logo Silvarium tisk

Správa KRNAP vysadí původní krkonošské smrky

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) usiluje ve spolupráci s dalšími institucemi o zachování původních krkonošských smrků. Na několika místech proto tyto stromy vysadí.

Na české straně Krkonoš tvoří původní smrky se zvláštním uspořádáním větví již pouze jedno procento lesů. Uvedl to náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. Podle něj je zachování původních populací, které lépe odolávají podmínkám v dané lokalitě, také jednou z cest, jak reagovat na aktuální klimatické změny. Náklady na projekt, který začal loni, činí 3,5 milionu korun.

Původní krkonošský smrk je specifický uspořádáním větví, připomínajícím člověka s připaženýma rukama. Neposkytuje tak oporu větru a sníh po větvích snadněji sklouzne, což je v extrémních podmínkách Krkonoš výhoda. "Jde stále o smrk ztepilý. Každá dřevina má v určitých regionech svoje ekotypy, a tady mu říkáme krkonošský smrk," řekl Jansa.

Projekt navazuje na starší z doby imisní kalamity na přelomu 80. a 90. let minulého století. Tehdy na několika místech KRNAP vznikly klonové archivy původních smrků, sloužící pro odběr roubů a řízků - takzvané matečnice. Podle Jansy tyto původní matečnice, tvořené z materiálu ze speciálně vybraných stromů, již ale neplní svou funkci. "Celosvětově jde o unikátní sbírku vysokohorských smrků. Stromy v matečnících zestárly, proto musíme matečnice obnovit tak, abychom mohli v budoucnu získat osivo a posílit stabilitu populací krkonošských smrků," řekl ČTK Jansa.

Současný projekt je rozvržen do pěti let a měl by končit výsadbou nového klonového archivu a semenného sadu původních smrků v místech jejich přirozeného výskytu. Smrkový sad vznikne na několika místech v nadmořské výšce nad 1000 metrů, například v oblasti Malé Úpy. "Tím uchováme unikátní archiv cenných populací smrků, z nichž některé v Krkonoších už téměř neexistují. Klonový archiv bude zároveň zdrojem vegetativního reprodukčního materiálu a semenný sad zdrojem osiva," řekl Jansa. KRNAP na projektu spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, pracovištěm v Opočně na Rychnovsku.

Poslední ostrůvky původních krkonošských smrků jsou v těžko přístupných oblastech hor v nejpřísněji střežené bezzásahové první zóně parku, kde je minula průmyslová těžba a také odolaly imisím. Populace, které přežily do současnosti, jsou v extrémních klimatických podmínkách schopny nejen přirozeného zmlazení, ale také vytvořit funkční a imisím odolný les, jehož podstatou je zastoupení stromů různých generací. Proto také KRNAP chce tento ekotyp smrků v nejvyšších patrech lesa posílit.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+2 # cvonza 2018-12-18 08:26
CO SE děje sázet smrk v CHKO a NP . Došel blbej rozum a přišel selskej rozum = HURÁ . DUHA je na vymření , ne ta krásná nad obzorem po dešti , ale banda zelenejch teroristů.
+2 # najše 2018-12-18 12:25
skutečně !! Krása, došel blbej rozum :-) Sázet lze s úspěchem ale pouze mladé stromy, takže to chce ještě pochopit, že i likvidace kůrovce může přírodě pomoci ! Nádherná renesance lesního hospodářství jako pěkné přání pod stromeček !!
+16 # Pustik 2018-12-18 15:20
Nedošel "blbej rozum", jen pokračujeme v práci, kterou začali jiní již před více než třiceti lety na záchraně genofondu původních populací smrku v Krkonoších. Více si o projektu můžete přečíst na https://www.krnap.cz/vyuziti-elitnich-genetickych-zdroju-smrku-ztepileho/. Myslím, že náš přístup k lesům je dosti setrvalý a ode zdi ke zdi nelétáme. V. Jansa
-8 # najše 2018-12-18 19:15
však to je taky nadsázka kolego úhuláku (kde, že ty loňské sněhy jsou :-) ). Hlavně si dej pozor na Robina a nebuď příliš naivní pravdoláskař :lol: :lol: :lol:
+7 # Máchal 2018-12-19 08:43
Takový bohulibý a jednoznačně pozitivní a přínosný projekt už s dlouhodobější kontinuitou, a stejně si tu na tom někdo musí hned prvoplánově ukájet svoje předsudky i proti tradičním chráněným územím a ventilovat svoje ideologické pindy. No fuuj.
-1 # najše 2018-12-19 09:14
to myslíte záchranu genofondu omezením populace přirozeného parazita lýkožrouta smrkového asi ne, co?? Kdyby nebylo sporu o logiku zásahů proti broukovi v NPR a NP, tak by tady panoval mír. Jenomže tady někdo dokola omílá svoje omyly o prospěšnosti brouka a vysává státní rozpočet o milióny kaček na s tím spojené projekty.

Pamatuji si živě vývoj situace na Šumavě před 20 lety, nejprve se mluvilo o tom, že brouk původní smrk nepřepere, že vybere jenom ty nepůvodní kusy (tolik predikátů, co měli lidi, kteří tohle tvrdili my rozhodně dohromady nedáme). A co se nestalo, teorie vědců se změnily ale stále prý mají a vždycky měli pravdu.
Tak se nedivte té skepsi.
+11 # Máchal 2018-12-19 10:58
Ani ne, to je právě to co jsem zrovna nemyslel, i když je to přesně to, co z těch předsudků kouká. I v NP Krkonoše jsou k vidění nějaké suché smrkové "sirky" už drahně let, a nikdo tam kvůli tomu nehysterčil jako v NP Šumava, to je to o čem mluvím. A taky o tom, že v drtivé většině ploch chráněných území, v CHKO skoro všude a v NP taky, se proti kůrovci zasahuje, a smrčky sází, i když to zní tak vděčně barvotiskově, když se křičí že ne.
Taky se tu účelově, skoro bych řekl sprostě, zaměňuje několik věcí - např. tak oblíbená "prospěšnost brouka" - to tak hezky zní, že to udělá z každého zastánce úplného trotla, i když účel věci je úplně jiný (třeba potřeba ponechávat větší či menší část mrtvého dříví v nejvyšších polohách, protože tam má nějakou svojí funkci a místo v lesním prostředí, které nedokážeme ničím nahradit), atd. Jenže to lidi, kteří opravdu o ekologii lesa něco znají, vědí, takže by křiklouni přišli o spoustu posluchačů z orientované odborné veřejnosti, a musí se tak uchylovat k posměváčskému překrucování, zesměšňování zjednodušením, kterým to ztrácí smysl, a k okopávání kotníků.
Nemá asi cenu to tu znovu všechno probírat, moje poznámka mířila jen k tomu, že i takto pozitivní článek hned vede k překrucování, heslovitým výkřikům o něčem jiném a propagační tlačence vůči správě parku. Proč "došel blbej rozum, Duha, bla bla", když je to projekt NP Krkonoše a jede to od konce 80. let? Máte pocit, že by to dosud šlo v Krkonoších od 10 k 5 pod vedením nějakých zelených aktivistických neználků? Protože tyhle slinty tu jsou "argumentem" úplně pod čímkoliv.
+3 # Vladimír Pelíšek 2018-12-19 13:15
Vzpomínám na léto 1988, byli jsme tehdy mladí kluci, kterým lesníci KRNAPu ukazovali, jak zachraňují původní krkonošský smrk na Pomezních boudách a v Obřím dole. Přesně věděli, kde roste původní smrk a kde nějaká naplavenina z Tyrol, dokonce dělali něco jako "sanitární zóny", aby se to nemíchalo. Kácet mohli podle libosti, protože Pomezní Boudy byly prakticky mrtvé exhalacemi z Chvaletic, Polska, ale i Podkrušnohoří. Dokonce i na východě, na Rýchorách, měly tehdy smrky tři čtyři ročníky jehlic.
Oni ale těžbu skoro neřešili. "Tyhle popadaný mrtvý kmeny", ukazoval mi statný vousáč, "vytvoří mladejm stromkům klíma jako bysme je dali do skleníku - a jináč to tady nejde, v těch mrazivejch větrech". Tak se tam tou skrumáží popadaných smrkových souší proplétali zaměstnanci KRNAPu i party nadšenců a sázeli do mrtvých míst autochtonní krkonošské smrky a jeřáby. Byla to nadlidská dřina od slunka do slunka, navíc tehdy nikdo nevěděl, že přijde převrat, elektrárny se odsíří a kyselá depozice radikálně klesne.
O pár let později na šumavské Trojmezné umírali pod náporem kůrovce poslední mohykáni původního šumavského smrku, protože už nedokázali ustát masivní nápor brouka z okolních smrkových plantáží. DUHA chtěla aspoň tyto smrky zachránit, protože doufala, že neuschnou všechny a jejich semeno bude zárukou, že šumavský genotyp nezanikne. A proti nim? Hlupáci s motorovými pilami, kteří mají smrk jako smrk, strom jako strom, kteří kolikrát ani ten smrk nerozeznají od jedle.
Je lesník a lesník - a ochranář a ochranář. Jen hlupák škatulkuje, protože na víc nemá. Podstatné jsou cíle a motivace, ne to, do kterého "tábora" kdo domněle patří. Jednou tady nebude nikdo z nás - ale naše dílo - ať už takové či jiné - tady po nás zůstane.
+2 # najše 2018-12-19 14:32
v roce 1999 tábořili pod Plechým u ohně s buřty stoupenci Hnutí Duha, když je po několika dnech přišla legitimovat Police ČR tak zalarmovali Jihočeskou televizi a začala mediální masáž a zvedle se vlna popularity tzv.ekologů včetně teatrologa V. Justa herce Vacka a dalších (osobně znám řadu těchto lidí). Na základě této bohulibé masáže tehdejší vedení NP upustilo od asanace napadených cca 1.200 ks smrků, které rostly ve zdánlivě stejném lese, leč od jádra Trojmezenského pralesa vzdálené cca 1,5 km (Duháci si mysleli, že jsou v pralese a byli v hospodářském lese, který obnovili Schwarzenbergové po kalamitě 1870 - zdánlivě stejný les, ve skutečnosti podstatné rozdíly v textuře i struktuře porostu - zjm. podstatná kůra a strukturované kambium pod kůrou, tedy bezprostřední nika Ips.). Celých dalších 9 let odolávalo jádro pralesa postupné gradaci brouka, přičemž ke zlomu došlo až v roce 2007 a 2008, kdy už se do díla zapojila velká část populace namnožená po Kyrillu na 30 ha ležícího polomu (rovněž hospodářského lesa) na Kalamitní svážnici.

Toto jsou fakta, která mohu doložit každému, kdo o to bude skutečně stát :-)

To co píše pan Pelišek jsou bludy ! Bludy samozřejmě někomu mohou znít také jako pravda, ale zpravidla jen těm, kdo nehledají detaily, podrobnosti, souvislosti apod.
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-12-19 15:45
Sumavske blokády jsem se nezúčastnil, proto nemuzu posoudit, jestli DUHA blokovala těžbu vzdy pouze autochtonnich smrku, nebo omylem či neznalosti i těžbu plantaze, která samozřejme mela byt asanovana. Vím ale jedno - největšími nepřáteli smrku nejsou zapaleni příznivci prirode blízkých lesu, ani DUHA, ani lesníci typu Kosulicu, Veskrny, Indrucha - ale lesnici, jako jsi ty. Přestože nejsem příznivcem pestovani smrku v pro nej nevhodných podmínkách, uznavam, ze je to nádherná borealni dřevina, která ma v prirode své pevne dane místo. V Hercyniku i Karpatech existovala rada cenných populaci smrku, které jsou však díky monokulturam smrkových naplavenin, jez se s nimi krizi, uz dávnou minulosti. Na Vysočině mohly růst přirozene ekotypy smrku, které přežily velké středověké oteplení a vysušení klimatu, které byly nepochybně odolnější suchu nez dnešní plantazni smrky odněkud z Tyrol. Jsou však uz pryč - jejich genetická informace byla beznadějně rozpuštěna v informaci naplavenin. Smrk mohl byt krásnou 10% příměsi podhorských lesu skoro po cele republice, místo toho se stal ndnavidenym symbolem plantaznictvi. DUHA mohla v takových lesích obdivovat stoleté trimetrove destnikovite smrky rostoucí v hlubokém zastínu a čekající, az padnou otcové nad nimi, místo toho musi bojovat proti smrkovým pionyrum, které sice prirustaji i metr za rok, ale od 40 let veku i drive je muze kdykoliv sklatit lýkožrout. Mohli jsme mit krásne patrovite lesy se smrkem, jedli, bukem a klenem v horách, místo toho mame stejnoveke plantaze, které umírají tak, jak byly vysazeny a jak mely byt vytezeny - tedy naráz. Lesníci KRNAPu, které jsem měl tu cest poznat pred 30 lety, byli vsechno jen ne neznali aktivisté - především to byli lidé, kteří uz tehdy, v podmínkách nesrovnatelne těžších nez mame my dnes, tyto veci chápali. Pěstovali smrk, kterému se ja ve svem 4.LVS vyhýbám - přesto jsem se od nich naučil veci, za které jsem jim hluboce zavazany. A Krkonoše? Každy se muze podivat a srovnat, jak vypadaly tehdy a jak jsou na tom dnes.
+2 # najše 2018-12-20 06:08
pokud jste se blokády neúčastnil, proč se nepřesvědčíte o podrobnostech a věříte tomu, že: "O pár let později na šumavské Trojmezné umírali pod náporem kůrovce poslední mohykáni původního šumavského smrku, protože už nedokázali ustát masivní nápor brouka z okolních smrkových plantáží. DUHA chtěla aspoň tyto smrky zachránit"???
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-12-20 13:13
Neúčastnil jsem se, nemám rád tyto aktivistické a potažmo (ultra)levičácké metody "boje". Navíc si nemyslím, že kauza Šumava je příkladem situace, kdy jedna ze stran má 100% pravdu a druhá se 100% mýlí. Situace na Trojmezné byla tehdy ale podrobně zdokumentována a i zde na Silvariu se objevovaly fundované články a (tehdy ještě) věcná diskuse. DUHA tehdy nepochybně nesprávně identifikovala některé smrčiny jako přírodní, zatímco se jednalo o kulturní plantáže. Naproti tomu Žlábek a jeho lidé (na rozdíl třeba od KRNAPu) v podstatě neřešili rozdíly mezi původním šumavským smrkem a nějakou tyrolskou naplaveninou, park nepark chtěli všude zasahovat jako někde v ryze hospodářském lese.
Co je bohužel pro Šumavu podstatné, je, že kalamitě nakonec na řadě míst podlehly i unikátní původní smrky, které mohly přežít, pokud by nebyly vystaveny fatálnímu ataku hmyzu z okolních umělých porostů.
Dlouhodobý lesnický přístup např. KRNAPu považuju za mnohem odbornější, než ŠUNAPu, vyváženější a ekosystémovější, i proto, že na Šumavě se mění lesní management s každou novou výměnou vedení.
Mě osobně se Šumava až tak dalece nedotýká, protože jak víte, jsem z moravských Karpat, kde smrk nebyl původní ještě ani na Radhošti (1129 m.n.m.). Přirozený podíl smrku v Beskydech, tedy bez vlivu novověkého odlesnění, salašnictví a následné výsadby tyrolských naplavenin, mohl být stěží vyšší než 4-5%. Důvody - zejména klimatické, ale i geografické, jsem už shrnul opakovaně.
Proto je pro mě smrk marginalita (což bych samozřejmě vnímal jinak, byl-li bych Krkonošák nebo Šumavan). Hlavně se ale dívám do budoucna, na velmi pravděpodobný posuv LVS do vyšších nadmořských výšek, což je bohužel faktor, který většinové lesnictví zatím zcela ignoruje.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3307

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2345

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2178

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2151

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1636

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 1549

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě