Přihlásit

Musíme adaptovat lesy na změnu klimatu, ale i náš přístup k nim

V čele pražské lesnické fakulty stojí od konce roku 2019 Róbert Marušák, profesor hospodářské úpravy lesů a dlouholetý proděkan. Jak vidí budoucnost fakulty, ale i našeho oboru nebo jak fakulta zvládá výuky v situaci uzavřených škol, se jej redaktoři Lesnické práce z důvodu protiepidemických opatření ptali korespondenční formou.

Doporučený Musíme adaptovat lesy na změnu klimatu, ale i náš přístup k nim

prof. Ing. Róbert Marušák, PhD.

* 1971

V roce 1994 absolvoval Lesnickou fakultu Technické univerzity ve Zvolenu. Zde také v roce 2000 dokončil doktorandské vzdělání v oboru hospodářská úprava lesů. V roce 2007 se již na Fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze stal docentem a v roce 2016 byl na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze jmenován profesorem.

V období 1997 až 2006 působil jako odborný asistent na Lesnické fakultě Technické univerzity ve Zvolenu. Od roku 2006 do roku 2014 byl vedoucím katedry hospodářské úpravy lesů Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Praze a následně Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, kde v letech 2008–2009 působil jako proděkan pro rozvoj, v letech 2010 až 2015 jako proděkan pro vědu a výzkum a následně jako proděkan pro mezinárodní vztahy.

Od konce roku 2019 je děkanem Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

FLD ČZU v Praze

- S jakými vizemi jste v roce 2019 kandidoval na pozici děkana FLD ČZU v Praze?

Moje vize je celkem jednoznačná. Chci přispět k tomu, aby naše fakulta byla moderní vzdělávací a výzkumná instituce v oblasti lesnictví, dřevařství a příbuzných aplikovaných věd, která je známá kvalitou svých absolventů, vědeckých výsledků a aplikačních výstupů, je mezinárodně uznávaná a praxí žádaná.

- Váš předchůdce „pražskou lesárnu" v mnoha ohledech velmi významně posunul. V čem byste chtěl na jeho práci navázat, a naopak, co byste chtěl dělat jinak?

Vzhledem k tomu, že jsem po celou dobu funkčního období mého předchůdce byl součástí vedení fakulty, nebylo by asi ode mne moc moudré a zároveň bych šel sám proti sobě, kdybych prezentoval, že budu dělat něco významně jinak. Moje cíle se zásadně neliší od cílů, které měl pan emeritní děkan, i když kroky k jejich naplnění se nepatrně lišit budou. Určitě chci navázat na vše, co se povedlo, např. vědecké výstupy. Co bych chtěl ještě víc rozpracovat, je pedagogická oblast a spolupráce s praxí.

- Připravuje fakulta pod vaším vedením nějaké další významné projekty v oblasti vědy a výzkumu či vzdělávací infrastruktury?

Určitě ano. Bez projektů nemůžeme rozvíjet žádný z oborů a ani fakultu jako celek. Pozitivní je, že na všech katedrách si to uvědomují a sami projektové příležitosti vyhledávají. Snažíme se zapojit do každé výzvy, kterou vyhodnotíme jako důležitou a perspektivní z hlediska vědeckého nebo vzdělávacího.

- Jak se vám daří najít rovnováhu mezi významnými výzkumnými a investičními projekty a kvalitou výuky?

Myslím, že tady nejde ani tak o rovnováhu mezi výzkumem a výukou, jako o skloubení těchto činností. Rovnováha by znamenala vyčlenění stejného času vědě a výuce a to by mělo za následek, že bychom řadu projektů nemohli vůbec realizovat. Pracovní čas kolegů, kteří se podílejí na projektech, je podstatně delší než 8 hodin denně a zahrnuje rovněž víkendy. Ve vědecké činnosti to není tak, že ve čtyři odpoledne položíme tužku na stůl a zamkneme kancelář. Nemluvě o tom, že výuka u nás probíhá i v pozdních odpoledních a večerních hodinách, u kombinované formy i o víkendech. To samotné skloubení je víceméně automatické, protože to na vysoké školy patří. To, že se nám to daří, dokládají výsledky jak ve vědecké, tak pedagogické činnosti.

- Daří se fakultě angažovat také pedagogy „zvenčí", z provozu, tedy takové, kteří takzvaně nevyrostli na fakultě?

I když se snažíme vychovávat si vlastní kapacity v rámci doktorského studia, víc než 60 % zaměstnanců fakulty nezačalo svoji kariéru na FLD. Co se týče odborníků z praxe, velice rádi bychom je angažovali ve větší míře. V současnosti je ale vzhledem k pravidlům akreditací můžeme využít jenom k jednotlivým přednáškám nebo terénním cvičením, což děláme.

Studium lesnických oborů

- Jaké povědomí o současné situaci v lesnictví mají studenti fakulty?

Věřím, že dostatečné. V rámci výuky jednotlivých předmětů pedagogové přenáší nové poznatky a zároveň zařazují do výuky aktuální problémy. Kromě toho se na půdě fakulty v poslední době pravidelně organizují odborné semináře a workshopy kolegů z praxe z ČR i zahraničí, kterých se studenti mohou zúčastnit.

- Lesní hospodářství zažilo a stále zažívá extrémní změny. Jak na změny v podobě nedostatku finančních prostředků na péči o lesy i změnu přístupu k lesům v důsledku klimatických změn a extrémů reagujete ve výuce a u profilu absolventů?

Změna profilu absolventa si vyžaduje vždy změnu akreditace příslušného studijního programu. Na bakalářském stupni jsme tuto změnu udělali v roce 2018, kdy jsme akreditovali nový studijní program lesnictví se dvěma specializacemi: Ochrana a pěstování lesních ekosystémů a Ekonomika a řízení lesního hospodářství. Změny, na které se ptáte, se adekvátně promítly do obsahu vyučovaných předmětů. Stejným způsobem teď přistupujeme k přípravě nové akreditace magisterského studijního programu Lesní inženýrství, ve kterém se ještě víc zaměříme na adaptační opatření, přírodě bližší způsoby hospodaření, ekosystémové služby, multifunkční plánování, ale i podporu rozhodování a komunikaci.

České lesnictví

- Je zřejmé, že dopady sucha, kalamita i dopady pandemie COVID-19 do značné míry změní přístup k LH. V jakých oblastech očekáváte hlavní změny?

Doufám, že pandemie bude otázkou jenom letošního roku. Mnohem horší je kombinace sucha a kůrovce, která po ekonomické stránce zanechá na lesních majetcích negativní stopy několik let. Tím důvodem je, a to by mělo být taky ponaučením, že sice proklamujeme, že lesy plní množství funkcí, ale prakticky jedinou, která majiteli přináší finance, je těžba dříví. Ostatních tzv. ekosystémových služeb, mezi nimi i vodohospodářské, si společnost cení jenom slovně. Hlavní změny očekávám ve dvou oblastech. První, že lesy nebudou odkázané jenom na produkci dříví a bude to podporováno společností a státem. Druhou, která jde do našich lesnických řad, je změna způsobů hospodaření v lesích, jejichž společnými jmenovateli budou rozrůzněnost a pestrost.

- Dopady sucha a kůrovcová kalamita sužují naše lesnictví minimálně od roku 2015. Od tohoto roku se situace jen zhoršuje. Jak hodnotíte dosavadní snahy a reakce vlastníků a správců lesů (včetně státních) a jak hodnotíte efektivitu státní pomoci?

Vlastníkům lesů, zvláště těm malým, vůbec nezávidím a rozumím jejich obavám, které někde přerostly až do určité skepse. Efektivitu státní pomoci nejlépe zhodnotí vlastníci sami. Já bych se do role hodnotitele stavět nechtěl. Jak ale říkáte, kůrovcová kalamita sužuje lesnictví minimálně od roku 2015. Příslib větší státní pomoci přišel na podzim 2019. Při současné pandemii se o pomoci ekonomice začalo mluvit prakticky ihned. Chceme-li bojovat se suchem, ale bez lesů, jako významného krajinného prvku, je tento boj s velkou pravděpodobností předem prohraný.

Hospodářská úprava lesů a budoucnost lesnictví

- Specializujete se na hospodářskou úpravu lesů. Kde v kontextu aktuálního vývoje v lesnictví vidíte budoucnost hospodářské úpravy?

Raději řeknu, kde bych ji chtěl vidět. Chci ji vidět tam, kde byla v časech svého největšího uznání. To, co bylo v časech bývalého Československa pýchou, je v současnosti někdy až zatracované. Tvorba LHP není ani zdaleka činnost, která by byla ohodnocena. Obdivuji taxační kanceláře, které to zvládají za aktuálního finančního ohodnocení, ale zároveň všichni víme, že se to někde projevit musí. Těžko od nich můžeme požadovat, aby dělaly dynamický plán, pracovaly s ekosystémovými službami, používaly optimalizační nástroje, ve větší míře používaly induktivní způsoby plánování apod. Ne každý vlastník si za LHP připlatí víc než jenom to, co dostane zpátky za poskytnutí dat. Neduhy společnosti koupit co nejvíc za co nejméně se projevují i tady. Moji rodiče celý život pracovali v lese. Vzpomínám si, že když jsem byl malý kluk ve věku 8–9 let, říkali mi, že přijedou inženýři a budou měřit les. Pamatuji si, jak k nim a k jejich práci a odbornostem všichni lesníci a lesní dělníci určitým způsobem vzhlíželi.

- Můžete zmínit zajímavé projekty a jejich hlavní výstupy v oblasti HÚL, které jste na fakultě v poslední době realizovali?

Bylo jich několik. Můžu zmínit projekt zaměřený na optimalizaci plánování mýtních těžeb nebo projekt hodnocení očekávaných změn v růstu a mortalitě lesních porostů a návrhu adaptační strategie nebo projekt z oblasti využití bezpilotních prostředků v lesnictví. V současnosti pracujeme na modelech systému pro podporu rozhodování při plánování zohledňujícím nejistotu v podobě nahodilých jevů a ekosystémové služby.

Budoucnost

- Jak podle vašeho názoru ovlivní dopady pandemie boj s kůrovcovou kalamitou?

Již kombinace sucha a kůrovce byla pro lesy tragická. Současná pandemie k prohloubení krize ještě víc přispívá. Pracovní kapacity chyběly i před pandemií a teď je to ještě horší. Paradoxně situace ale může přispět k tomu, že budeme více využívat přípravné dřeviny.

- Lze lesnictví považovat optikou současných problémů za perspektivní obor?

Jednoznačně. Bez lesů přeci není život. Musíme ale dávat víc do popředí ostatní služby, které lesnictví poskytuje a nabízí. Společnost si je cení málo nebo nedoceňuje vůbec a vnímá to jako nějakou samozřejmost, o kterou není potřeba pečovat. Myslím, že zde nemusím všechny tyto služby vyjmenovávat, stačí, když zopakuji, že les je nepostradatelným prvkem v boji se suchem. Les je ale i léčitel, má výrazně pozitivní vliv nejen na naše fyzické, ale především psychické zdraví. To si málo uvědomujeme. Abychom zajistili, že lesy budou i nadále tyto ekosystémové služby poskytovat, potřebujeme lesnictví. Takže lesnictví je možná ještě perspektivnější, než se doposud zdálo, ale musíme adaptovat nejenom lesy na změnu klimatu, ale rovněž náš přístup a pohled na les, který není pouze zdrojem dříví.

Kompletní verzi rozhovoru najdete v květnové Lesnické práci.

Děkujeme za odpovědi (20. 4. 2020), red.

Naposledy změněno: pondělí, 18 květen 2020 18:54

(0 hlasů)

Komentáře   

-2 # Josef Knap 2020-05-20 11:58
Cituji Vladimír Pelíšek:
Dnes si při čtení Vašich příspěvků ťukají na čelo a mínusují Vás, za pár měsíců nebo let vyjde o cedrech článek na Silváriu a za dalších 15-20 let to budou (minimálně libanonský) dřeviny uznané k výsadbě. Tak to holt chodí, když nové věci vytlačují stará, dávno přežitá "moudra".
Co mi však vadí, jsou ty jejich neustálé lži. Budou oponentům nadávat do ekofanatiků, přitom mnozí ti "ekofanatici" tlačí i douglasku nebo jedli obrovskou, kterou samotní jejich plantážničtí předchůdci zavedli už dávno. Budou tvrdit, že k nim nemáme dost poznatků, přitom nejstarší douglasky u nás mají už přes 120 let a jedle obrovská ještě před 50 lety převažovala ve výsadbě nad jedlí bělokorou(s čímž osobně silně nesouhlasím).
Budou lhát, lhát a lhát. Oni, neschopní vypěstovat nic než smrk s modřínem (a to ještě špatně!), se budou vysmívat někomu, kdo zvládá pěstovat cedry.
Pýcha předchází pád, pánové. Nebudete výjimkou.


TO SU MÓCNĚ ZVĚDAVÉ, CO K TOMU ŘEKNE JEDEN PÁN, POKUD VŮBEC SE VYJÁDŘÍ O ČEMŽ SILNĚ POCHYBUJI. TOHOTO PÁNA MÁM NA MYSLI: V čele pražské lesnické fakulty stojí od konce roku 2019 Róbert Marušák, profesor hospodářské úpravy lesů a dlouholetý proděkan.
+13 # Rensa 2020-05-20 08:31
S ekosystémovými službami v LHP pracovat nelze, protože neexistují – vlastník lesa za ně od společnosti nic nedostává, byl by tedy blázen je poskytovat, do plánu je uvádět a za jejich návrh taxátorovi platit.
Optimalizační nástroje také dost dobře použít nejde, protože hospodářské úpravě lesů se stalo asi to nejhorší, co se jí mohlo stát – namísto toho, aby byla jako interdisciplinární metoda opečovávána a rozvíjena slovutnými pány profesory a výzkumníky jakožto dobrovolný a potřebný nástroj vlastníka lesa při jeho hospodaření v lese, byla zabetonována a zadrátována zakroucenými paragrafy do právních předpisů.
Z celého procesu tvorby a užití LHP je nejdůležitější pouze jedno – předání grafických i numerických dat za mrzký peníz státu v předepsaném jednotném, právně nedefinovaném formátu, aby tento s nimi mohl dále kupčit.
Formát zvítězil nad obsahem.
-16 # Vladimír Pelíšek 2020-05-20 08:53
Víte, co je úsměvné? Ta stále opakovaná (nejen Vámi) mantra "za ekosystémové služby vlastník nic nedostává".
Pokud je "výroba dřeva" předmět podnikání jako každý jiný, proč by měl vlastník dostávat dotace / kompenzace za to, že "nepodniká s účelem dosažení zisku"? Dostává snad firma vyrábějící díly do aut, která se z důvodu situace na trhu rozhodne omezit výrobu o 30%, nějakou kompenzaci od státu? Má snad taková firma nárok na "ušlý zisk" v hubených letech, nárok, který by jí měli zadotovat prostřednictvím státního rozpočtu daňoví poplatníci?
To byla první možnost. A ta druhá? Lesnictví není "předmět podnikání" jako každý jiný. Ok, ale potom to není pouze vlastník, kdo může do tohoto "předmětu podnikání" promlouvat.
Budete si to muset ujasnit!
Žádáte-li o veřejné peníze, pane Renso, musíte veřejnosti také umožnit, aby za své peníze vaše rozhodování v LP ovlivňovala! Nemůžete pouze požadovat, aniž byste nabídli protihodnotu.
A co má být tou protihodnotou? Další palivový smrk, jehož výsadbu vám veřejnost zadotuje?
Veřejná objednávka na funkce, které má dnes LH plnit, je už dávno jasná, pouze úzká skupinka plantážníků se tváří, že o ní neví. Dávno nežijeme v situaci nedostatku levného rovného stavebního dřeva, i kdyby teď na 30 let všechno z trhu vypadlo, doveze se z Ruska, Polska, Pobaltí, za cenu ne vyšší, než to české nekůrovcové. Z tohoto byznysu profituje pouze x firem, zatímco milióny daňových poplatníků z něho mají v tučných letech nulu, a v hubených letech prodělek, který po nich požadujete zaplatit.
Ta poptávka je jasná a hrstka lesníků starého typu, žijící v bublině a schopných nanejvýš mínusovat příspěvky jiných na Silváriu, to nezmění.
+15 # Rensa 2020-05-20 09:05
Bohužel, musím se opakovat, už jsem to tu psal, možná nejednou:
Já žádné peníze od státu n e p o ž a d u j i. Pouze tvrdím, že tzv. "společenská objednávka", která není kryta financemi a není dobrovolná, není objednávka, ale diktát.
P.S. Už jste někdy zkoušel objednat instalatéra s tím, že mu nezaplatíte?
-10 # Vladimír Pelíšek 2020-05-20 10:45
V pořádku, potom je to diktát.
A co byste čekal? Neřešme minulý režim, řešme posledních 30 let. Domníváte se, že nebýt nynější kůrovcové megakalamity, reagovalo by většinové české lesnictví na společenské i environmentálně,klim aticky apod. dané požadavky směrem k "ekologizaci" oboru dobrovolně, s chutí a bez nátlaku??
Jak zde zaznělo od nejednoho lesníka, těch 30 let jste prošvihli, takže to, co dnes můžete vnímat jako diktát, jste mohli už 30 let dělal zcela spontánně a v mnohem větším poklidu.
Jenže vám se nechtělo, pane Renso, buďme upřímní.
Takže teď sklízíte, co jste sami zaseli - nebo spíš nezaseli.
+9 # Lynx 2020-05-20 22:12
S těmi ekosystémovými funkcemi je to trochu složitější. Ale mám obavy, že pokud by měla přijít plošná platba na hektar lesa, nýmandi na MZe by to zase zprznilli tak, aby to byl co největší kočkopes.

Ale prioritní je zatím lití chemie na řepku a lifrování kukuřice do bioplynek.
+12 # cvonza 2020-05-21 10:35
Všechny nadnárodní korporace jsou dotované , odloženim daní na 10 let , podporou zaměstnanosti -finančně , různé dotace na vše možné školení ,nábor, nove místo ,atd. Čim větší = více dotací , ve firmách jsou na to celé týmy jak cucat naše daně.
+8 # cvonza 2020-05-21 10:38
Konkretní příklad pila Štětí dotace do soukr sektoru cca 500 milard- dotujeme miliardáře vlastnícího Ružomberok i Štětí papírny kde je velký zisk.
+6 # Bondy 2020-05-22 07:32
500 miliard? To ten Linck mají ze zlata? To bude spíš překlep a jedná se o milinony ;-)
-12 # Josef Knap 2020-05-19 17:50
Tak už k tomu zalesňování řekněme do nadmořské výšky 500m používejte cedry Vy hlavy jedny Dubový: Tady o tom na Silvariu diskutuji: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/jiri-manek-koronavirus-vystrida-sucho-a-kurovcovy-armagedon-parlamentnilisty-cz#comments ,,, http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/opet-nevhodny-druh-dreviny-pro-cr-halo-noviny ,,, a tady se Vy neználci praxe a jen kecálisti přijeďte podívat do Čelákovic na mé cedrové arboretum: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,, Holt na smrková lobby to je ale MAFIE!
-12 # Vladimír Pelíšek 2020-05-20 09:00
Dnes si při čtení Vašich příspěvků ťukají na čelo a mínusují Vás, za pár měsíců nebo let vyjde o cedrech článek na Silváriu a za dalších 15-20 let to budou (minimálně libanonský) dřeviny uznané k výsadbě. Tak to holt chodí, když nové věci vytlačují stará, dávno přežitá "moudra".
Co mi však vadí, jsou ty jejich neustálé lži. Budou oponentům nadávat do ekofanatiků, přitom mnozí ti "ekofanatici" tlačí i douglasku nebo jedli obrovskou, kterou samotní jejich plantážničtí předchůdci zavedli už dávno. Budou tvrdit, že k nim nemáme dost poznatků, přitom nejstarší douglasky u nás mají už přes 120 let a jedle obrovská ještě před 50 lety převažovala ve výsadbě nad jedlí bělokorou(s čímž osobně silně nesouhlasím).
Budou lhát, lhát a lhát. Oni, neschopní vypěstovat nic než smrk s modřínem (a to ještě špatně!), se budou vysmívat někomu, kdo zvládá pěstovat cedry.
Pýcha předchází pád, pánové. Nebudete výjimkou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Veletrh WOODTEC se letos konat nebude

Komerční zpráva

Šestnáctý ročník veletrhu WOODTEC, který se měl uskutečnit od 21. do 23. října 2020 na brněnském výstavišti, se v letošním roce konat nebude. Na zrušení...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Lesnictví

Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby