Přihlásit

Tam, kde roste smrk, musíte být neustále ve střehu

Divize Horní Planá VLS ČR, s. p., si v roce 2007 prošla mediálním tlakem v souvislosti se zpracováním kalamity po orkánu Kyrill. Jak se divize vyrovnala s následky orkánu a jak kalamita ovlivnila hospodaření, to je jedním z témat rozhovoru Lesnické práce s Jaroslavem Neradem, ředitelem divize Horní Planá.





Redukce újezdu Boletice

– Vláda schválila na začátku tohoto roku redukci vojenských újezdů, v rámci které se počítá se zmenšením vojenského újezdu Boletice o 12 %. Co to bude pro divizi znamenat?

Pro divizi nebude redukce až tak významná, protože zmiňovaných 12 % se týká jižní části vojenského prostoru, kde je méně lesů, jedná se převážně o zemědělskou půdu. Záleží také na tom, jak se dořeší případné restituce, které majetky zůstanou vojenským lesům a které by se vracely.

– O jaké restituce se jedná a koho se týkají?

Jedná se o vydání historického majetku obcí. To jsou restituce, které jsou zadržovány tím, že se majetek nachází na území VVP. Majetek bude vrácen obcím, které doloží, že jim historicky patřil, po vyjmutí území z VVP. Další vydání majetku obcí brzdila nedořešená legislativa ohledně tzv. federálního majetku. Případné restituce v rámci vojenských lesů Horní Planá jsou ale pouze v řádech stovek hektarů.

– Církevní restituce se divize netýkají?

Velmi okrajově.

– Historicky patřil majetek rodu Schwarzenbergů?

Historicky patřil Rožmberkům a následně Schwarzenbergům. Jsou to lesy, které si asi v ČR nejdéle udržovaly pralesovitý charakter. Schwarzenbergové postupně vytvořili lesní hospodářství na vysoké úrovni, která byla pro jejich majetky typická. Rozvíjeli lesy v závislosti na okolním průmyslu, který také značně ovlivňovali. Málokdo ví, že v Arnoštově byla lesní železniční dráha, která působila až do roku 1963, že se po Blanici plavilo metrové dřevo pro sklárnu a VLS patřil i Schwarzenberský plavební kanál, který byl v provozu do roku 1961. Majetek byl ve vlastnictví Schwarzenbergů do roku 1945, poté došlo k vystěhování občanů německé národnosti, území se uvolnilo a začal se tvořit Vojenský prostor Boletice, který je zhruba v současných hranicích, a oficiálně vznikl 19. 5. 1947. Následně v padesátých letech proběhlo odlesnění Lipna a výstavba přehrady a VLS připadly lesy za Lipenskou přehradou v hraničním pásmu. Vznikly dvě lesní správy, které byly v roce 1993 převedeny pod NP Šumava – Horní Planá předala Národnímu parku Šumava 12 000 ha lesa.

Historie divize Horní Planá
– 1946 – zřízena LS Chvalšiny spadající pod VLS Hořovice
– 1947 – ( 19. 5.) vznik VVP Boletice jako nástupce vojenského výcvikového tábora Boletice
– 1950 – k VLS přičleněno celé území VVP Boletice.  Dne 1. 12. 1950 vytvořen Vojenský újezd Boletice
– 1953 – (1. 1.) od Státních lesů přičleněny v pohraničním pásmu LS N. Pec, LS Plešný, LS Stožec, Schwarzenberský plavební kanál a Dřevosklad Nová Pec
– 1955–58 – odlesňování zátopového území vodní nádrže Lipno (přes 500 ha)
– 1993 – (1. 9.) předání lesních správ: části Nová Pec, Plešný, Stožec Národnímu parku Šumava
– 1994 – pověření k dokončení privatizace VLS Sušice
– 1998 – organizační změna – divize VLS Horní Planá
– 2007 – (17. 1.) orkán Kyrill a následně Emma
– 2008–9 – dokončení obnovy lesa na holinách z kalamity 2007 – 800 ha

Následky orkánu Kyrill

– V roce 2007 postihl Horní Planou orkán Kyrill, nahodilé těžby dosáhly čtyřnásobku běžné těžby. Největší část kalamity byla soustředěna v nadmořské výšce nad 1 000 m n. m. Jak probíhala obnova porostů v těchto náročných podmínkách?

Kyrill nebyl první orkán. Podobná kalamita postihla Šumavu před 130 lety, ale zpracovávala se několik let. Orkán Kyrill postihl lesy ve vyšších nadmořských výškách v 6.–7. vegetačním stupni. Celkem se zpracovalo 632 tis. m3, kalamitu se podařilo zvládnout poměrně rychle díky moderním technologiím a pomoci ostatních divizí vojenských lesů. Poté nastoupilo to nejdůležitější – úprava po těžbě a následné zalesnění. Úpravy po těžbě prováděly firmy, které zpracovávaly kalamitu. Plochy nebyly technikou poškozeny celoplošně, protože na poškozených lokalitách je často skalnatý povrch a kamení. Těmto místům se musely harvestory i vyvážecí soupravy vyhýbat, takže byla spousta ploch, které technikou nebyly dotčeny. V roce 2008 se začalo zalesňovat. Zalesňování bylo problematické v tom, že VLS neměly kapacity na tak obrovské úkoly a bylo nutno najmout cizí firmy, popřípadě pracovníky. Nejdůležitější bylo vytvořit podklady pro výběrové řízení. Na nich spolupracoval výzkumný ústav v Opočně a Lesprojekt České Budějovice, kdy se připravily mapové podklady a následně technologické karty, kde bylo přesně popsáno, co na které ploše bude a jak bude vypadat plocha po zalesnění. Pak proběhla veřejná soutěž a v letech 2008–2009 se zalesnilo 780 ha lesa. Celkem bylo použito 4,2 milionů sazenic, meliorační a zpevňující dřeviny tvořily 42 %.

– Dařilo se v poměrně krátkém časovém období v rámci VLS obstarat vhodný sadební materiál v požadovaném množství a kvalitě?

Sazenice jsme museli nakoupit i z jiných zdrojů. Vlastní školky neměly takové množství sazenic vhodných pro naše podmínky. Pro ilustraci, za dva roky jsme za zalesnění zaplatili 65 milionů korun – průměrný náklad činil 15,30 Kč za sazenici. To je poměrně hodně, ale za situace, kdy kalamitou byla postižena velká část státu a náš soused Národní park Šumava v té době přeplácel práce, nebylo možné se dostat na nižší cenu.

– Využívali jste i obalované sazenice a polodrostky a odrostky?

Ano, podíl obalovaných sazenic při obnově po orkánu Kyrill byl 26 %. Sázely se polodrostky a odrostky jeřábů a melioračních a zpevňujících dřevin jako buky a javory.

– Jaké byly tedy průměrné náklady na zalesnění na ha?

Z roku na rok se navýšily náklady na obnovu lesa skoro o 50 %.

Průměrný náklad na hektar dosáhl téměř 80 000 Kč.

– Zmínil jste poměrně vysoké procento melioračních a zpevňujících dřevin – odrazilo se uvedené v nákladech na ochranu proti poškození zvěři?

Ano, bezprostředně po zalesnění jsme začali stavět oplocenky, které musíme stále udržovat, a staví se další. V průběhu let 2008–2009 se postavilo 150 km oplocenek.

– Jak ovlivňuje kalamita hospodaření a ekonomickou stránku divize v současnosti?

Následkem kalamity jsou i v následujících letech zvýšené náklady na pěstební činnost. Opakovaná sadba, péče o kultury

do jejich zajištění, plecí seče, prořezávky, a ještě bude nějakou dobu trvat, než budou lesy opět výnosové.

– Jak hodnotíte stav porostů po třech letech od založení?

Odpovídají svému věku. A i v těch náročných podmínkách by měly být v zákonem požadované lhůtě zajištěny.

– V důsledku větrné kalamity Kyrill došlo ke zvýšení stavu kůrovce, jaká je současná situace?

Nárůst kůrovcových těžeb ilustrují následující čísla: v roce 2005 se za divize zpracovalo celkem 2 338 m3 kůrovcového dříví, v roce 2006 to bylo 3 093 m3, v roce 2007 (Kyrill) nula, všechno byla nahodilá těžba. V roce 2008 to bylo 20 619 m3, v roce 2009 44 404 m3 a v roce 2010 začínají těžby klesat 26 443 m3, 2011 5 969 m3.

– Ovlivnila vás v tomto ohledu blízkost NP Šumava?

Asi ano a především v porostech, které bezprostředně sousedí s NP. Orkánem Kyrill byly nejvíce postiženy lesní správy Arnoštov, Chvalšiny a Horní Planá, které jsou ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice. V roce 2009 se zpracovalo u divize celkem 44 404 m3 kůrovcového dřeva. Z toho skoro 14 000 m3 na necelých dvou tisících hektarech v sousedství NP.

– Cítíte nějakou změnu s výměnou vedení v národním parku?

Určitě ano, v roce 2011 na LHC Bližší Lhota klesly kůrovcové těžby na 2 000 m3 a oblast Smrčiny je důsledně vyčištěna.

– V době zpracovávání kalamity byly Boletice často skloňovány v mediích v souvislosti s podněty Hnutí Duha a následným prošetřováním zpracování kalamity ČIŽP, která ale nenašla vážnější nedostatky. Byly Boletice předmětem kontrol i následně – během zalesňování a péče o kultury?

Průběžně jsme kontrolováni jak vojenským lesním úřadem, tak ČIŽP. Stejně tak jsou kontrolovány všechny divize VLS. V tehdejší době bylo zpracování kalamity hodně medializované, byly i uděleny pokuty, ovšem nebyly shledány žádné hrubé prohřešky. Firmy se z toho poučily a důsledně asanovaly pojezdové cesty vyvážecích souprav. Podle mého názoru ale měla medializace spíše odvést pozornost od Národního parku Šumava, kde se v té době rozhodovalo, jak velký podíl nahodilé těžby se ponechá bez zpracování. I vlivem tohoto tlaku byla navázána spolupráce s vědeckými pracovníky a zadáno vypracování studie, která přinesla přesná data o porušení půdy a případné následky pro obnovu lesa. Studie přinesla jasné údaje, které nepotvrdily obavy, že po zpracování kalamity vzniknou podmínky, kde nemůže růst les.

– Působil jste jako ředitel divize Lipník nad Bečvou, kde je dlouhodobě jako v celé oblasti severní Moravy přes veškerá obranná a ochranná opatření problém s kůrovcem. Byl přesun na divizi Horní Planá v tomto ohledu tedy změnou k lepšímu?

Severní Morava má velký problém, a to dlouhotrvající sucho, následně václavku a fenomén, který v jižních Čechách naštěstí chybí, a to je lýkožrout severský. Lýkožrout smrkový je tam poměrně v defenzivě. Oddech to pro divizi Horní Planá ale není, protože nikdy nevíte, co může přijít. Nahodilá těžba a následný extrém počasí, tak to začalo i na Moravě.    Poslední dva roky nebyla pořádná zima, a je sucho, protože voda je hlavně ze sněhu. To je základ pro kůrovcové těžby. Tam, kde je smrk, musíte být neustále ve střehu, ale není obecným pravidlem, že kalamity jsou jen ve smrku. Povedlo se mi projít spoustu lesních oblastí, pocházím ze Středních Čech, byl jsem v Mimoni, v Lipníku nad Bečvou a viděl jsem obrovské kalamity i v listnatých porostech.

Charakteristika majetku a organizační členění

– Můžete ve stručnosti spravovaný majetek představit?

Divize obhospodařuje asi 20,5 tis. ha půdy, z toho 1 000 ha je zemědělská půda, kterou obhospodařují VLS prostřednictvím zemědělské správy Květušín, kterou řídí přímo Praha. Hospodaříme na 17 429 ha lesní půdy, 203 ha vodní plochy, ale pouze 175 ha s chovem ryb. Ostatní plochy tvoří cca 2 000 ha a jedná se o rašeliniště, zamokřené louky, prameniště vod, které jsou většinou předmětem ochrany. Lesní vegetační stupně jsou zastoupeny 3 až 7, třetí LVS je v Dražicích u Lužnice, což je odloučená část, sedmý LVS je ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Majetek se nachází v PLO 10 Středočeská pahorkatina, 12 Předhůří Šumavy, 13 Šumava a 15 Jihočeské pánve. V zastoupení dřevin převažují jehličnany: smrk 69 %, borovice 12 %, jedle 6 %, dále je významněji zastoupena bříza s 6 %, buk s 5 %, olše 1 % a ostatní dřeviny 1 %. Zajímavá je věková struktura – je tu vyšší podíl starých porostů zašetřených těžbou, věkový stupeň 0–4 tvoří 23,5 %, 5–10 44,5 % a 11–17 32 %. Starší porosty jsou často klasifikovány jako lesy zvláštního určení, ochranné porosty, kde nelze klasicky těžit. Do těchto porostů ale nejvíc zasáhl Kyrill.

– Jaké je organizační členění divize?

Máme 4 lesní správy, z toho 3 jsou ve vojenském výcvikovém prostoru (LS Arnoštov, Chvalšiny, Horní Planá), jedna (LS Nová Pec) obhospodařuje odloučené části, které jsou v majetku ministerstva obrany, kde působí, nebo dříve působila armáda. Dále máme správu služeb a správu rekreačních zařízení, to je specifikum divize. V roce 2009 nám armáda předala rekreační zařízení Olšina, které provozujeme, nachází se v zpřístupněné části vojenského prostoru. Správa služeb zajišťuje provoz manipulačního skladu, prostředky na odvoz dřeva, mechanizmy na opravy cest, provádí služby pro armádu a provozuje středisko rybářství. V roce 2011 byl počet přepočtených zaměstnanců celkem 161, z toho 51 THP.

– Jakou mají absolventi šanci u vás najít zaměstnání?

V současné době máme plný stav a dochází k obměně pracovníků např. odchodem do penze. Absolventy přijímáme, máme dvě místa adjunktů, kdy absolventi mohou nastoupit hned po škole, mají možnost se zapracovat a získat náhled problému a my poznáme kvality konkrétního člověka. Ale studenty podporujeme i v rámci spoluprací se školami, mají možnost praxí a studijních pobytů.

– V roce 2007 jste si v jednom z úvodníku časopisu VLS posteskl nad přebujelou byrokracií, cituji: „Zaměstnáváme profesně patřičně vzdělané odborníky s praxí a pak jim vytvoříme směrnici, která sděluje, že sazenice lesní dřeviny se sází „tím zeleným nahoru.“ Jak vnímáte situaci o pět let později?

Myslím, že u vojenských lesů došlo ke zlepšení. Je to běh na dlouhou trať, protože všichni víme, že byrokracie plíživě a velice dlouho bujela. Bylo to mnohdy z nepochopení situace, protože pokud by tímto způsobem postupovaly soukromé firmy, které chtějí získat ISO, tak by pravděpodobně vůbec nemohly existovat. U nás to bylo trošku jiné, protože jsme státní podnik, a bohužel někteří lidé se snažili popsat přírodní procesy a zakomponovat je do předpisu. Posun tady je, ale stále je co zlepšovat, protože téma byrokracie není jen náš problém, ale ovládá celou Evropskou unii a možná i celý civilizovaný svět.

Hospodaření divize

– Můžete přiblížit hospodaření divize?

Hospodaření divize je podřízeno přírodním podmínkám a dřevinné skladbě. Divize má úžasnou diferenciální rentu díky blízkosti hranic s Německem a Rakouskem. 90 % našich příjmů tvoří prodej dříví, myslivost 1 % a ryby asi 0,5 %. Prodej nepotřebného majetku, služby pro armádu a ostatní tržby tvoří zbytek. Hlavním těžištěm činností je tedy lesní hospodaření. Co se týká investic, po kalamitě směřují největší investice do dopravní sítě, investiční oprava lesních cest činila ročně do současnosti 10–14 milionů. Opravy prodražuje horský charakter terénu a vodní toky, kde se musí opravovat mostky, aby unesly současnou lesní techniku. Co se týká výroby jako takové, zajišťujeme 60 % cizími a 40 % vlastními silami.

– Disponuje divize vlastní technikou?

Vlastníme speciální techniku – vyvážecí soupravu Terri, která pracuje v chráněné oblasti, kde hrozí poškození půdy. Potom LKT, univerzální traktory a vyvážecí soupravu Loglander.

– Jaká metoda těžby převažuje?

Sortimentní, protože velkou část těžby realizujeme harvestory. Na divizi bylo vypsáno výběrové řízení na harvestorové služby. Zbytek se těží motomanuálně, sortimentní metodou, nebo metodou surových kmenů.

– Jakou část těžby tedy realizujete pomocí harvestorů?

Při zpracování kalamity Kyrill bylo nasazení harvestorů skoro 80 %. V současnosti je problém, že po Kyrillu jsou těžby více rozptýlené, harvestory těží kolem 30 %, ale věřím, že podíl nasazení bude v budoucnosti opět vyšší. Každoročně probíhá optimalizace a obnova techniky, ale naší snahou je spíše služby kupovat. Je to dáno i tím, že tu jsou období, kdy se třeba dva měsíce nedá v lese pracovat.

– Můžete přiblížit prodej a dopravu dříví?

V roce 2011 se prodalo 150 121 m3 dřeva, hlavním základem jsou rámcové smlouvy, přes které jde 75–80 % dřeva, ostatní se prodává tzv. na region. Jsme ve specifickém regionu, kde není tolik zpracovatelů jako na mých předešlých působištích. Zpracovatelé jsou nějakým způsobem vyhraněni, mají určitý požadavek, podle něj se snaží dříví nakoupit a zpracovat. To jsou spolehliví stálí odběratelé. Potom je tady velká skupina lidí, kteří se vydávají za zpracovatele a snaží se od nás levně nakoupit dřevo a dodat ho našim odběratelům v Rakousku a Německu – takže víceméně překupníci. To se snažíme eliminovat, protože dříví můžeme prodat napřímo.

Co se týká odvozu dřeva, ze 150 tis. je asi 120 tis. prodáno přímo z odvozního místa, dříví odváží přímo odběratelé nebo smluvní partner odběratele.

– Jak důležitý je pro divizi manipulační sklad (kolik dříví se manipuluje)?

Ze 150–170 tisíc roční těžby se přes sklad manipuluje maximálně 30 tisíc m3 dřeva. Nejedná se o závratné množství. Význam skladu je především v tom, že z vojenského výcvikového prostoru je občas nutné vyvézt dříví z ploch, které vojáci zavírají při cvičení, a nedostali bychom se pro něj. Dále se na sklad vozí dřevo, které se dá manipulací zhodnotit. Obecně ale převažuje snaha co nejvíce dříví prodávat z odvozního místa.

Ochrana přírody

– Celá oblast Boletic je zařazena do soustavy Natura 2000. Jak tato skutečnost ovlivňuje lesnické hospodaření?

Ovlivňuje, ale ne zásadně, protože už když se vytvářela chráněná území, stanovila se pravidla. Oblast Boletic je ptačí oblast, je součást CHKO Šumava, pak tu jsou jednotlivá chráněná území, národní přírodní památky, evropsky významné lokality Boletice a Polná, kde se nachází hořeček český, CHKO Šumava, ptačí oblast Boletice, kde je oproti ostatním divizím více druhů (chřástal polní, kulíšek nejmenší, jeřábek nejmenší, datlík tříprstý, skřivan lesní), dále NPP Blanice s populací perlorodky říční. Při lesnickém hospodaření přizpůsobujeme technologie a je to hlavně o práci v ročních obdobích.

– Národní přírodní památka Blanice s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu - perlorodky říční byla vyhlášena v roce 1989. Perlorodka je velmi citlivá na změny prostředí, lesní těžba pro ni v důsledku ohrožení povodí představuje tedy určité nebezpečí; jak konkrétně probíhá hospodaření v lesích v povodí řeky Blanice?

Přímo na území divize v řece Blanice pravděpodobně perlorodka není, na spodním toku ano. Při hospodaření musíme dbát na to, aby se těžbou nepoškodil terén a nedošlo k zanášení Blanice. Kvůli tomu jsme koupili vyvážecí soupravu Terri a některé porosty se přibližují lanovkou. Snažíme se těžbu provádět šetrně a především v zimě, za mrazů.

– Využíváte náhradu újmy za ztížené hospodaření?

Žádnou náhradu újmy nepobíráme.

Myslivecké hospodaření

– Jak probíhá myslivecké hospodaření? Snižovali jste stavy zvěře s ohledem na vzniklé holiny po Kyrillu?

Divize hospodaří ve vlastní režii v 5 honitbách. Největší je Knížecí Stolec s 23 048 ha, Nová Pec má 1 391 ha, Vimperk 648 ha, Homolský les s 614 ha a Bechyně 642 ha. V roce 2011 se ulovilo 1 223 kusů spárkaté zvěře. Myslivost se na výnosech podílí jedním procentem. Kde můžeme, snažíme se udělat honitbu ve vlastní režii, protože pak můžeme ovlivnit stavy zvěře. U nás probíhá myslivecké hospodaření v podřízenosti lesnického hospodaření, obzvlášť po kalamitě, kdy si nemůžeme dovolit nechat narůst stavy zvěře vzhledem ke škodám. Udržujeme odstřel na takové výši, aby nevznikly škody, stavíme přezimovací obůrky. Lov je velice důležitý, protože jsme v oblasti, kde je kolem nás jelení zvěř. Ulovená zvěř je nahrazena jinou, která obsazuje „uvolněný prostor“. Nesmíme polevit. Pro ilustraci v honitbě Knížecí Stolec, který má 23 000 ha, ulovíme 500–530 kusů vysoké a národní park, který má 68 000 ha, uloví 600–700 – ten nepoměr tam je. Ale NP má svéurčení a tím i trochu jiný přístup k myslivosti. Ale jsou tady další honitby, ve kterých myslivci, kteří platí vysoké nájmy, chtějí zvěř mít.

– Prodáváte poplatkové lovy?

Ano, část ale loví zaměstnanci. Naši zaměstnanci mají úlohu „predátorů“ a na lovu jsou poměrně výrazně hmotně zainteresováni, nevím, jestli je pro ně myslivost ještě potěšením. Nemůžeme si dovolit zaměstnávat mezi personálem někoho, kdo nemá zbrojní průkaz a neloví.

Význam divize pro region

– Jak vnímáte postavení divize v regionu?

Jsme významným zaměstnavatelem, v regionu jižních Čech zaměstnáváme asi 250 lidí. Nejsme jen přímý zaměstnavatel, dáváme práci i spoustě živnostníků. To mnozí nevnímají, ale opravdu 60 % lesnické činnosti zajišťují cizí subjekty, a nejedná se jen o velké firmy, ale často malé a živnostníky z okolí.

– Můžete představit nejvýznamnější akce pro veřejnost?

Pravidelně jednou ročně pořádáme akce ve spolupráci s vojenským újezdem např. dětský den, na který se sjíždějí děti až z Českého Krumlova. Potom je to spolupráce při vytváření cyklotras, kde budujeme zázemí, přístřešky, odpadkové koše. V letošním roce nás čeká velká akce – na Knížecím Stolci budeme stavět rozhlednu. Rozhledna umožní veřejnosti podívat se po krajině a sledovat, jak roste na holinách po Kyrillu nový les. K rozhledně bude v sobotu a neděli zpřístupněna pěší stezka.


Děkuji za rozhovor (12. 6. 2012)

Petra Kulhanová

Foto: Petra Kulhanová


Naposledy změněno: pondělí, 13 srpen 2012 14:32

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

VLS na Olšině slavnostně otevřely novou naučnou stezku

VLS na Olšině slavnostně otevřely novou naučnou stezku

Lesnictví

Ve čtvrtek 9. 7. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) slavnostně otevřely nové návštěvnické středisko Olšina s naučnou stezkou, které mohou nově využívat návštěvnici i...

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnictví

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ! Zodpovězte správně otázky v soutěžním formuláři a budete zařazeni do slosování o spoustu zajímavých cen.Soutěžit můžete od 1. 7. do...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Lesnictví

Na podporu lesního hospodářství by měl stát od příštího roku přispívat o 2,5 miliardy korun více než letos, kdy je to 1,15 miliardy korun. Peníze...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby