logo Silvarium tisk

SVOL: smrk by měl v obnově lesů hrát i dál důležitou roli

Hlasujte v anketě! Jak uvedlo 12. 12. 2019 Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) na tiskové konferenci, smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli. Shodují se na tom nestátní vlastníci lesů, vědci i akademici z oboru lesnictví i představitelé dřevozpracujícího průmyslu. Upozornili i na fakt, že bez smrku ve vyšších nadmořských výškách budou povodně v Česku větší než v minulosti.

Tisková konference SVOL 12. 12. 2019 na téma "Smrk - dřevina prokletá?". Foto: red.

Kalamity provázely hospodaření v lesích i v minulosti, nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Lesníkům se vždy podařilo s nimi vypořádat. I velkoplošné holiny se dají úspěšně obnovit, je však nutné zalesňovat co nejrychleji. Jakákoliv prodleva obnovu znesnadní a výrazně prodraží (odklad zalesnění o 5 let může zvýšit náklady na zajištěnou kulturu až o čtyři sta procent).

Mezi další faktory úspěchu patří jasná koncepce postupu obnovy a odhodlání nepodléhat krizi. Úspěch je také výrazně limitován kvalitou užitého sadebního materiálu a pečlivostí při realizaci výsadby. Mezi dřeviny, které by měly při obnově lesů v ČR sehrát významnou roli, ale přitom jsou neprávem odsuzovány a tabuizovány, patří například douglaska tisolistá nebo smrk ztepilý, uvedli zástupci SVOL.

Smrk má za sebou na našem území dlouhé období spokojené existence. Prakticky po celou tuto dobu ekonomicky držel dřevozpracující průmysl a výnosy z jeho pěstování plnily státní pokladnu," připomíná Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity v Praze, katedry pěstování lesů. „Z botanického hlediska na naše území patří, stejně jako je rozšířen v rámci dalších evropských zemí, a nejsme v situaci, kdy bychom tento fakt mohli opominout."

Rychlá obnova lesů po kůrovcové kalamitě, která nyní leží (nejen) před nestátními vlastníky lesů jako klíčový úkol, by byla bez smrku prakticky nereálná. Nepoužívat smrk ve směsích nedává smysl ani podle Víta Šrámka, ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. „Těžiště přirozeného rozšíření smrku ztepilého u nás spadá především do vyšších a horských poloh. Na specifických stanovištích jako jsou rokle, soutěsky nebo podmáčené lokality se však vyskytoval prakticky ve všech vegetačních stupních. Přirozený výskyt je doložen například z Labských pískovců z nadmořské výšky 120 m n. m. m." Vít Šrámek také dodal, že v tuto chvíli nemáme žádnou dřevinu, na kterou bychom mohli vsadit, a dalších 100 let by rostla výborně. Lesnictví by mělo vnímat rizika, pracovat s pestrou druhovou skladbou, věkovou a prostorovou pestrostí lesních porostů.

Vít Šrámek připomíná, že smrk může ve vyšších a horských polohách v budoucnu naplňovat produkční funkci, ve středních polohách může být na vhodných stanovištích využit pro zvýšení biodiverzity a jako produkční kostra porostu. „Smrk je schopný odrůstat na volné ploše a odolávat tlaku zvěře, proto se hodí pro tzv. dvoufázovou obnovu, kdy smrky v roli přípravné dřeviny chrání stínomilné dřeviny (buk, jedle), které v jejich sousedství prospívají. Smrk se navíc velmi dobře vyrovnává se změnou klimatu, má například schopnost odrůstat na volné ploše a není náročný na živiny." Zásadní je vyvarovat se rozsáhlých monokultur smrku ve středních i vyšších polohách a rozsáhlých stejnověkých porostů.

„Lesníci smrk potřebují také proto, aby měli co sázet. Školkařské provozy mají napěstovány sazenice smrku, přece ho teď nebudou pálit, když je ostatního sadebního materiálu nedostatek a smrk je žádoucí také jako přípravná dřevina,“ říká Radomír Charvát, člen vedení SVOL. „Bezodkladná obnova lesů je zásadní pro zachování vody v krajině, zabránění mineralizace humusu a úbytku půdního profilu. Je velkým paradoxem, že ponechávání rozsáhlých holých ploch po kalamitě (i stohektarových) sukcesi žádají titíž lidé, kteří na druhé straně brojí proti holosečím, od kterých se dlouhodobě ustupuje (průměrná velikost holiny vzniklé po úmyslné těžbě je 0,35 ha),“ konstatuje Charvát.

Musíme si uvědomit důležitost smrku v pohraničních horách, odkud pramení veškeré vodní toky. Kdyby za zimu napadlo 1,5 m sněhu a nebyly tam porosty smrkové, ale bukové, znamenalo by to povodňové situace při jarním tání. Smrk dlouhodobě zastiňuje sněhovou pokrývku a dochází k pomalému odtávání, sníh se pomalu vsakuje do půdy a zpomaluje se i odtoková vlna. Pakliže tam budou listnaté porosty, jak by někteří aktivisté chtěli, dojde k rychlému odtávání a Praha bude plavat víc, než při povodních před pár lety," apeloval Radomír Charvát.

Česká republika má jeden z nejpřísnějších zákonů o lesích na světě, nejlepší lesy ale nemáme. Plocha lesů, která byla v r. 2019 zničena suchem a kůrovcem je odhadována na 66 tis. ha, náklady na zalesnění těchto ploch by činily zhruba 7,3 mld. Kč. V přímém ohrožení je nyní polovina porostů v ČR, což podle některých odhadů znamená riziko budoucích škod ve výši více než 600 miliard korun.

Kůrovcová kalamita je katastrofou nebývalých rozměrů, zároveň je to ale příležitost, jak uvolnit lesníkům ruce, odbourat nadbytečnou legislativu a byrokracii, motivovat vlastníky lesů k požadovaným činnostem, podpořit sdružování vlastníků malých lesních majetků a změnit nevyhovující systém státní správy lesů a malolesů.

Podle SVOL je řešením taková úprava legislativy, která by dala vlastníkovi lesa dostatek pravomocí rozhodovat o svém majetku podobně jako v lesnicky vyspělých zemích na západ od nás. „Vlastník si musí vybrat sám, jaký les chce mít, a pokud stát má jinou představu a požadavky, musí vlastníka lesa finančně motivovat. V zahraničí je nepřípustné, aby stát vlastníkovi lesa například diktoval, jaké dřeviny má ve svém lese pěstovat," doplňuje Radomír Charvát.


Totální ústup od pěstování smrku v ČR by výrazně zasáhl i dřevozpracující a navazující průmysl. Význam smrkového dříví je dán jeho absolutním zastoupením u zpracovatelů. Jak konstatuje Ivan Ševčík, výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP), smrk má ideální potřebné fyzikální vlastnosti a představuje široký sortiment užití ve stavebnictví (ročně se postaví v ČR cca 20 tisíc nových domů, z toho 15 % ze dřeva), nábytkářství, papírenském a textilním průmyslu. „Jeho plná náhrada listnatými dřevinami je nereálná. V ČR je dlouhodobě výroba buničiny orientovaná na smrk a částečně borovici a pilařská výroba téměř výlučně na smrk. Převedení výroby buničiny na buk by vyžadovalo významné investice do technologických zařízení." Podle Ševčíka mají sice zpracovatelé nyní příležitost k tvorbě rezerv díky přebytku suroviny na trhu, lze ale očekávat, že snížená nabídka bude mít v budoucnu na tento sektor negativní vliv.

Podle TZ SVOL, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

0 # lespurda 2020-01-02 20:18
konečně to někdo zveřejnil https://youtu.be/N-ydQEMxkEo
+10 # schutzmeister@iex.cz 2019-12-14 11:44
Tohle taky není špatné.
Vít Šrámek také dodal, že v tuto chvíli nemáme žádnou dřevinu, na kterou bychom mohli vsadit, a dalších 100 let by rostla výborně.
Zjevně má na mysli jen Šumavu - protože v Krušných horách roste smrk "dobře" až od 80 let, v Jizerkách a Krkonoších od 80 a v Jeseníkách od 90. V Brdech to tak asi těch 100 už bude - před tím tam ale byl buk a dub.
-2 # schutzmeister@iex.cz 2019-12-14 11:36
Chápu správně, že se záznam té tiskovky má vysílat na silvestra místo Menšíka s Bohdalovou ? :lol:
Jinak si ty hlášky nedokážu vysvětlit.
Zvláště tahle by se měla zapsat do historie - cituju páně Charváta :
Musíme si uvědomit důležitost smrku v pohraničních horách, odkud pramení veškeré vodní toky. Kdyby za zimu napadlo 1,5 m sněhu a nebyly tam porosty smrkové, ale bukové, znamenalo by to povodňové situace při jarním tání.
Jestli tohle myslí aspoň malinko vážně, měl by se tam jet podívat. Na těch zmiňovaných pramenech řek jsou už desítky let holé pláně a před tím a někde již znovu řídké horské smrčiny. Jednak tam nic jinýho neroste a nikdo to nerozporuje a jednak kdyby tam někdy byl, by věděl, že nijak nestíní - protože jsou řídké. V Brdech to je jinak, ale tam zase nikdy nebude metr a půl sněhu. Když dojede do Jizerek zjistí, že v Jizerských bučinách na severním úbočí drží sníh dýl, jak nahoře na holých pláních.
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-12-16 11:08
Taky jsem si toho všiml. Trochu mi to připomíná informace o uvěznění sovětských šlechtitelů, které si zasloužili za to, že vyšlechtili kukuřici natolik těžkou, že kdyby došlo k jejímu masovému zavedení na obrovských plochách SSSR, došlo by k posunutí osy zemské rotace. Tuto zprávu nám, studentům VŠ, s vážným výrazem sdělil kdysi před mnoha a mnoha lety jeden přednášející.
Úroveň těchto "odborníků" bude podobná. Pomineme-li pomýlenost jejich vývodů, tak jim chybí i základní selský rozum. Pokud totiž nebude voda ani v těch 600 metrech nad mořem, uschne smrk klidně i tam, a to dokonce i bez kůrovce (který se tam stejně později z tohoto důvodu objeví). Je opravdu trapné, jak tito pánové "trvají" na tom, že bez smrku to nepůjde, ale už nejsou schopní vysvětlit, jak ten smrk dokáže narůst a zůstat produktivní dřevinou, pokud se podmínky můžou drasticky změnit. Připomíná mi to dupání malého dítěte nožičkou, kterým se snaží dosáhnout, aby neděle byla i zítra a ono nemuselo do školky / školy.
+36 # Starý 2019-12-13 20:09
Stát by si měl hlídat především chod vlastního, předpokládám dnes již odepsaného konceptu LČR, který ukázal jak je neschopný a nefunkční je a to zejména při úpravách našich vládců, které včlenili do tohoto komplexu-například zákon o veřejných zakázkách a pod.
Pomohl by návrat k bývalému systému lesních závodů, kmenových zaměstnanců a malých hájenských úseků.

Však koukněme na lišáka Babiše, jak nám formou "super stavebního úřadu" pomalu navrací systém bývalých Okresních úřadů.
+6 # Rensa 2019-12-13 19:56
Ale Radku, stát nemá páku diktovat, jaké dřeviny můžeš ve vlastních lesích vysazovat.
Kdyby sis nechal LHP vyhotovit ode mne, žádný diktát v podobě MZD bys v něm mít nemusel.
-15 # Vladimír Pelíšek 2019-12-16 11:12
Přesně tak. Není nad to si v těchto těžkých časech pěstovat v obmýtí 20 let kvalitní smrkové palivo, tam je výnos zaručen a navíc se ho většina z nás dožije. Nějakými MZD, z kterých budou mít užitek akorát nějací potomci, se nemá cenu zabývat. A oni potom taky rádi zaplatí dopady vykutálených LHP pánů Rensů, vždyť co jim taky jiného bude zbývat.
+11 # Rensa 2019-12-16 12:35
V čem, prosím, spatřujete vykutálenost mnou vyhotovených LHP?
-11 # Vladimír Pelíšek 2019-12-16 13:23
V tom, že jste (pokud jsem to dobře pochopil) rozhodnut nedávat do LHP žádné MZD. To se chcete těm lidem mstít, nebo jak tomu mám rozumět?
+8 # Rensa 2019-12-16 14:20
Obávám se, že jste to dobře nepochopil.
Dám Vám návod - můžete mi sem napsat, kdy má a podle kterého ustanovení dnes platného lesního zákona vlastník lesa povinnost melioračními a zpevňujícími dřevinami les obnovovat, resp. v LHP MZD jako závazné ustanovení navrhovat?
-11 # Vladimír Pelíšek 2019-12-16 18:46
Samozřejmě - žádná taková povinnost neexistuje, podíl MZD je pouze doporučením. Tolik stávající LZ, který je novelizovan a nepochybně bude brzy nahrazen jiným. A teď se zeptám já: pokud predepisete vysazet borealy, navzdory nynější realitě a reálné prognóze vývoje klimatu, dá se takové Vaše počínání označit jinak než jako zlomyslnost, zneužití či pomsta?
+4 # Rensa 2019-12-16 22:09
Ale existuje. Máte v tom hokej.
-11 # Vladimír Pelíšek 2019-12-17 10:23
Neexistuje. Podíl MZD je ve stávajícím LZ pouze doporučující, a je na každém OLH, jak s ním naloží.
Důkazem je i reálný stav, kdy např.:
- za předepsání nulového podílu MZD není stanovena žádná sankce
- za přezalesnění plochy osázené MZD boreály je také nulová sankce - k tomuto běžně dochází v situacích, kdy někdo s velkým humbukem vyfasuje peníze na oplocenku a sazenice, jedlovou nebo bukovou oplocenku pak skutečně zřídí, ta oplocenka nikdy nezažije výměnu shnilých kůlů ani křovinořez, a ve finále skončí jako přezalesněná smrkem, nebo nádherný lesík jív a/nebo bříz.
Ve výsledku je potom REÁLNÝ podíl MZD samozřejmě podstatně nižší než deklarovaný, což je celorepublikový problém. Vy to samozřejmě dobře víte, víte, že vám nic nehrozí - a máte pravdu, takže můžete takto bezostyšně machrovat o tom, že žádné MZD předepisovat nemusíte.
No, jenže moc času Vám už nezbývá. Už se o této praktice dobře ví, a nebojte, novelou LH to určitě neskončí.
-8 # Vladimír Pelíšek 2019-12-17 15:29
Pánové (někteří), vaše impotentní mínusování je v tomto případě obzvláště kontraproduktivní, poněvadž máte jedinečnou příležitost vysvětlit mně, neznalci nepolíbenému múzou lesnické fakulty, jak si situace s MZD tedy stojí, a vy mě místo moudrých slov jen mínusujete. No teda fuj!
+12 # Starý 2019-12-18 08:27
Tak tedy za mne, občas vám dám + a občas - . Mám to dle svého subjektivního pocitu a už jsem vám i u některých psal své důvody-mohu uvádět i dále.

Osobně pro mne bez ohledu na + či - je důležité, že jsou tu lidé, kteří jsou ochotni diskutovat, podělit se o své zkušenosti a dát i podnět ke změnám v uvažování a toho si tu vážím. Pro mne tu každý člověk má význam a jsem rád za celou řadu příspěvků a věřte, i ty mínusované jsou poučné....

Hezké svátky přeji a dále do nás "starých " lesníků bušte, i to se hodí.

A můj názor na MZD...když pominu zásahy či nezásahy člověka....v době sucha schnou veškeré stromy a bohužel, MZD, jak je koncipováno je dle mého o prokořenění a tím zejména zlepšení půdních vazeb (tak mne to mimo jiné učili) , ale v této době sucha je to nanic, jelikož při malém úhrnu srážek za dlouhé období (dnes cca 4-5 let) zejména tyto hluboce kořenící dřeviny, sice se zpožděním, začínají mít velké problémy a schnou. A to je broučci nepapají. Ale o to je pak dle mého horší doběh poškození suchem a negativní následky pro dané dřeviny.
Horší na všem je ještě to, že v naší společnosti se nikdo nezajímá dlouhodobými negativními vlivy počasí a různými výkyvy, vždy je to daleko a není to pravidelné a chtělo by to plánování a náležitou prevenci a to se v dnešní "rychlé" době nenese.
-4 # Vladimír Pelíšek 2019-12-18 16:27
Jenže to není pravda, podle této logiky by nemělo smysl pěstovat nic, přejít k bezlesí. V hloubce prokořenění je právě klíč problému. Samozřejmě, když půda proschne do hloubky dejme tomu 3 metry, usychají i hluboko kořenící dřeviny, to je jasné. Jenže jak často taková situace nastává? A jaká je PRAVDĚPODOBNOST a ČETNOST situací, kdy proschne půdní profil do takovéto hloubky, v porovnání se situacemi, kdy proschne pouze do 1 metru a zahubí to smrky?
Realita je (bývá) trochu jiná. Situací, kdy půda proschne do 3 metrů, je ve skutečnosti ZLOMEK oproti situacím, kdy proschne do 1 metru. A právě tento zlomek udává (při menším zjednodušení samozřejmě) PRAVDĚPODOBNOST uhynutí té či které dřeviny vlivem sucha!
Praktický příklad: během tří suchých let půda proschne do hloubky 2 metrů, což vede k úhynu 95% smrků a 20% dubů v dané lokalitě. Pak se situace zlepší (a to klidně třeba jen částečně), což ale pouze zakonzervuje stav, že v lokalitě zůstane těch 80% dubů a jednotky % smrků.
Tato situace se bude opakovat každých dejme tomu 20 let. Výsledek? Z oblasti přirozeně zmizí veškeré smrky, a udrží se pouze duby (včetně zmlazení, kterému pomůže k šetření vodou fakt, že na zimu shazuje listy a hloubka kořenového systému je cca 2x výšky mladého stromku).
Nerelativizujet to, Starý, protože taková jsou fakta. Podobně ( i když ne tak výrazně) to vypadá s porovnáním smrk vs. jedle, smrk vs. douglaska. Jedle právě díky svému hlubokému kůlovému kořenu dokázala přežít ve vyprahlých horách Středozemí a po oteplení a zvlhčení klimatu se vrátit zpátky k severu. Smrk, bříza, jíva a další to nikdy nedokážou - budou vždy přirozeně růst v místech mezi běžným lesem a boreální či subnivální tundrou - tedy tam, kde jim sucho hrozit nebude.
Všude tam, kde se opakují periody sucha, kde výpar vody převyšuje množství vody danou dřevinou vyžadované, to vede k extinkci dané dřeviny. Kdekoliv na planetě Zemi, v jakémkoliv porostu, třeba i nelesním. To nelze žádným pěstebním opatřením (snad jen umělou zálivkou) upravit.
Budu rád za věcnou polemiku, nikoliv mínusy. Mínusovat dokáže i negramotné čtyřleté dítě, vyvracet argumenty protistrany ale jen ten, kdo dané věci aspoň trochu rozumí.
+11 # Starý 2019-12-18 16:35
Jistě i při tomto-ale jen tomto výkladu máte pravdu, ale ono i při těchto suchých letech co tu máme občas zaprší a pak si ty dřeviny co mají kořeny mělko na vláhu sáhnou a ty hluboko kořenící ne!!!
Viz porovnání s borovicí versus SM.
Pak má SM větší pravděpodobnost a závisí tedy i na občasných srážkách...pokud pominu kůrovce, kterého nám tu LČR DŮKLADNĚ namnožili, což je jiná kapitola.
Ve starých kronikách mých předků eviduji daleko horší sucho, ano něco poschlo, lidi umírali, neměli vrty a hluboké studny a pod..., ale stromy i SM přežili bez výrazných škod. Ovšem nebyl obchod se dřevem, tolik introdukovaných škůdců a hlavně slavné veřejné zakázky a dotace a další ztřeštěnosti nové doby.
Toliko z ověřené minulosti, kde berete, že se budou sucha opakovat a v jakých intervalech. Máte věštírnu?
-5 # Vladimír Pelíšek 2019-12-18 16:49
Ani to není pravda, protože ty omezené srážky, o kterých mluvíte, se v půdě neudrží, automaticky tak jako tak protečou do hlubších vrstev.
A pokud jde o minulost: ta rovnice má dvě, nikoliv jen jednu stranu. Jedna strana je množství srážek -a le druhá je výpar. Pokud byly takto suché roky při průměrná červencové teplotě 17 st.C, bylo to zcela jiné, než když dnes naprší stejně nebo i méně při teplotě 22 st.C - výpar je nesrovnatelně vyšší!
O tom, že tomu tak skutečně je, svědčí tabulky průměrných teplot za posledních cca 1000 let, které jsou běžně na internetu. Ty říkají, že i během velkého oteplení raného středověku a potom v 16. století byly průměrné roční teploty na severní polokouli o ne méně než 2 st.C nižší. Podobné sucho mělo tedy na smrky výrazně menší dopad, navíc smrků tehdy byl v lese zlomek, co dnes, takže ani jejich případné vymizení by v té době pro hospodáře neznamenalo žádnou tragédii.
+6 # Starý 2019-12-18 21:51
Ano, jsem rád, že poukazujete na 16 století, zejména v souvislosti se změnami klimatu....ano i SM bylo méně, ale nemělo to takový vliv a dnes se dá říci, že je to možná srovnatelné.
Tak si položme otázku, co může za celkové klima?
Smrky stíní a brání výparu, naopak jsou schopné na sebe v rámci mikroklima vázat vodu.
Voda dnes v našich podmínkách do spodních vrstev v lesích, jak říkáte možná i proteče-malý souhlas, ale měřme tu plochu lesů a teď vemte plochu polí, kde dnes oproti 16 století rozhodně voda neproteče do spodních vrstev a v jaké ploše....
No a máme zaděláno....
A dokud bude naše hojně dotované zemědělství bez mezí a malých záhumenek (viz 16 století), s absolutní intenzitou, takto škodit celosvětovému klimatu, v oteplení se nic nezmění.

Tak vše prosím nepodsouvejte na úkor lesního hospodářství a lesáků, kteří s tím dostatečně bojují. Myslím, že na toto téma již máte řadu i vlastních zjištění.
Stačí si doma změřit odpar na malém záhoně a pak jej porovnat s kusem novodobé polní kultury a dále se zapojeným lesním porostem.
Blbost je i jak moderně slýchám odpar z rybníků, když oproti např. 16 století je jich nepoměrně méně, počítám i mokřiny a další. Všichni naši páni myslí, že nás spasí přehrady a myslím, že opět střílí vedle, důležité je vodu v menších tocích zadržet a ne budovat "suché poldry", či vůbec nebudovat rybníky nad přehradami, či v jejich povodí (co bude naše přehrady v době opravdové nouze dotovat?, když nepůjdou dotovat z rybníků?) - omyl omylů, suchá zem to nebude..
Další omyl je, že mizí pouze SM a co třeba bříza, ta se v těchto podmínkách rozpadá již v 20 letech věku....
Tak nevím, kam to směřuje….ale SM za to nemůže, člověk ANO.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2019-12-19 12:21
Cituji Starý:

Tak nevím, kam to směřuje….ale SM za to nemůže, člověk ANO.

Že by tedy přeci hospodaření ?
Schválně si všímám přeživších stromů i SM - jde hlavně o ty, co měli dostatek místa k růstu, nezávisle na stáří.
Máme porost 150leté BO, velmi husté, koruny tak ve vrchní desetině. Průměry do 30cm výčet. Poroučí se celkem rychle. Ale je tam několik stromů stejného věku výčtu přes 40cm a poloviny výšky koruny - a ty jsou zcela netknuté.
To stejný mám na okraji JD vysloveně na kamenu SM, tak 150 let, výčet přes 80 a zavětvený až dolu - kořeny hodně přes 6m do všech stran. Kůrovec mu líznul špici, ale loni už obrostl a nejspíš to dá. Jedle v porostu bývali velmi nahusto, zavětvené jen ve špici a se jmelím - 90% jich je pryč.
Takže to fakt nebude o druhu.
Ani ty kořeny - hloubka - to co píše Pelíšek je teorie. Hloubka nezáleží co kam roste, ale kde je skála. Takže můře borovice kořenit kam chce, ale když mám ve 20cm horizontu skálu / žula / není moc rozdíl mezi jí a SM. A na tomhle profilu SM regeneruje dřív - což ale zase popírá ty úvahy o hloubce kořenění.
Jednoduché řešení to nemá.
+4 # Vladimír Pelíšek 2019-12-20 08:45
Nemůžete ale srovnávat silně světlomilné borovice se stín tolerujícími jedlemi. V jižním Polsku, v krakovském nadlesnictví, i dál, v lesích východně o Kielců, roste jedle výborně, přičemž výchova vysázených JD kultur se dělá jen minimální nebo žádná. Přesto to nevede k patologickému přeštíhlení a navazujícím potížím, protože podle polských lesníků proces kopíruje přirozené plošné odrůstání jedlových náletů - což zná každý, kdo s nimi někdy pracoval. Nálety srůstají kořeny, vzniká jeden "makroorganismus", který si pak sám určuje, které ze "stonků" nechá dál růst, zesílit, a kterých se vzdá.
Zkušenosti z moravských Beskyd to potvrzují. Jedle dokáže vytvořit i vysoce vitální skupinky cca 100 letých strmů, hnízda, v jejichž rámci je vzdálenost mezi stromy stěží jeden metr (a na kraji ještě, opět v metrovém odstupu, roste buk.
Je třeba diametrálně změnit současný pohled na to, co je to les. Nejedná se totiž o skupinu diskrétních stromů bez vzájemných vazeb, kdy si její členové pouze konkurují (i v rámci jediného druhu), ale o spojitý makro-systém, doslova makroorganismus, v němž mají místo na jednom místě jedinci různého věku a výšky stejně, jako se přirozené a vitální společenství lidí neskládá pouze z mužů vysokých 180 cm o stáří 40 let, ale všech, od dětí po starce, muže i ženy, starce i mladíky. Toto pojetí ze současného zemědělského typu lesnictví, kterému naštěstí už zvoní umíráček, udělalo systém určený k zániku.
+10 # Starý 2019-12-20 09:25
Ano, i toto by mohl být model "nového lesa".
Ale kdo by nám měl jít příkladem, je stát a ten dělá co?
Jen se k lesu za poslední dekády chová pouze kořistnicky, kdy velice rychle ohlodával svou lehce předchozími generacemi masitou kost.!!
U toho si ještě dovolil kašlat na ochranu lesů, ponechával léta na hromadách hroubí i nehroubí hmotu, na které se množilo kde co... a výsledek po cca 30 letech... však všichni vidíme!!!

A vlastnický pohled-alespoň můj:
Když investuji do svého majetku, tak bych rád viděl že to jde a někam vede, že nebudu pravidelně platit pod hrozbou pokut daně z tohoto majetku, kde si ani své prvotní náklady nemohu na uživatelích a těch kdo můj majetek užívají vybrat ani kačku a naopak po nich budu sanovat škody, uklízet a ještě plnit spoustu zákonných přikázání.

Nejde vše dotovat ze svého s tím, že to i takto předám svým potomkům....
A ukažte mi někdo svého potomka, který vidí, jak se člověk léta dře a doplácí na dobrý pocit a pak jde do stejné věci???.

Takto to bohužel dnes nefunguje a nás pár fanatiků to nezachrání....

Tak je bohužel nastavena politika tohoto státu a všichni vidíme kam to vcelku směřuje, zejména na státním....

Tak se nechme dále mediálně konejšit akcemi kde se vysadí xy stromů a kde se nekrmí brouk a pod.
Pro veřejnost je to krása, ale vliv na celkový stav lesů a hodnotný výsledek je většinou 0 či malé +.
Ale i tak to chodí a chodit bude než "někdo" pochopí?
+8 # Starý 2019-12-18 08:34
Existuje a to v případě schváleného LHP a v případě kdy chcete dle dotačních pravidel dostat podporu a podpis žádosti je na vás? No ne?
+14 # Starý 2019-12-16 13:08
No plán je nástroj vlastníka a stát a ani nikdo jiný by do toho neměl co kecat.
Až budou někdy zohledněny a hlavně zaplaceny uživateli lesů a státem všechny funkce lesů, tak ano. Ať při srovnatelných podmínkách s ostatními subjekty a srovnatelném zisku jsou nějaká pravidla.
Ale dnešní realita pánů z Mze:
- za strom do krajiny bez kontroly růstu-zajištění-doži tí se alespoň 20 let věku v době výsadby 800-1200 kč.
- za strom do lesa při splnění kdejakých nesmyslů 5-10 kč a zákonem určená jistota zajištění, a dalšího růstu min 80 let dle pravidel LZ.
To je dnešní realita .....
V plánu lze v pohodě počítat s přirozeným zmlazením a dalším.... a slavné MZD???
Další nemilosrdné náklady pro vlastníka lesa a dobrá potrava pro zvěř.
Chytá mne vztek, zejména co po letošních honech zjišťuji, že jen naše "divoká prasata" skáčí 2 metry do výšky a rolují k zemi 160 cm oplocení i po čersvé opravě plotu a ve směru postupu honců a střelců lečí.
No jedle zase pláčí a vlastník má zajištěnou opakovanou práci během 3 týdnů ve stejném místě.
a kdo vyřeší tyto problémy!!!

Odpovídá myslivec za škody zvěří v plotech??? Co vím tak né, tak proč by se vyhýbal......

Ať žije naše legislativa a páni co ji podporují....

No a kanci, těm už na vánoce rostou andělská křídla...
+11 # Starý 2019-12-16 13:22
Jen tak nevím, za co někdo něco zaplatí???
Běžný výdělek obchodníka je na výrobku cca 80 - 30%.
Za funkce lesa a dřevo v době těžby by měl vlastník dostat výdělek v tom samém rozsahu, to aby tu byla nějaká přiměřenost, nad kterou se běžný spotřebitel nepozastaví....
Srovnám li výrobek za 1 rok a zisk vlastníka lesa za 80 - 100 let (jiný bohužel není) tak bych měl za 1 m3 dřeva inkasovat cca 20000 kč a kde se to děje???
Všechny negativa jsou přenesena na vlastníka lesa a aby se nevzpěčoval, tak je mu naloženo povinnostmi ze zákona.
A to jsme údajně demokratická společnost???
+12 # schutzmeister@iex.cz 2019-12-17 11:43
Cituji Starý:
Jen tak nevím, za co někdo něco zaplatí???
Za funkce lesa a dřevo v době těžby by měl vlastník dostat výdělek

Jen takový střípek k tématu.
Četl jsem nedávno webovky podobného spolku malých vlastníků jako je tady SVOL - v Sársku. Asi sice rozlohou nesrovnatelné, ale jen o čem ty stránky byly a co se řeší tady. Mají tam taky kalamitu, jako v celé evropě.
Jenže neplkají o původnosti SM / či BO / , ale svým členům poskytují servis pro plusové hospodaření.
Hllavní zásady jsou asi takovéhle - připomínám pro malého vlastníka :
Pěstovat to, co je trvanlivé. To, co sežere kůrovec nemá smysl, protože náklady na zalesnění vysoce překračují zisk ze dřeva. Mají dlouhý seznam různých dřevin a jejich vhodnosti pro půdu, teplotu,srážky.
Pokud je to možné, žádná umělá obnova. Ta je ekonomicky neúnosná a oplocenky tam nestaví nikdo. NIKDO. Vždy je třeba nechat něco, co se vysemení. A každou dřevinu lze prodat - mají seznam, co komu a kam a za kolik. Tedy, co pak těžit na palivo, buničinu a co nechat na dýhy.
Těžit pokud možno jen silní dříví, nebo palivo samovýrobou. Náklady na těžbu jsou vysoké a cena horších sortimentů nízká.
A teď to, co tady nezná nikdo - těžit ne podle ročních plánů, ale podle ceny za těženou kulatinu. Tedy pokud je teď vláknina neprodejná, dělat probírky až se to otočí, bez ohledu na plán. Ono se to dožene.
Ta jejich organizace pak poskytuje svým malým členům vlastní OLH vyškolené v tomhle duchu, tak, aby ekonomika byla vždy v plusu.
To je rozdíl, oprpti českým kecům, jestli sázet SM.
+11 # Starý 2019-12-18 08:21
O tom to je pane Schutzmeister, funguje to tam jinak a v "našem" prostředí nejde srovnávat.
Však například hojnost zvěře si užívají jejich lovci u nás a pod....
Dřevo též dovezou....a pod.
Na práci jim též posloužíme ...a pod.
Lesů a lesáků si váží ....a pod.

Mám pokračovat?
+4 # schutzmeister@iex.cz 2020-01-04 12:41
Cituji Starý:
O tom to je pane Schutzmeister, funguje to tam jinak a v "našem" prostředí nejde srovnávat.

Zajímavé je, že u nás to teoreticky taky funguje.
Jen všichni tvrdí, že v praxi to nelze dělat.
Němec prostě nekece a dělá, čech hledá důvod, proč to nejde.
Tady je brožurka, jak na to. Ale je to teoreie. V čechách.
https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/lcr-tuh-2015.pdf
+8 # Starý 2020-01-04 18:26
Děkuji za upozornění,
ano, v českém prostředí za posledních cca 20-25 let to nefunguje a výsledky generací lesníků jsou v hájích zelených...opět chyba rezavých!!!
PODOBNÉ PŘÍRUČKY TU NORMÁLNÍ LESNÍCI VYUŽÍVAJÍ V RŮZNÝCH OBMĚNÁCH CCA 300 LET, VYJMA POSLEDNÍCH 20-25 LET.
No pak se začala snižovat obmýtí, kašlalo se na čistotu lesů a kůrovec začal být pro les dobrý...a do vedení LČR se nacpal tu partajní kolega či benzínový boss.. a výsledek.
Brožurka je již mimo a v některých věcech bych raději měnil a to i s ohledem na názory p. Pelíška, Rensy, ale i jiných lidí (nerad bych někoho vynechal, ale všechny ctím), na tomto serveru, kteří vykazují kus životní praxe a jsou ochotni se o vše podělit a diskutovat.
Naproti tomu stavím pány z Mze a pod, kteří jen plkají a dělají kroky s rychlostí několik hodin po dvanácté...
+6 # milan.kosulic 2020-01-04 19:19
Tahle "příručka" (Program TUH v lesích LČR) byla mimo už v době, kdy vznikala v první verzi. A ještě v té poslední verzi ze suchého r. 2015 obsahuje např. takovéhle perly: "Na periodicky zamokřovaných (oglejených) stanovištích zpravidla postačí jednotlivé trvalé odvodňovací příkopy vedené v přirozených terénních depresích do hloubky 0,5 m k odvedení jarních vod z tajícího sněhu a letních přívalových srážek. Na trvale zamokřených (podmáčených a rašelinných) stanovištích musí být příkopy hlubší, než je předpokládaná hladina podzemní vody (0,4–0,6 m pod povrchem)."

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3104

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

ČLS proti vyhlášení NP Křivoklátsko v otevřeném dopise Marku Výbornému

Zobrazení: 2237

Anketa uvnitř. Ministru zemědělství Marku Výbornému zaslal pobočný spolek České lesnické společnosti Křivoklát (PS ČLS) otevřený...

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Vedení Lesů ČR shrnulo výsledky hospodaření za rok 2023 a plány pro letošní rok

Zobrazení: 2171

Aktualizováno: Video na konci článku Lesy České republiky s odezníváním kůrovcové kalamity snížily těžbu dříví o...

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Jak je to s přirozeným výskytem modřínu v českých zemích

Zobrazení: 2014

Anketa na konci. Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními...

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stane Michal Pernica

Zobrazení: 2011

Na základě výběrového řízení byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky Lesní správy Lány...

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

MZe zveřejnilo aktualizaci přehledu veškerých podpor pro vlastníky lesů, podnikatele v lesním hospodářství a uživatele honiteb

Zobrazení: 1488

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizované dotační programy (stav k 15. 1. 2024). V dokumentu pro vlastníky lesů, podnikatele...

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě