|
1. Jaká jsou vaše hlavní pravidla a zajímavé zkušenosti s nasazováním těžebně-dopravních technologií na vámi spravovaných majetcích? 2. Jak by měla probíhat technologická příprava pracoviště? 3. Jak by mělo podle vašeho názoru vypadat moderní rozčlenění porostů pro použití harvestorových technologií? 4. Kde vidíte ve vašich podmínkách optimální podíl využití harvestorových a klasických technologií? |
Ing. Karel Blažek
Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy
1. Při zpracování taxačních dat pro následující těžební rok se provede výběr porostů pro těžbu harvestorovou technologií (sortimentní metoda) a pro těžbu pomocí JMP (kmenová metoda). Pro zadání harvestorové technologie jsme vázáni zákonem o veřejných zakázkách, a proto je nutné přesně specifikovat dílčí pracovní operace podle průměrné hmotnatosti a tím specifikovat a popsat přesně podmínky pro nasazení vhodné technologie vzhledem k náročnosti a vlivu stroje na těžený porost. Dosavadní zkušenosti nás vedou k velké obezřetnosti a předvídavosti, protože existují i negativní zkušenosti s vítězem soutěže, který zohledňuje pouze svůj zájem o získání finančního krytí bez ohledu na dopady na les. Při ruční těžbě SM a BO se převážně jedná o výrobu surových kmenů, určených k dalšímu zpracování na dopravně manipulačním středisku, kde dojde na manipulační lince k sortimentaci a roztřídění kulatinových výřezů podle kvality, délky a čepové tloušťky. Většina kulatiny je určená pro vlastní spotřebu na pilařském středisku při výrobě řeziva. Těžba MD a listnaté hmoty je podmíněna sortimentní výrobou přímo na lokalitě „P“ a při přibližování je roztříděna podle kvality, ale i podle odběratele. Dopravní síť je na velmi dobré úrovni, co se její kvality a zpřístupnění lesa týče, vlastní realizace odvozu je v naší režii, a tím je dosaženo plynulosti dodávek, jak na vlastní sklad, tak i pro přímé smluvní dodávky.
2. Příprava pracoviště začíná již „u stolu“, když se určuje, jaká technologie je optimální vzhledem k průměrné hmotnatosti, dřevinné skladbě, terénní specifikaci, a tím je podmíněn další postup v terénu, kde se pro přípravu vybraných porostů pro harvestorovou technologii vyznačí v případě probírkových zásahů vyvážecí linky a jednotlivé stromy určené k těžbě, včetně vymezení směrového kácení podle jednotlivých charakteristik porostů. V případě holosečí je postačující označení hraničních linií těženého porostu. Určení skládek a jejich kapacity je v souladu s organizací odvozu dříví, a tak není nutné řešit skládkovou kapacitu na celkový objem těženého porostu, ale postačuje správně načasovat vlastní dopravu. Součástí technologické přípravy pracoviště pro klasický způsob těžby je po určení základních taxačních veličin z LHP také určení přímých specifikací, jako ochrana nebo uvolnění přirozeného zmlazení a tím individuální přístup THP při realizaci těžby.
3. V probírkách do 40 let, tedy v porostech, kdy je harvestorová technologie nasazena poprvé, je potřeba rozčlenit porost a vytvořit trvalé linky, které budou v následných těžbách plnit funkci hlavních linií.
4. Optimální podíl harvestorových technologií je limitován předně terénní dostupností, průměrnou hmotnatostí do 1,5 m3 a dřevinnou skladbou do 25 % příměsi listnaté hmoty, kde není předpoklad cenných, ani kulatinových sortimentů. Hlavní těžiště využití harvestorů vidím v nasazení do probírkových porostů, a to především do probírek do 40 let, kde dochází k vysoké produktivitě práce, nízkým nákladům v přepočtu na vyrobený sortiment, kvalitnější sortimentaci i operativní reakci na poptávku po specifických výrobcích. V neposlední řadě nacházejí harvestorové technologie uplatnění v kalamitních těžbách, kdy jsou minimalizována rizika úrazu při těžební činnosti
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny
1. Při nasazování těžebně dopravních technologií sledujeme množství důležitých hledisek vlastnosti porostů od prostorové a časové úpravy, hustoty porostu, skladby dřevin, průměrné hmotnatosti apod., vlastnosti terénu a velmi důležité je řešení zpřístupnění porostů. Dále samozřejmě zvažujeme ekonomickou výhodnost jednotlivých technologií a případnou ekologickou zátěž a rizika. Na základě těchto technologicko-ekonomických aspektů pak zvažujeme vhodnou technologii. Vzhledem k faktu, že technologicky se mnohdy porosty překrývají a dodavatelské zakázky na těžební práce pak podléhají veřejné soutěži, necháváme často na dodavateli zvolit ekonomicky nejvýhodnější technologii a jen definujeme parametry a požadavky výroby. Pokud některé parametry přímo omezují určité technologie nebo vyhodnotíme výši určitých rizik či dopadů na porosty jako limitující, definujeme technologii přímo. Ve výsledku pak tedy od dodavatelů poptáváme čtyři technologie s přesně definovanými parametry a podmínkami výroby. Jedná se o výrobu na OM, kde je výběr těžebně dopravních prostředků na dodavateli. Výrobu na OM s využitím potahu, výrobu na OM s využitím lanovky a výrobu na OM s využitím lanových systémů, pro přechodné terény mezi
2. V naší praxi se běžná technologická příprava pracoviště skládá z vyznačení těžebního zásahu v porostu včetně vyznačení linek, kontroly a případné úpravy kapacity skládek a návazné dopravní přístupnosti pro odvoz dříví. Následně je zpracován zadávací list, jenž je v našem podnikovém podání plnohodnotnou technologickou kartou a současně dokumentací o předání a převzetí pracoviště se všemi parametry výroby. V rámci těchto příprav se zvažuje i způsob zpracování těžebních zbytků, aby na sebe případně jednotlivé technologie navazovaly.
3. Za optimální považuji vytvoření pracovních polí o šíři 20 m s šíří linek 4 m, linky vedené šikmo ke stromovým řadám i k navazujícím linkám či odvozním cestám. Ve svažitém terénu vedeme linky kolmo na svah. Linie by samozřejmě měly být co nejpřímější s příčným sklonem do 10 % a svahem do 40 %. Při přípravě je třeba zohlednit reliéf terénu a zajistit podmínky pro bezeškodný průjezd. Důležité je napojení na odvozní cesty a umístění skládek minimalizující poškození a zátěž na cestní síť.
4. Na tuto otázku je pro mne obtížné odpovědět. Z technologického hlediska a vazby na odbyt bych považoval za optimální 30 % podíl. V souvislosti s vysokým podílem listnatých a smíšených porostů, nemožnosti celosezonního nasazení a konkurenčním bojem je u nás obvykle podíl harvestorových technologií v současnosti nižší.
Ing. Jan Kalafut
Ing. Stanislav Vyhnal
Správa lesů města Tábora, s.r.o.
1. Správa lesů města Tábora s.r.o. hospodaří na lesním majetku města Tábora, který má v současné době plochu 1 431,89 ha. Na základě usnesení Vlády ČR ze dne 9. srpna 2013 č. 604
bude městu Táboru navráceno k l. l. 2014 dalších 443,65 ha lesních pozemků na území LHC Dražice, nyní ještě ve správě VLS ČR, s.p. Značná část lesních porostů obhospodařovaného majetku je na stanovištích silně ovlivněných vodou. Z celkové plochy porostů starších 80 let (možnost umístit těžbu) se jedná o 36 % výše uvedených ploch. Fyzikální vlastnosti půdy jsou tudíž hlavním limitujícím faktorem pro nasazení těžebně dopravních technologií. Převážná část MÚ i PÚ těžeb realizovaných prostřednictvím harvestorových technologií je proto nasměrována do zimních měsíců z důvodu minimalizace poškození používaných přibližovacích linek. Důsledně je prováděna i povýrobní úprava pracovišť.
Popravdě řečeno je pryč doba, kdy jsme si říkali, že harvestory do lesa nikdy nepustíme. Možná to bylo osobní zkušeností z 80. let, kdy jsme poprvé tyto mechanizační prostředky viděli ve Švédsku. A možná i tím, že naše společnost v době „nedostatku harvestorů“ postavila manipulační sklad a má velmi dobře vybavený technický park pro klasické zpracování dříví. Ale jak se říká „nikdy neříkej nikdy“. První zkušenosti přišly v roce 2008 při těžbě ploch určených k dobývání písku. Od té doby se harvestorová technologie u nás „zabydlela“. Pokud v roce 2008 byla naše společnost na 12 % využívání harvestorové technologie, tak v letošním roce jsme na cca 45 %. Samozřejmě nastal postupný útlum provozu manipulačního skladu – ne zrušení – to umíme asi každý a velmi lehce. Zajímavé zkušenosti – ty se získávají průběžně – je to rozhodování o použití vhodné techniky, potkat ty skutečně dobré operátory, podpora jednosměnného provozu – v případě zásahů v porostech do 40 roků je to u naší společnosti zásadní podmínka – „noční práce“ máme vyzkoušené a výsledek nebyl dobrý.
2. Technologická příprava pracovišť spočívá ve vyznačení výchovného zásahu, které provádí odborný provozní pracovník naší společnosti, dále ve vyznačení a přípravě ploch pro skládkování vyrobeného dřeva. Vyznačení linek není prováděno v předstihu, ale až po konzultaci s operátory HW a VS po jejich najetí do porostů. V rámci přípravy jsou v některých porostech skládky rovněž v předstihu zpevňovány materiálem z místních zdrojů. Souběžně s tím probíhá i příprava cestní sítě (např. plochy pro otáčení odvozních souprav) tak, aby nebyly následně nutné nákladné opravy lesních cest.
Otázka jednotného manuálu pro nasazení TDS? V našem případě asi toto neplatí jako požadavek – lidová tvořivost již sama o sobě do lesa nepatří, byť se s ní někde asi setkáme – to je pouze reakce na připomínku pana Jana Krebse z minulého čísla LP. Každý vlastník si zodpovídá za správu svého majetku a podmínky na různých lesních majetcích jsou velmi rozdílné. To platí i v našem případě. Snad stojí za zmínku, že 1/3 lesních pozemků máme v současné době zařazenu do kategorie lesů zvláštního určení.
Lze předpokládat, že lesnická veřejnost by určitě základní metodiku uvítala. Ona již samotná diskuze, která se v rámci LP započala, je pro vlastníky lesů přínosem.
3. Rozčlenění porostu musí odpovídat typu zvolené technologie a aktuálnímu stavu porostu. V současné době se daří zvyšovat podíl použití HW technologií v porostech do 40 let věku. To je zcela jistě současný trend v rámci celého odvětví LH. Využití malých harvestorů, v našem případě např. Vimeku, umožňuje šetrné provádění zásahů a pohyb porostem bez přílišného rozšiřování a zahušťování přibližovacích linek, které by vedlo k nežádoucímu rozvolnění porostů. Zároveň používané malé VS minimalizují měrný tlak na půdu, který je výrazně nižší než při použití UKT při kombinovaném přibližování dříví. Dalším přínosem je minimalizace škod způsobených při těžbě dřeva a kombinaci vyrobené hmoty v celých délkách v porostech.
4. Optimální podíl využití harvestorových technologií v podmínkách Správy lesů města Tábora s.r.o. se může pohybovat cca 45–55 % z celkové těžby. Využití klasických způsobů výroby dřevní hmoty zůstane zejména v rozptýlených nahodilých těžbách, kde by neúměrně narůstal podíl hmoty vytěžené z důvodu zpřístupnění porostů a dále na některých pracovištích s vysokým podílem přirozené obnovy lesa na vytěžených plochách. Výrazně se dnes snižuje i hranice věku porostu pro využití harvestoru při prvních probírkových zásazích. Podíl využití harvestorových technologií je závislý, jak již bylo řečeno, na nasměrování do klimaticky vhodných období v průběhu roku. Ne vždy se toto podaří sladit s potřebami vlastníka lesních pozemků, který chce zajistit plynulé plnění výrobních úkolů a rovnoměrnost dodávek dříví na trh. Na druhé straně dodavatelé služeb se snaží, a to je zcela pochopitelné, o maximální využití svých mechanizačních prostředků. Z tohoto pohledu je v našem případě problematická nutnost pořádání výběrových řízení na jednotlivé zakázky, kdy se z administrativních důvodů může prodloužit doba zahájení prací.
Ing. Václav Zámečník
Lesy města Písku, s.r.o.
1. Hlavní pravidlo je vhodnost lokality. To znamená terénní dostupnost a dřevinná skladba. Pokud jsme si jisti, že těžbu na dané lokalitě je optimální provést touto technologií, volíme vhodnou kombinaci strojů harvestor + vyvážečka (úřez, nosnost, šířka stroje). Pokud musíme řešit mimořádnou situaci při nutnosti zpracovat velké množství m3 dřeva na malé ploše, zejména při kalamitách, neváháme s použitím těchto pomocníků.
2. Technologická příprava pracovišť je jednoduchá. Vyznačíme sítě vyklizovacích a přibližovacích linek s ohledem na dosah ramene harvestoru a šířku vyvážečky. Důležité je vyhnout se velkým překážkám v podobě kamenů a močálů. Nejezdit šikmo přes svah. Skládky umístit ke zpevněným odvozním cestám s možností snadného naložení kamionu.
3. Pravidelná síť linek vzdálených od sebe 20 m, šikmo ústících k odvozní cestě.
4. Lesy v okolí města Písku jsou převážně smíšené. Není výjimkou, kdy v jednom ha lesní plochy se nachází 5 až 7 druhů dřevin. Těžby jsou vysloveně maloplošné, rozmístěné na velkém území. I z těchto důvodů u naší společnosti stále převažuje klasický způsob těžby, tzn. těžař + univerzální traktor s lesnickou nástavbou. Naopak velkým pomocníkem jsou tyto technologie při výchovných zásazích. Zejména oceňujeme rychlost, přesnou sortimentaci a malou náročnost na plochu skládek. I my vnímáme, že s úbytkem kvalifikované pracovní síly je v těchto technologiích budoucnost.
Ing. Ladislav Šimerda, Ph.D.
Správa lesů Kristiny Colloredo – Mansfeldové
1. Základem je výběr a nasazení šetrné technologie vzhledem k přírodnímu prostředí, aktuálnímu stavu porostů a zpřístupňovací síti přibližovacích linek, vývozních a odvozních cest.
Dalším kritériem je požadavek nejefektivnější manipulace těženého dříví při vydruhování maximálního podílu nejkvalitnějších sortimentů. Vždyť jeden chybný řez dokáže znehodnotit stoletou práci lesníků.
Pro nasazení TDT je dále uplatněno hledisko výše výrobních nákladů, požadavky odběratelů a případné mimořádné situace (kalamity). Při dnešních vysokých dopravních nákladech je snahou směřovat dodávky z odvozního místa přímo k odběrateli.
2. Technologická příprava pracovišť by měla probíhat systematicky a kontinuálně od stadia prořezávek do stadia mýtné zralosti porostů. Vždyť základem budoucích přibližovacích linek by měly být rozčleňovací linky při prvních prořezávkách. Jejich hustota je dále odvislá od využívané technologie při probírkách již s využitím dříví a je završena předem zvolenou formou obnovní seče s promyšlenou technologií. Jejím završením může být zpracovaná technologická karta těžebně dopravní technologie.
Zajímavostí může být i příklad technologické přípravy pracovišť na bývalém LZ Opočno, kde zejména rozčlenění porostů s mýtní těžbou byla věnována mimořádná pozornost. Koncem 80. let byly všechny mýtné porosty pro decenium v terénu rozčleněny, vyznačeny přibližovací linie a porosty technologicky připraveny.
3. Rozhodně by mělo navazovat na rozčleňovací linky z prvních prořezávek. Snadněji se potom pro fázi probírek do 40 let uzpůsobí síť přibližovacích linek s pracovním polem šířky 20 m i pro harvestorovou technologii (dosah ramene cca 10 m). Pracujeme s minimální šířkou přibližovací linky + 3 m pro harvestor NEUSON 9011 (š 2,20 m) s vyvážecí soupravou VIMEK 608, šířka 1,90 m. Dosah ramene 9,5 m, max. úřez hlavice Logmax 35 cm, roční výkon 9000 m3 + vyvážení klestu. Společnost MM Forest s.r.o., Máslo Miroslav st. a ml. s harvestorovou technologií je vzácným příkladem toho, jak má být harvestorová technologie využita v souladu s požadavky lesních hospodářů. Zkušená osádka sama v porostech dle terénu umisťuje přibližovací linky a na základě zkusných ploch dále určuje výběr jednotlivých stromů při probírce. Jisté je však, že takovou výjimku nelze široce zobecňovat.
Současný trend v ČR dnes představuje šíři přibližovacích linek 4–8 m.
4. Je to především při řešení urychleného zpracování kalamit, nejen větrných v mýtních porostech, ale dle zkušeností i při sněhových kalamitách v mladých smrkových i borových porostech. Optimálně využíváme harvestorové technologie i v borovém hospodářství (holosečný způsob) a rovněž i při probírkách s dokonalou technologickou přípravou pracovišť.
Klasické technologie se uplatňují dále v celé šíři spektra podrostního a násečného způsobu hospodaření při MÚ těžbách a rovněž při probírkách a MÚ těžbách v technologicky nepřístupných terénních poměrech.
Roční podíl harvestorových těžeb na majetku Kristiny a Leonharda Colloredo – Mansfeldových činí cca 25 % celkové těžby.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
