Přihlásit

V působení kůrovce vidí návštěvníci obnovu lesa

NP Šumava čeká další kolo sporů ohledně zasahování proti kůrovci. Česká veřejnost čelí protichůdným informacím a zpracovává rozdílné názory široké škály zainteresovaných stran o tom, jak by se mělo v problematice kůrovce postupovat. Bavorská veřejnost už má jasno. Alespoň podle ředitele NP Bavorský les.

Rozhovor Lesnické práce s Franzem Leiblem, ředitelem Národního parku Bavorský les

Titulní foto: Horské smrčiny staré části národního parku Bavorský les. Foto: Rainer Simonis



leibl_malyDr. Franz Leibl
– Narozen 1957 v Straubingu, Dolní Bavorsko
– Studium chemie a biologie na univerzitě v Regensburgu
– Doktorát z ekologie živočichů
– 1983-1985 Referent pro druhovou ochranu u Vogelschutz v Bayern o.s.
– 1986-1997 Zoolog na regionální vládě Horního Falcka (Oberpfalz)
– V letech 1990 a 1996 činnost na Bavorském ministerstvu životního prostředí
– Od roku 1997 do 2010 zaměstnán na úřadu ochrany přírody na Dolnobavorské vládě, v posledních letech jako jeho vedoucí
– Od května 2011 Ředitel Správy Národního parku Bavorský les


Vedení parku a spolupráce s NP Šumava

– Od vzniku Národního parku Bavorský les v roce 1970 jste jeho třetím ředitelem. Na rozdíl od situace na české straně hranice budete mít pravděpodobně dostatek času na realizaci dlouhodobých konceptů a plánů. Jakým směrem by se měl pod vaším vedením park ubírat?

V rámci mého působení patří zvláštní pozornost dalším přírodním (bezzásahovým) zónám. Tedy plochám, které se mohou bez lidských zásahů samostatně rozvíjet. Dále považuji za důležitou podporu „měkké turistiky“. Bylo by pěkné, kdyby se nám v tomto ohledu podařil společný rozvoj s Národním parkem Šumava. Ale zdůrazňuji: jedná se o k přírodě ohleduplný turismus a ne o zpřístupňování národního parku za každou cenu.

– S fluktuací ředitelů v NP Šumava (a ministrů na MŽP) možná souvisí i vaše vyjádření, že česká strana je nečitelným partnerem, což brání těsnější spolupráci a společnému rozvoji obou parků. Jaké kroky byste za současného vedení od české strany uvítal, resp. jak probíhá přeshraniční spolupráce?

Přeshraniční spolupráce existuje, máme i společně vypracované výsledky, příkladem zde mohou být nově plánované přeshraniční stezky. Co se odborné stránky týče, existují např. v ochraně tetřeva hlušce či některých aspektů Natury 2000 rozdílné názory, což samozřejmě znesnadňuje do budoucna orientovaný, společný rozvoj národního parku.

– Projekt Divoké srdce Evropy, kdy se měla spojit obě území národních parků a vytvořit rozlohou největší bezzásahová oblast v Evropě, „zkrachoval“. Kde vidíte hlavní důvody neúspěchu?

Projekt divoké srdce Evropy pro mne v současné době nepředstavuje téma, protože nemá mezi obyvatelstvem potřebnou akceptaci. V tomto případě svou roli sehrálo zanedbání komunikace a nedostatečná koordinace.

– Měl jste možnost se seznámit s návrhem nového zákona o NP Šumava? Co od něj očekáváte?

Ano, měl jsem možnost se s návrhem zákona seznámit. Slibuji si od něj do budoucna směřující jasnou a srozumitelnou linii při rozvoji parku a jeho managementu.

Organizační členění správy parku
Počet zaměstnanců: cca 200
Oddělení:
– Kancelář ředitele
– Ochrana přírody, usměrnění návštěvníků
– Ekologická výchova a regionální rozvoj
– Informační centra a muzea
– Výzkum a dokumentace
– Management lesů a spárkaté zvěře
– Správa a centrální služby



Postavení obcí

– Před dvaceti lety řešil národní park Bavorský les obdobné problémy s prosazováním režimu bezzásahovosti a nesouhlasem obcí jako v současnosti NP Šumava. Lze podle vás vidět na české straně určitou paralelu? Jaká byla výchozí situace obcí v Bavorsku (mají například majetek uvnitř národního parku) a jak obecně veřejnost vnímá odumírání porostů?

Co se situace obcí týče, nejsou oba parky srovnatelné. Naše obce neleží v Národním parku a území parku je z 99,9 % ve vlastnictví svobodného státu (spolkové země) Bavorsko. Správa parku udržuje úzkou spolupráci s obcemi Národního parku. Výbor obcí Národního parku je pravidelně informován o významných tématech managementu a může se aktivně zapojit i v otázkách usměrnění návštěvníků či při vypracování plánu péče. Téma kůrovce v území mezi Roklanem a Luzným (původní část NP Bavorský les, od roku 1970) již nehraje velkou roli. Situace v oblasti Falkensteinu (nově připojená část) je v současné době výrazně odlišná. Zde se ve vývojové, dočasně zásahové zóně ještě proti kůrovci aktivně zasahuje. To v nejhorším případě vede ke vzniku velkoplošných holosečí a zpracování plošných polomů. Reakce obyvatelstva na vznikající holiny nebo na odumírající smrky v bezzásahových zónách jsou rozdílné. Skupina odpůrců národního parku kolem bývalého vedoucího lesní Správy Zwiesel to hodnotí jako ničení lesa. Návštěvníci pozorující přírodu vidí v působení kůrovce obnovu lesa a zvýšení jeho různorodosti.

– Jedním z diskutovaných témat bylo rušení cestní sítě v bezzásahových oblastech. Kolika kilometrů se uvedené týkalo a podle jakého „klíče“ se lesní cesty vybíraly?

K rušení lesních cest dochází především v bezzásahových oblastech, tedy tam, kde se již nedějí žádné lesnické aktivity. Cesty jsou buď zcela renaturovány nebo zúženy a přebudovány na turistické stezky. Cílem je uzpůsobit síť cest, koncipovanou pouze podle potřeb lesnického hospodaření tak, aby odpovídala existenci národního parku a potřebám měkké turistiky. Zajímavé je, že hustota sítě turistických stezek v národním parku je vyšší než v hospodářských lesích v Bavorsku. Mezi lety 1997 a 2011 bylo přestavěno 6,4 km lesních odvozních cest na turistické stezky, 19 kilometrů bylo úplně renaturováno. Současná délka cest v národním parku činí cca 700 kilometrů.

– Tam, kde lesy národního parku Bavorský les sousedí s hospodářskými lesy, se důsledně zasahuje proti kůrovci v tzv. okrajové zóně, která má šířku 500-1 100 m. Nehrozí ale při pravděpodobně permanentních zásazích v této pufrační zóně otevření porostních stěn a pouze oddálení rozpadu hospodářských lesů (například vlivem větrných kalamit)?

Polomy hrály doposud hlavní roli v nejvyšších polohách. K otevření porostní stěny dochází téměř při jakékoliv formě využití lesa. Okrajová zóna se rozkládá především v nižších polohách, je zde zastoupen i buk a jedle. Tyto druhy zde nejsou těženy, proto dochází k jejich rozšiřování, na přechodnou dobu i u pionýrských dřevin. V okrajové zóně totiž aktivně nezalesňujeme.

– Jaké ochranné a obranné opatření v této okrajové zóně využíváte?

V okrajové zóně jsou napadnuté stromy rychle vyhledány, vytěženy a odvezeny, na citlivých stanovištích jsou vytěžené kmeny odkorněny a ponechány k zetlení.
Rozšíření parku a management horských smrčin

- V roce 1997 došlo k rozšíření NP Bavorský les, jaké zásadní rozdíly vidíte mezi „starou“ a „novou“ částí NP?

Zásadní rozdíly jsou v pohledu na management kůrovce. V mladší části parku budou zásahy probíhat kromě okrajové zóny i v postupně se zmenšujících dočasně zásahových zónách až do roku 2027. Jejich důsledkem jsou velké plochy bez mrtvého tlejícího dřeva. Zmlazení lesů zde bude probíhat pomaleji než v staré části parku mezi Roklanem a Luzným, kde je mrtvého dřeva velké množství.

Bavorsko_zonace_maly


– V místech horských smrčin, kde po rozpadu nenastoupí přirozená obnova, bude dle plánu péče podpořen vznik lesních porostů. V jakém horizontu a rozsahu předpokládáte využití varianty umělé obnovy?

V Národním parku Bavorský les důvěřujeme přirozenému zmlazení. O tom, jak dynamicky probíhá i na velké ploše, svědčí výsledky inventury lesů. Průměrných 4 200 odrůstajících stromků na hektar je živoucím důkazem. Cílem Národního parku není produkce dřeva. Přesto jsou zjištěné počty zmlazení vyšší než doporučené počty sazenic v hospodářských lesích těchto poloh. I kdyby lokálně přirozené zmlazení chybělo po dobu 10, 20 let, stále to není důvod dosazovat. Nevznikne zde hospodářský les s definovaným sponem, nýbrž přírodní, divoký les se světlinami, houštinami, samostatně stojícími stromy. Lesu je zapotřebí dát pouze čas, který potřebuje. Kdo toho není schopen, ten nepochopil podstatu lesní přírody.

- Jak vnímáte další funkce související se zřízením NP v kontextu ochrany přírodních procesů? Jsou rovnocenné nebo se „musí“ podřídit ochraně přírodních procesů? Neohrožuje to ochranu jednotlivých druhů?

Podle současného stavu vědeckého poznání přirozená obnova lesa rozhodně neohrožuje lesní druhy. Naopak: Mnoho druhů vázaných na staré, pralesovité porosty z tohoto procesu profituje - a má to pozitivní vliv i na populaci tetřeva hlušce.

– Můžete ve stručnosti představit koncepci výzkumu?

Výzkum Správy Národního parku Bavorský les se zabývá vypracováním vědeckých podkladů sloužících realizaci cílů národního parku, dále monitoringem druhů, kontrolou efektivity managementu a výzkumem a dokumentací přirozeného vývoje lesů. Již několik let patří k těmto přírodovědným tématům i výzkum socioekonomických souvislostí v regionu a společenském přijetí národního parku.

Park a veřejnost

– Divočina v národním parku Bavorský les jako „obchodní značka“ velmi dobře funguje, jak se daří skloubit ponechaní přírody samovolným procesům a milion návštěvníků parku ročně?

Propojení zájmů přírody a člověka funguje pomocí důsledného systému usměrnění návštěvníků. Jejich největší množství se soustřeďuje u velkých návštěvnických center obklopených obůrkami se zvířaty. Tato zařízení leží na okraji národního parku. V oblastech rašelinišť a jádrových plochách výskytu tetřeva je možné se pohybovat jen po stezkách. Značené stezky jsou přístupné po celý rok. Ostatní cesty a stezky je možné používat od 15. července do 15. listopadu. Pohybovat se zde volně po lese není možné - tato regulace se týká 40 procent území parku. Na 60 procentech území parku - a týká se to i bezzásahových oblastí - se můžete po celý rok volně pohybovat - zde je možné sbírat borůvky a chodit na houby.

– Národní park Bavorský les pořádá pro veřejnost řadu osvětových akcí, můžete českým zájemcům o návštěvu parku představit ty nejzajímavější a doporučit místa, kam by měli při návštěvě určitě zavítat?

Určitě se vyplatí se vydat na naše zážitkové stezky - např. Seelensteig (stezka duše) pod Roklanem nebo Hochwaldsteig vedoucí horskými smrčinami pod Luzným. Krásný zážitek je i návštěva pralesovitých rezervací Mittelsteighütte nebo Höllbachgspreng na úbočích Falkensteinu. O národním parku se toho dozvíte též hodně v našich návštěvnických centrech s okolními výběhy pro zvířata a venkovní botanickou a geologickou expozicí. České školní kolektivy mohou po předchozím objednání strávit týden v alternativní škole v přírodě - Wildniscampu pod Falkensteinem či zážitkové odpoledne v divokých lesích kolem návštěvnického centra Haus zur Wildnis - Dům u divočiny.

Děkuji za odpovědi (21. 6. 2012)
Petra Kulhanová

Překlad Pavel Štorch, česko-německá spolupráce NP Bavorský les


Naposledy změněno: pondělí, 06 srpen 2012 13:46

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

VLS na Olšině slavnostně otevřely novou naučnou stezku

VLS na Olšině slavnostně otevřely novou naučnou stezku

Lesnictví

Ve čtvrtek 9. 7. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) slavnostně otevřely nové návštěvnické středisko Olšina s naučnou stezkou, které mohou nově využívat návštěvnici i...

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnictví

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ! Zodpovězte správně otázky v soutěžním formuláři a budete zařazeni do slosování o spoustu zajímavých cen.Soutěžit můžete od 1. 7. do...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Lesnictví

Na podporu lesního hospodářství by měl stát od příštího roku přispívat o 2,5 miliardy korun více než letos, kdy je to 1,15 miliardy korun. Peníze...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby