Přihlásit

Použití feromonových lapačů v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému

Feromonové lapače byly do ochrany lesa proti lýkožroutu smrkovému zavedeny na přelomu 70. a 80. let minulého století. Mnoho podmínek pro jejich používání bylo stanoveno empiricky bez podložení exaktními fakty. Proto byla na základě výsledků řady experimentů zpracována metodika, která některé postupy zdůvodňuje a navrhuje i nová řešení.

Doporučený Použití feromonových lapačů v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému

Titulní foto: Standardní uspořádání feromonových lapačů.

Systém instalace feromonových lapačů

Standardně se feromonové lapače instalují podél porostní stěny v bezpečnostní vzdálenosti 10–25 m v blíže nedefinovaných rozestupech, a to na ohrožených holinách po kalamitní těžbě (kůrovcové, větrné apod.) nebo na jiných ohrožených lokalitách. Nově se navrhuje alternativně umístit feromonové lapače do středu paseky. Lapače se instalují v těsném dotyku – bariéře. Vhodné jsou nárazové štěrbinové lapače typu Theysohn. Feromonový odparník se vyvěšuje obvykle do každého lapače – pak jsou výsledky srovnatelné se standardní metodou. Při vyvěšování menšího počtu odparníků (např. ob lapač) celkový odchyt klesá. V případě vyvěšení menšího počtu feromonových odparníků se odchyty z bariéry pro vyhodnocení sečtou a vydělí počtem feromonových odparníků. Pod pojmem „odchytové zařízení" je tedy chápán feromonový odparník, a ne feromonový lapač. Kontrolní odběry se provádí stejně jako při standardním rozmístění, tj. v intervalu 10–14 dnů. Další alternativou je „minibariéra" zpravidla ze tří feromonových lapačů, přičemž navnaděn je pouze jeden (prostřední) – toto seskupení se opět bere jako jedno odchytové zařízení.
Pro aplikaci bariérové metody jsou vhodné paseky o šířce až 100 m; délka není podstatná. Není vhodný pro rozsáhlé kalamitní holiny. Počet feromonových lapačů se stanoví stejným způsobem jako v případě standardního umístění, tzn. pro jarní rojení z kalamitního základu, pro letní rojení na základě výše odchytu (viz ČSN 48 1000). Feromonové lapače se umísťují do středu holiny rovnoběžně s delší stranou. V případě velmi dlouhých pasek je možné bariéru rozdělit třeba do dvou skupin, ty pak umístit více ke krajům paseky. Platí všechna obecná pravidla pro instalaci feromonových lapačů (výška nárazové plochy zhruba v prsní výšce, lapače nesmí být zakryty buření apod.).
Navržený systém instalace umožňuje efektivnější způsob používání feromonových lapačů v „těsné" bariéře uprostřed paseky. Nahrazuje tak standardní rozmístění podél porostní stěny v určitých rozestupech, přičemž efektivita (výše odchytů) je srovnatelná. Ani v literatuře popisované používání bariér není ve své podstatě bariérou v našem slova smyslu, ale pouze řadou feromonových lapačů se zkrácenými rozestupy.

Rozestupy mezi feromonovými lapači

Rozestupy mezi feromonovými lapači nejsou v současné době nikde specifikovány. Vycházely prakticky z vypočteného počtu potřebných feromonových lapačů a rozměrů holiny (délky porostní stěny). Bylo prokázáno, že rozestupy mezi feromonovými lapači nemají vliv na výši odchytů, takže je možné je stanovit s ohledem na stanovištní podmínky, tj. zejména s ohledem na velikost holiny (délku porostní stěny) a na populační hustotu. Nejsou opodstatněné obavy, že zahuštěním nebo rozvolněním feromonových lapačů ovlivníme odchyty do jednotlivých feromonových lapačů. Zvýšený počet feromonových lapačů podél porostní stěny celkově zvyšuje odchyty na lokalitě, a to více méně lineárně. Nebyly podloženy také názory, že s kratším rozestupem se odchyty na jeden feromonový lapač snižují a že tedy nemá význam jejich zahušťování. Vždy však musí být dodržen stanovený počet instalovaných feromonových lapačů zjištěný na základě kalamitního základu (pro jarní rojení) nebo výše odchytů (pro letní rojení). Výjimku mohou tvořit pouze zcela extrémní kalamitní situace, kdy nejde vypočtený počet feromonových lapačů na lokalitu technicky umístit. Zvyšování počtu feromonových lapačů naopak nic nebrání.
Doporučené rozestupy jsou v rozpětí 5–25 m. Kratší se ve standardním rozestavění nedoporučují, protože byl prokázán účinný dosah feromonové pasti v okruhu 5 m, kdy bylo odchytáno cca 50 % všech zde se vyskytujících brouků. Delší rozestup je již spíše individuálně instalovaným feromonovým lapačem, určeným především pro monitoring.

Vzdálenost feromonových lapačů od porostní stěny

Bezpečnostní vzdálenost je normou a vyhláškou stanovena v rozpětí 10–25 m. Bylo prokázáno, že ve vzdálenosti 10–20 m jsou odchyty více méně vyrovnané a při vzdálenosti 25 m je pokles relativně nízký. Při vzdálenosti 5 m odchyty relativně výrazně vzrostou, ale narůstá i riziko napadení porostní stěny, zejména za stávající snížené vitality porostu. Proto je doporučováno dodržovat bezpečností vzdálenost 10–20 m.
Bezpečnostní vzdálenost může plně respektovat jak velikost paseky, tak zdravotní stav porostů (vitalitu) bez toho, že by došlo k nějakým významným změnám ve výši odchytů do feromonových lapačů. Toto je významné zejména v období dlouhodobého sucha, kdy vitalita porostů klesá a riziko napadení stromů v blízkosti feromonového lapače vzrůstá.

Bariéra feromonových lapačů.

Výměna feromonových odparníků

Všechny registrované feromonové odparníky splňují jak deklarované požadavky na biologickou účinnost (s výjimkou feromonových odparníků s kombinovaným účinkem, kde jsou celkové odchyty relativně nízké), tak na uvedenou dobu účinnosti. Současné studie však přesto poukazují na rozdíly jak v celkové účinnosti, tak i v délce účinnosti. Pro zefektivnění účinnosti (zejména ekonomické) je vhodné sledovat aktuální studie, které tyto vlastnosti porovnávají.
Navýšení výše odchytů v důsledku zvýšeného množství uvolňovaného feromonu (které lze zajistit např. vyvěšením více odparníků do jednoho feromonového lapače) nemá na odchyt vliv a je zcela neefektivní.
Umožnění aplikace pouze jednoho feromonového odparníku ve feromonovém lapači po celou letovou aktivitu lýkožrouta smrkového je novinkou v běžně používané praxi, i když je v rozporu s doporučením výrobců. Přesto je u některých feromonových odparníků tento postup možný a nemá vliv na výši odchytů, což lze uplatnit zejména v gradaci, kdy je pokles odchytů relativně nízký, téměř zanedbatelný, což při monitoringu v základním nebo zvýšeném stavu může být rovněž dostatečné. Prakticky se to netýká pouze feromonových odparníků s kombinovaným účinkem na lýkožrouta smrkového a lýkožrouta lesklého. Celkové odchyty při použití jednotlivých feromonových odparníků se liší, avšak rozdíly nejsou až na výjimky příliš významné.

Závěrem

Navržené nové postupy mají za hlavní cíl celkově zefektivnit a optimalizovat obranná opatření při využití feromonových lapačů v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému. Náklady na jednoho odchyceného brouka se těžko vyčíslují. Cena se skládá zjednodušeně ze dvou základních položek – materiálových (cena feromonového lapače a feromonového odparníku) a nepřímých, které v tomto případě představují náklady na instalaci feromonových lapačů a jejich pravidelné kontroly. Právě tyto náklady nelze jednoznačně vyčíslit, protože záleží nejen na počtu feromonových lapačů, ale také na rozestupech mezi jednotlivými feromonovými lapači a skupinami feromonových lapačů. Roli hraje i to, v jakém terénu jsou nainstalovány, jak jsou plochy zabuřenělé, za jakého počasí se kontroly a odběry provádějí apod.
Právě časová náročnost na instalaci feromonových lapačů a následné pravidelné kontroly v případě použití „bariér" se jednoznačně snižují a pozitivně tak ovlivňují náklady při dosažení stejného efektu. Pokud by se použily v základním nebo zvýšeném stavu pro monitoring, pak lze snížit i náklady materiálové navnaděním pouze některých feromonových lapačů.
Při zahuštění feromonových lapačů instalovaných podél porostní stěny (zkrácení rozestupů) lze předpokládat, že náklady na jednoho odchyceného brouka se rovněž snižují, a to zejména v kalamitním stavu, kdy jsou odchyty vysoké a čas potřebný pro kontrolu příliš nevzrůstá.
V rámci použití správné bezpečnostní vzdálenosti lze úspory hledat především v tom, že dojde k eliminaci rizika napadení porostní stěny v blízkosti feromonového lapače, a tím nedojde ke snížení ceny za prodej napadeného dříví; časem budou tyto stromy vytěženy v řádné mýtní těžbě a zpeněženy za plnou cenu, bez srážek za napadení lýkožroutem.
V případě aplikace pouze jednoho feromonového odparníku během celé doby letové aktivity lýkožrouta smrkového je snížení nákladů zcela prokazatelné, protože jde na vrub materiálových nákladů. Obvykle se feromonové odparníky vyměňují minimálně jednou, výjimečně i dvakrát za sezónu, takže úspory se týkají právě ceny použitého feromonového odparníku.

Petr Zahradník, Marie Zahradníková
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autoři

Článek najdete také v Lesnické práci 4/2016.

Naposledy změněno: čtvrtek, 21 duben 2016 11:29

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MZe slíbilo vyplácení podpory nestátním vlastníkům lesů do konce roku

MZe slíbilo vyplácení podpory nestátním vlastníkům lesů do konce roku

Lesnictví

Aktualizováno. Tři miliardy korun, o jejichž vyčlenění ze státního rozpočtu na boj s kůrovcovou kalamitou se vyjednává, by bylo podle ministerstva zemědělství možné uvolnit koncem...

Politici jednali na Vysočině o stavu a podpoře lesů

Politici jednali na Vysočině o stavu a podpoře lesů

Lesnictví

Průběžně aktualizováno. Ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl na pracovním výjezdu vlády na Vysočinu 15. 5., že letos chce Ministerstvo zemědělství (MZe) podpořit správné hospodaření v...

U Bzence začalo rojení milionů chroustů maďalových

U Bzence začalo rojení milionů chroustů maďalových

Lesnictví

Aktualizováno 11. 5. U Bzence na Hodonínsku začalo očekávané líhnutí milionů chroustů maďalových, jejich larvy v následujících letech poškodí kořenový systém stromů. Jen za poslední...

Lesy ČR chytají prodej svých 50 procent v HLDS

Lesy ČR chytají prodej svých 50 procent v HLDS

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) chystá prodej svého polovičního podílu ve společnosti Hradecká lesní a dřevařská společnost (HLDS). Kupujícím má být druhý akcionář HLDS...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby