stejné v lesnictví. Něco se má dělat správně a nedělá a pak je pozdě. Sucho bylo i před 200 lety a pak zase pršelo a pršelo. Je to v cyklech po několik let. Je potřeba něco napsat. Jinak by nebyly dějiny. Držím palce lidem, co to myslí s lesy dobře. Vše určuje vlastník, majitel lesa. Lesník musí poslouchat i když je to proti jeho srsti. A peníze jsou ve velké roli. Lesům ZDAR .
+10 # MM 2018-09-08 19:42
Desítky harvestorových uzlů z Litvy..... Jasně, už se tady řítí......
+42 # lespurda 2018-09-07 20:14
# lespurda docolojan@seznam.cz 2018-09-05 19:58
lesy nejsou byznys a jak nas na lesnickem učilišti učili předevšim de o pěstovani lesa a kurovcová kalamita. sucho má svuj podil a přemnoženi kurovce zpúsobene ponechani dřivi na skladka a zdlouhave výběrové řizeni je prava přičina tak lesu zdar v horach pracuji 30 let nemužu se divat jak se zodpovědnosti všichni zbavuji a hazi to na přirodu
+23 # Jekyll 2018-09-09 21:34
Prudo, taky mám jen učiliště, ale češtinu snad lepší... ;-)
Ono je to tak, že les opravdu není fabrika. Nějaký chytrák ze ŽP (tuším Dačice) zde nedávno vinil drobné vlastníky ze šíření kůrovce. Já bych si klidně dovolil obvinit stát z toho samého - zdlouhavé výběrovky, umožnění akciovkám vycouvat z nevýhodného (vyhraného!) tendru...Pokud se cenou podbízejí, tak ať zkrachují, nikdo je přece nenutil nabízet takové ceny, s rizikem krachu trhu měly počítat! Článek je o Vysočině - právě tady na pomezí
s JČ krajem je vidět, jak lesočeský systém funguje...
A - bez záruky - tu mizernou odkupní cenu za kulatinu má na triku taky politika LČR, tak si to nějak přeberme... 8)
+9 # Pavel Boucký 2018-09-10 14:23
Lesy jsou byznys!!! Velká většina lesů slouží jejich vlastníkům k produkování zisku, jinak by pro ně nemělo smysl lesy vlastnit. Na druhou stranu, pokud dosáhnou svých potřeb, je vlastníkům jedno, zda ten zisk bude z prodeje dřeva, nebo z dotací, příspěvků nebo jiných plateb na mimoprodukční funkce.
A tvrzení o tom, že i historicky se střídala období sucha a naopak období vlhká. Asi ano, ale bylo to dáno přírodními pravidly. Byly i doby ledové. Ale dnes v tom pořádně mícháme my -lidé. Velké aglomerace, průmyslové a energetické komplexy atd. uvolňují obrovské množství tepla, které mění standardní termiku vzdušných proudů. Ty pak míří zcela odjinud a jinam, než bylo po dlouhá období běžné. Oslabení ozónové vrstvy, větší ohřívání povrchu atd. a těch vlivů je více. Takže těžko předpokládat, co přijde dál. Ale učili nás, že i Sahara byla kdysi dávno zelená.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Sněmovní výbor podpořil rozpočet MZe na příští rok, obává se kůrovce

Sněmovní výbor podpořil rozpočet MZe na příští rok, obává se kůrovce

Lesnictví

Sněmovní zemědělský výbor podpořil 7. 11. 2018 návrh rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. Příjmy mají činit 35,3 miliardy a výdaje 57,4 miliardy korun. Rozdíl...

Read more
LDK kritizuje Hnutí Duha za vyzývání k protiprávnímu jednání

LDK kritizuje Hnutí Duha za vyzývání k protiprávnímu jednání

Lesnictví

Doplněno o reakci Hnutí Duha 9. 11. Lesnicko-dřevařská komora ČR (LDK) se v tiskové zprávě ze dne 8. 11. 2018 důrazně ohradila vůči iniciativě Hnutí Duha...

Read more
Nejvíce vítězných nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Nejvíce vítězných nabídek v tendru 2019+ podala Jihozápadní dřevařská

Lesnictví

Aktualizováno o přehled nabídek. Vítězem osmimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva 2019+ pro léta 2019 až 2023...

Read more
Škody po orkánu v Itálii zničily zhruba 15 milionů kubíků dříví

Škody po orkánu v Itálii zničily zhruba 15 milionů kubíků dříví

Lesnictví

Bouře, které se minulý týden přehnaly Itálií, zničily zhruba 15 milionů kubíků dříví. Vyplývá to z prohlášení zemědělského svazu Coldiretti. Podle guvernéra Benátska napáchaly silný...

Read more

8°C

ČR - aktuální počasí

Zataženo

Vlhkost: 97%

Vítr: 9.66 km/h

  • 13 Lis 2018 11°C 6°C
  • 14 Lis 2018 8°C 2°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby